Zprávy | Z archivu rubriky


V Praze demonstrovali zemědělci proti snižování dotací a zhoršujícímu se stavu českého zemědělství. Podle odhadů se jich na Hradčanském náměstí sešlo kolem 3000. Hlavním požadavkem demonstrantů je navýšení agrárního rozpočtu o 1,5 miliardy korun. Protest se obešel bez větších incidentů. Viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla na demonstraci prohlásil, že kvůli chybějícím penězům by čeští zemědělci příští rok měli dostat historicky nejnižší dorovnání přímých plateb, a to v nejméně vhodnou dobu, kdy ceny zemědělských komodit kvůli světové hospodářské krizi výrazně klesají. "Dále žádáme Poslaneckou sněmovnu, aby v doprovodném usnesení uložila ministerstvu zemědělství doplnit doplňkové platby o další čtyři miliardy z vnitřních zdrojů ministerstva," uvedl v projevu předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž na doplňkové platby počítá s 1,5 miliardy, namísto zhruba sedmi miliard, což je maximální částka, na kterou může stát zemědělcům tyto dotace dorovnat. Zemědělci protest ukončili před budovou Poslanecké sněmovny, kde předali předsedovi sněmovního rozpočtového výboru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) deklaraci se svými požadavky. Sobotka přislíbil, že dokument před závěrečným hlasováním o rozpočtu předá všem poslancům. Jeho stranický kolega, místopředseda zemědělského výboru Ladislav Skopal ve sněmovně navýšení agrární kapitoly o půldruhé miliardy navrhl. Závěrečné schvalování rozpočtu se odehraje příští středu 9. prosince. Podporu demonstrantům vyjádřila KSČM, naopak ODS je proti požadovanému navýšení rozpočtu kapitoly.

Národní divadlo (ND) se stalo vedle Pantheonu Národního muzea nejvýznamnější budovou s galerií bust. Jeho prostory obohatily další dvě připomínající přední jeho členy, herce a pedagogy Radovana Lukavského (1919-2008) a Borise Rösnera (1951-2006). Lukavský byl členem české první scény od roku 1957 až do smrti. Jeho herectví bylo založeno na neokázalosti i na úspornosti a sdělnosti projevu. Záhy po vstupu na jeviště ND zazářil jako Hamlet v Shakespearově tragédii. Také jeho další role zejména v 60. letech minulého století patří do zlatého fondu českého divadelního herectví. Stejně zaujatě se věnoval uměleckému přednesu, filmové, televizní a rozhlasové tvorbě. Také éru Borise Rösnera v Národním divadle ukončila smrt, členem činohry byl od roku 1987. Mužné a noblesní herectví, obohacené příjemnou tváří, vysokou postavou a podmanivým hlasem, ho předurčovalo pro postavy osamělých hrdinů, rozpětí jeho rolí bylo udivující. Ve své generaci byl ojedinělý tím, že na scénu dokázal vrátit monumentalitu, dramatický patos a étos. I on uplatnil svůj podmanivý hlas při uměleckém přednesu, ale i v rozhlasové tvorbě a dabingu. Obě busty z patinované sádry, jejichž autory jsou Jiří Vodrážka a Věra Růžičková, naleznou zájemci na první galerii. Na jaře Národní divadlo uvede na trh publikaci věnovanou právě těmto výtvarným dílům ozvláštňujícím interiéry "zlaté kapličky".