Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda Jana Fischera přerušila jednání o novém eurokomisaři. Rozhodnout by měla na mimořádné schůzi v úterý. O novém eurokomisaři ministři hlasovali jen zkušebně. V tomto hlasování Vladimír Špidla dokázal s osmi hlasy porazit někdejšího vicepremiéra Alexandra Vondru, kterého podpořilo šest ministrů. Pro někdejšího uchazeče o prezidentský úřad Jana Švejnara hlasovali dva členové vlády. Zcela propadl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma: dostal jediný hlas. Podle všeho byl od premiéra Jana Fischera, který s jeho jménem minulý týden přišel. Orientační hlasování tak přesně ilustrovalo nynější hluboké rozdělení úřednické vlády. Ministři poprvé zvedali ruku přesně podle instrukcí stranických sekretariátů, které je na jaře nominovaly do funkcí. Podobného rozdělení své vlády se premiér Fischer obával už delší dobu. Žádal proto jednání mezi hlavními politickými stranami, které by vedlo k nalezení kompromisního kandidáta. Jediná osoba, na níž se občanští a sociální demokraté dokázali shodnout, však byl sám předseda vlády Fischer. Ten to zvažoval, ale nakonec odmítl. Místo sebe stranám navrhl právě guvernéra Tůmu.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek, jehož favorit byl vítězství nejblíže, v první reakci na rozhodnutí vlády volbu odložit neskrýval rozčarování a odklad označil za chybu a "zbytečné prodlužování patové situace". Předseda ODS Mirek Topolánek naopak zdůraznil, že by eurokomisař měl vzejít z dohody a ne z těsného hlasování ve vládě. Zkritizoval také Fischera za jeho rozhodnutí křeslo nepřijmout, neboť prý tím způsobil "velké turbulence".

U příležitosti dvacátého výročí pádu berlínské zdi zveřejnily Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky. Jak uvedl ředitel Pavel Žáček, Ústav poskytl veřejnosti takovéto údaje jako první v postkomunistické Evropě. Lidé budou moci například nahlédnout do osobních karet členů bývalé rozvědky nebo se podívat na jejich fotografie. Seznam však není úplný. Podle Žáčka měla rozvědka 1028 příslušníků ke konci listopadu 1989, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí. Hlavní správa rozvědky prováděla špionáž vůči zahraničí.

Mezi bývalými členy rozvědky mohou lidé nalézt například i informace o současném náměstkovi ministra vnitra a bývalém šéfovi Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousovi. Z jeho osobní karty lze zjistit, že vystupoval pod krycím jménem Pražan. "Od roku 1988 do 1990 jsem byl posluchačem důstojnického internátního kurzu, kde byli po dobu studia posluchači vedeni v zálohách šéfa rozvědky," řekl ČTK Komorous s tím, že jde o známou a veřejnou informaci už dlouhou dobu. Po skončení kurzu se podle svých slov vrátil zpět ke kriminální policii.

Dalším mediálně známým případem je Pavol Mihál. Ten pracoval jako šéf české pobočky Interpolu a důstojník policejního prezidia. V dubnu 2007 vyšlo najevo, že je vedený v seznamech spolupracovníků komunistické StB, přestože měl negativní lustrační osvědčení. Později se zjistilo, že jeho osvědčení zní na jméno Pavel, nikoli Pavol. Mihál posléze od policie odešel.

Z armády byl propuštěn voják Lukáš Sedláček, který spoluzakládal a cvičil neonacistickou organizaci White justice. Ta údajně připravovala teroristické útoky na elektrárny a trafostanice a plánovala únosy policistů a "vysoce postavených Židů". Dočasně mimo službu byli postaveni vojáci z Afghánistánu Jan Čermák a Hynek Matonoha, kteří nosili na helmách symboly jednotek SS, i jejich velitel. Novinářům to oznámil ministr obrany Martin Barták.

Případ vojáků, kteří v Afghánistánu nosili na uniformě nacistickou symboliku, armáda podle ministra velmi rychle prošetří. Podle Mladé fronty Dnes dva velitelé české armády v Afghánistánu nosili téměř po celou dobu svého působení v Lógaru na přilbách erby brigády SS Dirlewanger a divize SS Hohenstaufen. Oba muže podle deníku ministr obrany a náčelník generálního štábu minulý pátek v Žatci vyznamenali za vzorné splnění afghánské mise. Barták ČTK napsal, že o případu se dozvěděl teprve o víkendu. Už dříve zdůraznil, že pro podobné jevy není v armádě místo a že je nebude tolerovat.

Kolik je v české armádě neonacistů nebo stoupenců krajní pravice, podle expertů na pravicový extremismus oslovených ČTK odhadnout nelze. Zároveň se shodli na tom, že neonacisté v armádě nepředstavují významnější bezpečnostní riziko. Problémem podle nich může být předávání zkušeností dalším pravicovým extremistům nebo vynášení munice. "Projevy neonacismu, které se objevují, jsou přeci jenom sporadické a jsou obdobné, jako v jiných armádách," řekl ČTK politolog Zdeněk Zbořil. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb koncem dubna prohlásil, že mezi vojáky české armády je asi devět desítek sympatizantů extremistických hnutí. Ministerstvo obrany tuto informaci popřelo.