Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda v srpnu projedná novou strategii konkurenceschopnosti České republiky na roky 2012 až 2020, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál má zařadit Česko do dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Novinářům to řekl premiér Petr Nečas. V předchozích letech se pozice Česka zhoršovala a loni se na světovém žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra propadlo o pět pozic na 36. místo. Hlavními pilíři nové strategie jsou efektivní instituce, kvalitní infrastruktura a ekonomika poháněná inovacemi. Součástí projektu je například novela zákona o investičních pobídkách, díky které by tuto podporu v budoucnu mohly čerpat také projekty zaměřené na výzkum, vývoj a strategické obchodní služby. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka rovněž plánuje spustit společný fond státního a soukromého kapitálu, který by měl podporovat perspektivní projekty tuzemských firem, jejichž standardní financování je obtížné. Ministerstvo v materiálu navrhuje také zlepšit fungování finančních trhů.

Podle premiéra je pro budoucnost ČR ale důležitá rovněž dlouhodobá stabilita veřejných rozpočtů. "Navrhujeme proto přijetí finanční ústavy. Ústavní zákon bude jasně definovat rozpočtovou odpovědnost a zaváže každou vládu k zodpovědné politice, která neohrozí stabilitu veřejných financí," řekl Nečas. Dodal, že podle návrhu finanční ústavy by vláda sněmovně předkládala zprávu o rozpočtové strategii, a pokud by ji poslanci dvakrát zamítli, tak by kabinet musel požádat o důvěru. To samé by vláda musela učinit, pokud se čerpání veřejných financí výrazně odchýlí od schváleného návrhu. Nečas se vyslovil proti zvyšování přímých daní a odvodů, diskuse podle něj musí být provázána s debatou o konsolidaci veřejných rozpočtů.

S novou strategií konkurenceschopnosti vyslovili souhlas odboráři a zaměstnavatelé. Předchozí analýzy zpracované MPO nebo Národní ekonomickou radou vlády podle Kocourka ukázaly, že navzdory dílčím zlepšením je česká ekonomika stále z velké části založena na levné pracovní síle. Podnikatelům vadí zejména neefektivní veřejné instituce, nadměrná regulace a korupce.

Strategii boje proti sociálnímu vyloučení, která měla být podle původních plánů hotová už předloni, by mohla vláda schvalovat po prázdninách. Dokument, který chystá agentura pro začleňování Romů, obsahuje víc než stovku opatření. Řekl to šéf agentury Martin Šimáček. Navrhované kroky mají bránit vzniku ghett v Česku, v existujících chudinských čtvrtích pak mají přispět ke zlepšení zaměstnávání, bydlení, vzdělávání či bezpečnosti. Podle pět let staré analýzy existuje v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V těchto takzvaných ghettech žijí převážně Romové. Mohlo by to být až 80.000 lidí. Většina dospělých tu nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve "zvláštních školách". Šimáček už dřív uvedl, že podle poznatků z terénu takových míst přibylo a nyní jich může být kolem 400.

Strategii boje proti ghettům měla být hotová už na konci roku 2009. Vláda Mirka Topolánka to uložila někdejšímu ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi, krátce nato ale padla. Kocáb zůstal i v úřednické vládě Jana Fischera. Ministerskou funkci sice opustil, stal se ale vládním zmocněncem pro lidská práva. Loni v červnu mu kabinet schválil východiska strategie. Tu měl předložit znovu do konce roku. Po volbách Kocába z funkce odvolal nový premiér Petr Nečas. Přípravu převzala agentura pro začleňování Romů. "Žádali jsme odklad. Byla to krátká doba. Na opatřeních pracovala stovka expertů," uvedl Šimáček. Návrhy opatření chystalo šest pracovních skupin. Věnovaly se podle šéfa agentury vzdělávání, zaměstnávání a sociálním dávkám, bydlení, bezpečnosti, rodinné politice a sociálním službám, regionálnímu rozvoji a veřejné správě. Výsledný dokument obsahuje opatření, termíny jejich plnění i to, kdo je za realizaci odpovědný.

