Zprávy | Z archivu rubriky


Jihočeští kriminalisté obvinili autora publikace nazvané 'Konečné řešení otázky cikánské', které vévodí myšlenka vystěhovat Romy do Indie. Autorovi nyní hrozí až tři roky vězení. Informoval o tom server Týden.cz s tím, že stíhaným je zřejmě člen Zemské rady Národní strany Jiří Gaudin. Ten je totiž pod studií jako jediný podepsán, ostatní se skrývají za anonymním pojmem kolektiv. "Kriminalisté zahájili trestní stíhání muže ve věku kolem 30 let z Mladoboleslavska pro podezření z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod," řekl webu mluvčí jihočeských policistů Jiří Matzner, podle něhož muž studii napsal a následně i šířil. "Obsah této studie značnou měrou podněcuje k nenávisti vůči skupině osob," uvedl Matzner.

Publikaci letos v dubnu pokřtilo 20 členů a příznivců Národní strany v Letech na Písecku, konkrétně v místě, kde stál za druhé světové války nacistický sběrný tábor pro Romy. Gaudin tehdy prohlásil, že jde o seriózní studii. "Není to žádná provokace, je to seriózní vědecká práce, na které se podíleli i současně publikující akademici. Jejich jména v publikaci nejsou uvedena," řekl a současně vysvětlil utajení autorů. Podle něj totiž lidé píšící na kontroverzní témata by mohli mít problémy ve své další činnosti. Neznamená to ale podle něho, že by ve studii byly věci odporující zákonu.

Kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu uskuteční v příštím roce 28 kontrol, při kterých budou zjišťovat, jak stát nakládá se svým majetkem a penězi. Návštěvu z úřadu můžou v příštím roce očekávat například ministerstva práce, pro místní rozvoj nebo spravedlnosti. Kontrola čeká i ministerstvo dopravy a fond dopravy. Na návštěvu z NKÚ by se měla připravit i Správa státních hmotných rezerv, která se stará o nouzové rezervy potravin, ropy a dalších komodit. Kontrole hospodaření se v příštím roce nevyhne ani státní podnik Diamo nebo Vězeňská služba ČR. NKÚ se také bude zabývat tím, jakým způsobem armáda vynakládá peníze určené na nákup vojenské techniky. Vyplývá to z plánu kontrolní činnosti na příští rok, který už schválilo kolegium úřadu. V pondělí se jím bude zabývat vláda.

Předsedovi sněmovního kontrolního výboru Vladimíru Koníčkovi (KSČM) připadá plán kontrol přiměřený vzhledem k počtu členů kolegia úřadu i vzhledem k tomu, že jsou mezi nimi dva nově zvolení členové. S plánem kontrol je spokojen. Úřad pak jejích výsledky předkládá právě kontrolnímu výboru a ten se jimi pak zabývá. Místopředseda výboru Libor Ježek (ODS) oceňuje, že kolegium při sestavování plánu reagovalo i na témata, kterými se výbor zabývá. Za loňský rok NKÚ zkontroloval peníze a majetek státu v objemu téměř 158 miliard korun. V loňském roce uzavřel celkem 36 kontrolních akcí.

Prvním místopředsedou Strany zelených se stal František Pelc, jak si přál nový šéf zelených Ondřej Liška. Pelc porazil ve volbě pražského radního Petra Štěpánka a sympatizanta vnitrostranické opozice Milana Přívratského. Náměstek ministra životního prostředí a bývalý poslanec Unie svobody Pelc dostal 134 z 247 hlasů. Pro Štěpánka hlasovalo 100 delegátů, pro Přívratského 12. Jeden lístek byl prázdný. V kandidátské řeči Pelc kritizoval dosavadní vnitrostranické spory, kvůli kterým podle něho přestala být pro veřejnost srozumitelná. Postavil se za někdejšího předsedu Martina Bursíka. "Nejsem nekritický Bursíkovec, i Martin udělal chyby, ale jsme tam, vytáhl stranu z bezvýznamna do první ligy, nikomu jinému se to nepovedlo," připomenul, že za Bursíkova vedení se zelení v roce 2006 poprvé dostali do sněmovny. Štěpánek v kandidátském proslovu uvedl, že se chce stát mostem ke sjednocení strany. Vyzval zelené, aby si zachovali pestrost názorů. Právě v různorodosti se podle něho zelení liší od dalších stran. Zároveň by ale navenek a mimo jiné i směrem k médiím měli působit jednotně a respektovat vůli většiny ve straně.

Druhou místopředsedkyní zvolili delegáti sjezdu právničku z Turnova Martinu Pokornou. Stejně jako Pelc je novou tváří stranického vedení, oba navíc zastupují Liberecký kraj. Trio místopředsedů doplnil náměstek brněnského primátora Martin Ander, který funkci obhájil.