Zprávy | Z archivu rubriky


V Česku za posledních 18 let znatelně klesl zájem o politiku. Lidé jí přikládají menší důležitost a méně ji sledují. Pokles se projevuje i tím, že se Češi o politice méně baví s přáteli. Vyplývá to z průzkumů, na nichž řadu let pracovali odborníci z Masarykovy univerzity v Brně a společnosti SC&C. Publikaci nazvanou Hodnoty a postoje v ČR 1991-2008 odborníci představili novinářům.

Nižší zájem o politiku lze politologa Romana Chytilka vysvětlovat několika způsoby. První možnost je, že lidé začínají hledat štěstí a spokojenost v soukromé sféře, a proto se méně zajímají o veřejné dění. Podle dalšího výkladu se politika Čechům vzdaluje. "Je také možné, že výsledek ovlivnilo to, že loňský rok, kdy se sbírala data, byl obdobím relativního politického klidu," uvedl Chytilek. Průzkum patří k největším svého druhu. "Studie se zaměřila na širokou škálu postojů české veřejnosti od vztahu k rodině, trávení volného času přes otázky na důvěru občanů v demokracii až po zájem o politiku a věci veřejné," uvedl koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií.

Úpadek zájmu o politiku patří ke zřetelným výsledkům studie. "Trend k poklesu rozhodně nezasáhl jen mladší věkové skupiny, ale projevil se ve všech zkoumaných věkových a vzdělanostních skupinách," stojí v dokumentu. Klesla také sledovanost politiky. Zatímco před deseti lety ji pravidelně, tedy každý den nebo několikrát týdně, sledovalo asi 80 procent lidí, dnes už je to jen polovina. Třetina dotázaných politiku sleduje méně než jednou týdně, v roce 1999 to přitom byla jen desetina. Zatímco v letech 1991 a 1999 se alespoň příležitostně bavilo s přáteli o politice skoro 90 procent odpovídajících, dnes už je to méně než 75 procent.

Dalším výrazným výstupem studie je to, že Češi 20 let od společenských změn v roce 1989 více tíhnou k rovnostářství. Rovnost začínají upřednostňovat před svobodou. Projevuje se to například v názorech na příjmy. "Od roku 1991 dramaticky výrazně poklesl názor, že příjmy jednotlivce by měly být závislé na výkonu jednotlivce. Naopak narostl názor, že by příjmy měly být více rovnostářské," uvedl Chytilek. Zdůraznil, že respondenti dostali otázky na platy ještě před nástupem ekonomické krize.

Od roku 1991 se znatelně zvýšila tolerance k některým menšinám. Vyšší míra tolerance se v průzkumu projevila například ve vztahu většinové společnosti k nemocným AIDS, homosexuálům a Romům. "Tolerance patří k základním znakům demokratické společnosti," uvedl Rabušic. Demokracii dnes považuje za velmi dobrý nebo alespoň poměrně dobrý způsob řízení země velká většina lidí. Podíl osob tohoto mínění ale klesl z 92 procent v roce 1999 na 80 procent v roce 2008, a to ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Podle sociologa Petra Mareše je poměrně vysoký podíl lidí přesvědčen o tom, že systém řízení státu nefunguje příliš dobře.

Předseda ODS Mirek Topolánek se o víkendu utká se svými vnitrostranickými kritiky na 20. kongresu ODS. Chce s nimi definovat dlouhodobý program, který má občanským demokratům vrátit ideové základy, a bojovat s hrozbou "privatizace strany zezdola" změnou pravidel pro přijímání nových členů. Kdyby ale převážili v jednacím sále jeho odpůrci, kongres by mohl dostat jiný scénář, v něm by hlavní nota patřila kritikům vedení. Nicméně, i když během posledního měsíce některé organizace volaly po tom, aby byl sjezd volební, vedení delegáti zřejmě měnit nebudou. Většinové podpoře se netěší ani návrh, aby byl v únoru svolán nový tentokrát volební kongres. K jeho prosazení stačí hlasy třetiny oblastních sdružení, což dává určitou šanci Topolánkovým odpůrcům. Místopředseda ODS Petr Gandalovič, který otevřeně hovoří o své ambici nahradit Topolánka v čele strany, se upíná právě k možnosti nového volebního sjezdu. "Mým zájmem je, aby začátkem příštího roku ODS zvolila nové vedení," řekl ČTK. Tento scénář podle něj podporuje "významná menšina". Šance na svolání dalšího sjezdu ale hodnotí opatrně. Možné podle něj je, že tento návrh nakonec neuspěje.