O přípravě strategie před časem na svém blogu psal známý romský aktivista Karel Holomek, který byl členem koordinační skupiny. Uvedl, že od některých návrhů se upouštělo kvůli financím a zřejmě i kvůli tomu, že "nezapadají zcela do předpokládaných záměrů vlády". "Dokonce hrozí nebezpečí, že by strategie mohla být vládou odmítnuta, kdyby tam takových sporných věcí bylo více, nebo kdyby na ně prostě nebyly peníze," napsal Holomek.

Senát bude mít na nadcházející schůzi připomínky zhruba ke třetině z 24 zákonů, které dostal od sněmovny ke schválení. Podle doporučení svých výborů by měl odmítnout zdravotnickou reformu i častější ukládání střídavé péče o dítě po rozvodu. Sociální demokraté, kteří mají v horní komoře parlamentu většinu, by rádi prosadili své představy o okruhu lidí, jichž se má týkat zákon o protikomunistickém odboji. Sněmovně se kvůli poslaneckým opomenutím vrátí ze Senátu novela loterijního zákona, neboť by bez opravy zrušila platnost obecních vyhlášek o umístění klasických hracích automatů. V novele o ochranném léčení mladistvých doporučil senátní ústavně-právní výbor podmínit soudní nařízení této léčby vyšetřením duševního stavu dítěte mladšího 15 let. Dílčí změnu výbor navrhl i v novele silničního zákona, která má zavést odpovědnost provozovatele automobilu za dodržování dopravních předpisů řidičem jeho vozu. Změna má zrušit výjimku pro zařazení upravovaných motocyklů do jedné ze skupin vozidel. Senátoři z výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí se postavili proti poslanecké úpravě, která ukládá obchodníkům s plynem povinnost disponovat skladovací kapacitou v zásobnících plynu ve výši nejméně 20 procent objemu odebraného ročně zákazníky, pro které zajišťuje bezpečnostní standard. Povinnost dodala sněmovna do novely, která v návaznosti na evropské předpisy zavádí povinnost označovat spotřebiče standardizovaným štítkem o jejich energetické náročnosti.

Stavba plynovodu Gazela od září nabere obrátky. V Krušných horách na severu a Českém lese na jihu začnou minimálně dva týmy dělníků pokládat potrubí a pojedou proti sobě napříč Čechami. Stavbou za deset miliard korun sice bude proudit plyn především pro potřeby jižního Německa, v případě problémů na trase přes Ukrajinu ale bude zásobovat i celé Česko. Zatím se staví hlavně v horách nad Mostem, kde vzniká hraniční předávací stanice. Jakmile bude stanice dokončená, začne se pokládat i potrubí dál do Čech. To už by mělo jít mnohem rychleji, denně se očekává postup o 300 až 500 metrů. Pod zemí by mělo postupně skončit 120.000 tun železa, což stavitelé přirovnávají k dvanáctinásobku Eiffelovy věže. Gazela by měla být největším českým vnitrostátním plynovodem, velký význam má ale i pro Německo. Obě země se chtějí připojit k baltickému plynovodu Nord Stream, který je pro ruský plyn vůbec první cestou mimo území ostatních postsovětských republik. Zejména třenice mezi Ruskem a Ukrajinou v minulosti dodávky několikrát přerušily, což způsobilo oběma ekonomikám značné problémy. Navazující německý plynovod Opal, spojující Krušné hory s pobřežím Baltu, už je fyzicky položený a dokončený by měl být letos na podzim.Celá 166 kilometrů dlouhá stavba by měla stát zhruba 9,8 miliardy korun a hotová by měla být na konci roku 2012. Velká část povede souběžně s dvěma už hotovými plynovody, které společně s ní budou na českém území tvořit jakýsi páteřní trojúhelník.

