Zprávy | Z archivu rubriky

Rada Českého rozhlasu ve středu neschválila nové organizační schéma navržené generálním ředitelem Richardem Medkem. Části radních vadilo zejména vytvoření nového úseku zpravodajství, které dosud metodicky spadalo pod programového ředitele. Návrh nové organizační struktury byl součástí projektu, na základě kterého rada loni v září Medka zvolila do funkce. Pro návrh hlasovali čtyři radní, potřeba bylo pět hlasů. Projekt počítá se zrušením osmi ředitelských postů a vytvořením samostatného úseku zpravodajství s ředitelem, který bude podléhat přímo generálnímu řediteli. Nově má vzniknout oddělení interního auditu pro větší kontrolu vnitřních finančních toků v rozhlase. Organizační změny měly v první fázi jednorázově ušetřit pět milionů korun. Medka podle jeho mluvčího René Zavorala mrzí, že v radě zvítězily dílčí zájmy před kolektivním rozhodnutím. Verdikt rady ale nevnímá jako vyslovení nedůvěry vůči své osobě. S uskutečněním organizačních změn na nižší úrovni, včetně zrušení ředitelských postů, nadále počítá, protože tato rozhodnutí nepodléhají schválení rady.

Romské ghetto v ostravské městské části Vítkovice by mohlo do roku 2015 zcela změnit svou podobu. Do oblasti, v níž žijí lidé ohroženi sociálním vyloučením, totiž bude investováno více než 300 milionů korun, přičemž převážná většina chystaných projektů bude zaplacena z dotace ministerstva pro místní rozvoj, řekla ve středu novinářům Kateřina Kajtová z ostravského magistrátu. V lokalitě o rozloze zhruba 4,5 kilometru čtverečních se počítá s regenerací bytových domů, ale i s úpravou okolí, budováním hřišť nebo například rekonstrukcí náměstí Jiřího z Poděbrad.

Český hokejový obránce Jiří Šlégr se podívá na olympijské hry do Vancouveru. Hrající asistent extraligového Litvínova, který nechyběl v roce 1998 při historickém triumfu České republiky pod pěti kruhy v Naganu, ale tentokrát bude jen hostem slavnostního ocenění pro členy prestižního Triple Gold Clubu. Do Kanady zamíří jen na čtyři dny, aby stihl plnit své povinnosti v litvínovském klubu. V něm, jak potvrdil ČTK, dohrává svou poslední sezonu v bohaté a úspěšné kariéře. "Ten ceremoniál bude určitě příjemný. Potkáme se společně se všemi hráči, kteří všechny ty triumfy posbírali, a pobavíme se spolu. Určitě se těším," řekl v telefonickém rozhovoru pro ČTK Šlégr.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) by mohl v budoucnu nově kontrolovat hospodaření obcí a krajů. Poslanci totiž podpořili a propustili do dalšího projednávání návrh novely ústavy, který dává úřadu nové pravomoci a upravuje jeho postavení. Návrh se příliš nelíbí prezidentovi NKÚ Františku Dohnalovi. Vadí mu, že neobsahuje formulaci, podle níž je úřad nezávislý orgán. Novela zpřesňuje, co může úřad nově kontrolovat. Podle dosavadního znění ústavy mohl prověřovat hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Nově bude moci kontrolovat i příjmy a výdaje podle státního rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu. Bude moci také kontrolovat zákonnost hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmů a výdajů podle jejich rozpočtů. Je to již 11. pokus o změnu ústavy, který v tomto volebním období dorazil do sněmovny.

Ministerstvo obrany letos k pravidelnému příspěvku do NATO přidá dalších několik desítek milionů korun navíc. Důvodem je skutečnost, že se aliance dostala do finančních potíží kvůli ekonomické recesi a zvýšeným výdajům na misi v Afghánistánu. Obranu tento rok čeká také omezování investic z důvodu úspor. Novinářům to ve středu řekl ministr obrany Martin Barták na setkání armádního velení v Praze. "Členské země Severoatlantické aliance se shodly, že jsou dodatečné finance na chod NATO jednoznačně potřeba. V této fázi se náš příspěvek pohybuje v řádech několika málo desítek milionů," odpověděl na otázku ČTK Barták. Český příspěvek půjde z již schváleného rozpočtu ministerstva obrany pro tento rok. Resort měl letos alianci financovat 500 miliony korun, nyní se částka zvýší, sdělila ČTK mluvčí obrany Lucie Kubovičová. Pokud by měl být příspěvek členských států aliance ještě vyšší, bude nutné to projednat na půdě NATO, dodal ministr.

Pravděpodobně už příští týden se prozkoumá prostor v blízkosti oltáře v kostele sv. Haštala, kde by se mohly skrývat ostatky Anežky České. Čeká se na to, až se kardinál Miloslav Vlk vrátí z thajského Bangkoku, kde se účastní mezinárodního setkání biskupů. Přestože je k případnému nálezu hrobu české světice Vlk spíše skeptický, chce prý u otevření místa být, z Thajska se vrátí v neděli. ČTK to řekl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Podle zdrojů ČTK by se průzkum mohl zahájit v úterý, arcibiskupství k němu chce přizvat média, aby se předešlo spekulacím. Úterní termín Pištora nepotvrdil, mluvil o příštím týdnu s tím, že do pátku podá více informací. Samotné archeologické zkoumání toho, co by se mohlo příští týden najít, bude trvat ještě nějakou dobu. Ani v den otevření zkoumaného prostoru tedy nebude zcela jasné, co se v něm skrývá. Stále není ani vyloučené, že tam nebude vůbec nic. Někteří odborníci jsou k možnému objevení staletí ztraceného hrobu svaté Anežky spíše skeptičtí, k haštalskému kostelu podle nich nevede žádný ověřený historický pramen.

