Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda schválila základní podobu rozpočtu na příští rok s deficitem 105 miliard. DPH příští rok by měla být ve dvou sazbách 20 a 14 procent, další rok 17,5 procenta. ČTK to sdělily zdroje z jednání vlády s tím, že oba přítomní ministři za nejmenší vládní stranu Věci veřejné se při hlasování postavili proti, ačkoliv jde o variantu popsanou v nedávno přijatém dodatku ke koaliční smlouvě.

VV na následné tiskové konferenci oznámily, že s nynější podobou návrhu rozpočtu na rok 2012 nesouhlasí. Chtějí dále jednat s koaličními partnery o prioritách rozpočtu a rozdělení peněz pro jednotlivá ministerstva. Požadují přitom výrazně více peněz pro ministerstvo dopravy.

Vláda nakonec nepodpořila druhou z variant, které na jednání přinesl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Počítal v ní s rychlejším snižováním deficitu, který měl příští rok činit jen 95 miliard a eliminací dluhu na důchodovém účtu. Podmínkou ale bylo sjednocení DPH už v příštím roce na 19 procentech s výjimkou nižší sazby pro knihy, noviny a léky. Tuto "ambicióznější" variantu kromě Kalouska výrazně podporoval i premiér Petr Nečas (ODS). VV však vystupovaly i proti ní s tím, že devatenáctiprocentní DPH nepřipustí.

Jednání vlády bylo ještě před hlasováním kvůli neshodě mezi stranami přibližně na hodinu přerušeno a zástupci ODS, TOP 09 a VV se sešli k politickému jednání ve formátu K9. Na něm se potvrdilo, že nejmenší vládní strana ze svého odporu proti této variantě odmítá slevit. ODS a TOP 09 však vládní jednání o rozpočtových parametrech odmítly přerušit, a přítomní ministři za VV proto nepodpořili ani variantu, která byl původně dohodnuta v dodatku ke koaliční smlouvě.

Plánované zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z 10 na 14 procent příští rok zvýší výdaje domácností zhruba o stovky korun, vyplývá z různých výpočtů analytiků i ministerstva financí. Například podle analytika ČSOB Petra Dufka růst nižší sazby zvýší výdaje domácností o 100 až 110 korun na osobu a měsíc. Následné sjednocení sazeb na 17,5 procenta od roku 2013 by naopak mohlo několik korun domácnostem ušetřit. Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně ukrojí příští rok z reálných příjmů domácností v průměru 247 korun měsíčně. Kvůli růstu sazby tak mohou zdražit například potraviny, léky, městská hromadná doprava, ubytování, zdravotní a sociální péče nebo vstupné na kulturní akce. Nyní jsou sazby DPH 10 a 20 procent.

V roce 2013 se výdaje domácností kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší podle institutu CERGE-EI průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko. Měsíční spotřební výdaje by se měly v příštím roce podle dřívějších výpočtů hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýšit o 133 korun na osobu, respektive 301 korun na domácnost. Sjednocení sazby DPH od roku 2013 by mělo podle Marka dojít ke snížení průměrných měsíčních spotřebních výdajů o 11 korun na osobu, respektive 24 korun na domácnost.

Změny podle propočtů MF dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. MF například navrhovalo zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 Kč měsíčně.

Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů MF, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by měly mírně klesnout.

Ministr vnitra Jan Kubice (nestraník) má do listopadu zpracovat návrh na pozastavení činnosti KSČM. Úkol mu uložila vláda přesto, že vzala na vědomí analýzu připravenou jeho ministerstvem, která podobný krok nedoporučuje. ČTK o tom informoval zdroj obeznámený s jednáním vlády. KSČM podle expertů ministerstva vnitra nenaplňuje žádný z bodů, které Nejvyšší správní soud v minulosti vyjmenoval jako možné důvody pro zrušení politické strany. Právní experti nenalezli důkazy, že by strana aktivně spolupracovala se sdruženími, která prosazují komunistickou ideologii agresivněji, demokracii prý neohrožuje. "Program strany v kontextu projevů jejích představitelů, oficiálních materiálů či webových prezentací neodůvodňuje závěr, že právní kroky vůči KSČM by mohly mít naději na úspěch," citovaly nedávno Lidové noviny závěr analýzy. Přesto výroky představitelů KSČM budí rozruch. Například podle poslankyně KSČM Marty Semelové by si místo příslušníků protikomunistického odboje uznání a ocenění zasloužili spíše pohraničníci bránící komunistické hranice. Analytici vnitra její výroky označili za "nepochybně značně nemravné, ve společnosti nepřijatelné a hrubě neslušné". Upozornili ale, že poslankyně není ve vedení ani ve stínové vládě KSČM, a proto nejde o oficiální rétoriku strany. "Je nutné brát v úvahu, že strana již dvacet let funguje v rámci demokratického právního státu a zatím nic nenaznačuje, že by se s chováním KSČM společnost nedokázala vyrovnat v rámci demokratických voleb," stojí v dokumentu, který vzala vláda na vědomí. Pro možné zrušení podle něj nehovoří ani rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Plyne z nich totiž, že soudy jsou po skončení studené války tolerantnější vůči komunistické ideologii než k ideologii nacistické. Někteří politici vládních stran však už před jednáním kabinetu dávali najevo, že se stanoviskem právníků vnitra nebudou řídit.

Londýnská firma Aram Global, která vystupuje jako zástupce nového vedení firmy Diag Human, nabízí ČR "méně složité řešení sporu". Informoval o tom dnes server Ekonom.cz. O co jde, podle něho není jasné. Vláda podle zjištění Ekonom.cz s firmou nechce jednat, dokud nepředloží plnou moc. O angažmá Aram Global ve sporu informovala některá média poté, co bývalý vlastník Diag Human Josef Šťáva prodal firmu "mezinárodnímu konsorciu investorů". Diag Human na státu vymáhá více než desetimiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou. Premiér Petr Nečas (ODS) ani ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na tiskové konferenci po jednání vlády informaci nepotvrdili. Kalousek připomenul, že kauzu řeší ministerstvo zdravotnictví, on sám se k tématu nechce vyjadřovat kvůli průběhu jednání a možnosti zneužití každé věty protistranou. Ujistil současně, že všechny příslušné orgány české exekutivy dělají vše v zájmů Česka. "Bez řádného prokázání plné moci pro společnost Aram Global jsou další jednání mezi ní a Českou republikou bezpředmětná," reagoval podle serveru Ekonom.cz ministr zdravotnictví Leoš Heger na dopis, v němž londýnská firma vládu na počátku června žádala o setkání. V dopise z 8. června, adresovaném premiéru Petru Nečasovi (ODS), ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) a ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09), nabízí možnost přerušení právních kroků v Rakousku a ve Francii, kde České republice hrozí exekuce majetku, i blíže nespecifikovaná jiná řešení sporu, napsal server.