Na šumavském Ptačím potoce u Modravy opět ekologičtí aktivisté svou přítomností brání kácení stromů napadených kůrovcem. Podle Hnutí Duha nemá správa Národního parku Šumava nutnou výjimku, která by tady kácení stromů umožnila. Park naopak tvrdí, že výjimku nepotřebuje a že kácení je v souladu se zákonem. V lokalitě ekologové hlídkují od pátku. Ani dnes sem však nepřišli žádní lesní dělníci, aby pokračovali v započatém kácení. V okolních lesích ale někdo pracuje, řekl z místa přírodovědec Mojmír Vlašín.

Podle mluvčího národního parku Pavla Pechouška se správa parku nyní zaměřila především na likvidaci stromů u turistických cest, které před týdnem na Šumavě spadly při velké bouři. Tlaku ekologických aktivistů a Strany zelených ale vedení parku nepodlehne, sdělil Pechoušek. Kůrovcové stromy se budou podle něj kácet ještě tento týden, což podle něj zachrání desítky tisíc dalších zdravých stromů. Správci parku zároveň obvinili aktivisty z porušování zákona o ochraně přírody a krajiny. Blokáda Hnutí Duha s účastí několika desítek lidí na území národního parku je prý hromadná organizovaná akce.

Ekologové hodlají na místě zůstat tak dlouho, dokud správa parku od kácení v lokalitě neupustí, nebo dokud ho nezastaví policie či Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na obě instituce se obrátili. Správa parku minulý týden varovala, že pokud bude někdo ohrožovat vlastní bezpečnost v prostoru označeném pro těžbu, zavolá na něj policii. Podle Stráského park čekal do 15. července, aby vyhověl námitkám, že kácení ohrozí hnízdění tetřeva. S postupem správy parku v lokalitě nesouhlasí ani stínová vědecká rada parku. Byť oblast není formálně v první zóně parku, je prý klíčovou oblastí souvislého celku samovolně se vyvíjejících horských lesů. Správa národního parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin," tvrdí stínová vědecká rada.

Soudní exekutor zablokoval nemovitý majetek Říčan u Prahy za miliardy korun. Radnice tvrdí, že se do potíží dostala neprávem a vymáhaný závazek jí nepřísluší. Právníci hledají způsob, jak exekuci odvrátit, řekl starosta Vladimír Kořen. Celý problém vznikl kvůli sporu o odstranění nepovolené stavby plynovodu v nedalekých Louňovicích, které spadají pod říčanský stavební úřad. Soud úřadu uložil uhradit žalující straně zhruba 10.000 Kč, částka byla převedena den po podání návrhu na exekuci. Exekutor se nyní domáhá zaplacení odměny necelých 14.000 korun. Na nemovitém majetku Říčan, kterým jsou školní budovy, pozemky nebo i budova radnice, v současnosti vázne plomba zapsaná v katastru nemovitostí. Radnice s postupem exekutora nesouhlasí a hledá za pomoci právníků způsob, jak situaci vyřešit. Kauza se podle starosty týká státní správy a město podle něj není v roli povinného. Radnice proto nechce odměnu pro exekutora uhradit. Připustil, že by bylo jednodušší částku zaplatit, ale jde podle něj o princip. Kořen se pozastavil i nad vysokým počtem exekucí v Česku, podle něj jde o stav, s nímž by se lidé neměli spokojit. Počet nově vzniklých dluhů vymáhaných soudními exekutory činil v loňském roce 701.900, což bylo meziročně o 59.000 méně. Počet ukončených exekucí stoupl o 24.000 na 202.000. Případy, kdy se s exekucí potýkají města, nejsou v ČR ničím výjimečným. V minulosti podobné problémy řešili například v Praze, Harrachově, Mostě, Hulíně na Kroměřížsku nebo v Karlových Varech.