Uspořádání dalšího sjezdu by podle Topolánka mohlo ohrozit výsledky ODS ve sněmovních volbách. Topolánek se počátkem podzimu neočekávaně vzdal poslaneckého mandátu, straničtí oponenti mu vyčítají, že svůj krok předem neprodiskutoval se širším vedením. Kongres se v sobotu sejde na stejném místě jako před rokem. Ve vysočanském hotelu Clarion Congress Hotel Prague podle mluvčího strany Martina Kupky ODS našla optimální podmínky pro pořádání sešlosti stovek delegátů.

Spontánní demonstrace v pondělí 20. listopadu 1989, kdy přišlo na Václavské náměstí v Praze kolem 100.000 lidí, byla revolučním zlomem. ČTK to řekl šéf Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma, který je specialistou na tuto část novodobé české historie. "K lidem, kteří přišli na Václavské náměstí tehdy ještě nikdo nemluvil a když, tak jen improvizovaně. To byla obrovská neřízená manifestace," uvedl historik. V té době podle Tůmy už začala divadelní a studentská stávka, ale komunistické vedení zřejmě ještě žilo v naději, že se situace uklidní a že demonstrace nebudou dál pokračovat. Tůma soudí, že "možná komunisté měli pořád v hlavách Palachův týden z počátku roku, kdy demonstrace také přestaly". "To, že se sešlo tolik lidí, byla razantní změna proti předchozím několikatisícovým demonstracím. Najednou tam byla půlka Prahy," popisoval situaci historik, který se sám demonstrace účastnil. Komunisté se už podle něj nesnažili zasahovat, policie jen hlídala mosty, aby se demonstranti nedostali na Hrad. Policejní kordon hlídal také sídlo policejních složek v Bartolomějské ulici a Ústřední výbor KSČ. Praha byla podle Tůmy ve varu. Socha svatého Václava byla oblepena plakáty už dva dny, stáli u ní lidé a diskutovali. Skutečnost, že režim přestal kontrolovat centrum města, byl důležitý symbolický krok ke všem následujícím změnám, dodal.

Za velmi důležité také považuje, že v pondělí 20. listopadu vyšlo ráno necenzurované Svobodné slovo, které o událostech informovalo. I další média se pak začala vymykat komunistické kontrole. Tůma nesouhlasí s názory, že hlavním impulsem k prvnímu masovému shromáždění byla fáma o mrtvém studentovi při zásahu proti demonstraci na Národní třídě v pátek 17. listopadu. Určitý posun v atmosféře to podle něj vyvolat mohlo, ale rozhodující roli to nesehrálo, protože všechna důležitá rozhodnutí už padla. Připomněl, že už 18. listopadu byla při demonstraci na Národní třídě vyhlášena generální stávka, i když se tehdy ještě zdálo, že je nereálná, že se nemůže povést. Informace o mrtvém studentovi se začala šířit v sobotu, ale již v neděli odpoledne byla dementovaná, zdůraznil.

S politickou situací je nespokojeno 87 procent lidí. "Hluboká nespokojenost" trvá od té doby, co sněmovna na jaře vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka (ODS), uvedla agentura STEM na základě listopadového průzkumu. Vyplývá z nich také, že práci prezidenta kladně hodnotí 61 procent, s vládou Jana Fischera je spokojeno 58 procent a s parlamentem 30 procent dotázaných. Zatímco prezident si od října o šest procentních bodů polepšil, vláda v listopadu dva body ztratila.

Nespokojenost občanů s celkovou politickou situací je podle STEM v tuzemsku dlouhodobou záležitostí. "Více než 30 procent lidí bylo spokojeno naposledy před posledními volbami do Poslanecké sněmovny na jaře roku 2006," uvedli autoři průzkumu. "Nepatrné zlepšení" podle nich nastalo v souvislosti s převzetím evropského předsednictví, ale "tím hlubší byl pak propad po vyslovení nedůvěry vládě". V dubnu 2009 bylo s politickou situací nespokojeno 90 procent lidí. Nyní vyjádřilo spokojenost 13 procent respondentů, drtivá většina z těchto spokojených však uvedla, že jsou "spíše" spokojeni. Odpověď "určitě" spokojen si vybralo jen jedno procento dotázaných.

Na velmi kritickém pohledu na politickou situaci nemění nic ani to, že většina lidí je spokojena s prací prezidenta a vlády. "Úřednické vládě a prezidentovi lidé přisuzují jen malý podíl viny na tom, že politická situace je podle nich špatná," napsali autoři.