Zprávy | Z archivu rubriky


Za více než půl století zažil Karel Brückner s fotbalem mnoho dobrého i zlého, od průměrné hráčské kariéry až k trenérským úspěchům i pádům. Pověst vyhlášeného stratéga si vybudoval především během několika štací v Sigmě Olomouc a ještě ji vylepšil s českou reprezentací, kterou jako první kouč v historii dovedl na tři velké turnaje za sebou. I přes hořký konec se Brückner, jenž v pátek 13. listopadu oslaví sedmdesátiny, zařadil po bok Rudolfa Vytlačila, Václava Ježka a dalších trenérských legend. Nejhezčí chvíle u národního týmu, který převzal v prosinci 2001, si hanácký patriot vychutnal na Euru 2004 v Portugalsku, kde Češi vypadli až v semifinále po smolné prohře s pozdějšími šampiony z Řecka. Slova chvály a uznání si Brückner vysloužil za výrazné zatraktivnění herního projevu mužstva, úspěšné začlenění řady svých bývalých svěřenců z jednadvacítky, překvapivé taktické manévry či sérii 20 zápasů bez prohry v řadě. Brücknerova trenérská kariéra započala v roce 1971 v rodné Olomouci, v jejíž barvách nastupoval i jako hráč. Nejvyšší soutěž si v roli kouče poprvé vyzkoušel o deset let později v Brně, největší klubové úspěchy slavil se Sigmou Olomouc, kterou v 90. letech dovedl k druhému místu v lize či do čtvrtfinále Poháru UEFA. Milovník vážné hudby a šachových partií získal i řadu individuálních ocenění: sedmkrát zvítězil v domácí anketě Trenér roku, v roce 2003 ho Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) zvolila druhým nejlepším koučem světa.