Společnost Jindřicha Chalupeckého si letos připomíná nejen 20. výročí svého založení, ale také nedožité sté narozeniny muže, jehož jméno nese. Teoretik a kritik výtvarného umění a literatury, filozof, guru Skupiny 42, jedna z velkých osobností české kultury 20. století Jindřich Chalupecký se narodil 12. února 1910. Na sklonku svého života ještě stál právě u vzniku společnosti, která se rozhodla podporovat mladé české umělce a zejména jim zprostředkovávat kontakt se zahraničím. "Ačkoli Jindřich Chalupecký (1910 až 1990) strávil velkou část svého pracovního života bez možností přímého kontaktu se světem, jsou jeho myšlenky a názory stále nadčasové," řekla ČTK ředitelka společnosti Lenka Lindaurová. Chalupeckého společnost proto v letošním jubilejním roce připravuje několik mimořádných akcí. Na stanici Českého rozhlasu Vltava poběží rozhovory s dosavadními 20 nositeli ceny, v obvyklém podzimním čase se uskuteční výstava nových finalistů, ale také přehlídka všech 20 laureátů a historická prezentace osobnosti Chalupeckého a ceremoniál předání ceny - to vše v DOXu v Praze. Letos také začne natáčení dokumentu na téma Chalupecký, který by se měl v ČT odvysílat v příštím roce.

Ve Vancouveru se ve středu otevřelo dočasné české konzulární jednatelství, které bude Čechům sloužit po dobu zimní olympiády. Českým návštěvníkům her by mělo pomáhat s řešením případných problémů, jako jsou třeba ztráty pasů, řekla ČTK Petra Klobušiaková z české ambasády v Ottawě. "Činnost jednatelství se bude týkat spíše konzulárních případů, kdy někdo z návštěvníků olympiády například ztratí pas, bude okraden nebo třeba bude potřebovat pomoc s tlumočením," uvedla Klobušiaková. O české turisty se podle ní na místě bude starat vedoucí konzulární sekce z Ottawy, který je již několik dní na místě. V případě potřeby jim například vystaví nové cestovní doklady, anebo zprostředkuje komunikaci s místními úřady, policií či zdravotními zařízeními. Olympiádu si někteří Češi patrně nenechají ujít, cestovatelé ovšem musejí žádat před cestou o vízum. Kanadské velvyslanectví zaznamenalo již koncem prosince, během ledna a začátkem února zvýšený nárůst žádostí o vízum. Zhruba od prosince velvyslanectví Kanady obdrželo denně v průměru deset až patnáct žádostí.

Spíše za virtuální předvolební hru, než za reálný plán považují špičky ODS návrat prezidenta Václava Klause mezi občanské demokraty. Také podle informací ČTK z Hradu je comeback Klause do ODS zatím jen spekulací. Někteří poslanci ODS by návrat bývalého předsedy a zakladatele strany přivítali, nedovedou si to ale představit bez proměny ODS. Šéf ODS Mirek Topolánek ve středu ČTK řekl, že informace o Klausově plánu vrátit se k občanským demokratům jsou "virtuální hrou soupeřů ODS". "Pokud by to byla pravda a Václav Klaus by před volbami chtěl ODS pomoci, my bychom to uvítali," poznamenal. Podobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. Také podle něj by ODS uvítala spíše Klausovu pomoc před volbami, než úvahy o tom, že se vrátí, až odejde Topolánek. "Doufám, že příští prezident bude z ODS," poznamenal Tluchoř. V neoficiálních vyjádřeních někteří politici ODS naznačili, že cílem spekulací o Klausově návratu může být snaha oslabit Topolánka. Spíše než samotný Hrad podle nich informace vypouští Topolánkovi vnitrostraničtí odpůrci v čele s pražským primátorem Pavlem Bémem.

Předběžná data o hrubém domácím produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí by měla podle analytiků alespoň potvrdit mírné zotavování ekonomiky. Analytici odhadují mezičtvrtletní růst ekonomiky v průměru kolem jednoho procenta. Naopak v meziročním srovnání podle většiny odhadů ekonomika nadále klesala, a to o dvě až tři procenta. Předběžná data o HDP zveřejní ČSÚ v pátek 12. února. Data ovšem ještě nebudou obsahovat strukturu ekonomického vývoje. Za celý loňský rok ekonomové počítají většinou s poklesem kolem čtyř procent. "Předběžný odhad HDP za poslední čtvrtletí loňského roku by měl potvrdit mírné oživení ekonomiky především díky exportu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. K oživení české ekonomiky přitom podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské zásadně přispěly evropské fiskální balíčky, především program šrotovného. "Podle mého odhadu bez programu šrotovného v zahraničí by byl pokles české ekonomiky ve druhé polovině 2009 o více než procentní bod hlubší," uvedla. Letos se podle ní tuzemská ekonomika poveze na oživení ve světě.