Zprávy | Z archivu rubriky


V knihovně Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) chybí asi 175 rigorózních prací, které byly obhájeny od roku 2006. V České televizi to řekl pověřený šéf fakulty Jiří Pospíšil. Zdůraznil, že to neznamená, že práce neexistují nebo vznikly podvodem. Vedení školy se je nyní snaží najít v jiných částech fakulty. Kontrola rigorózních prací vyplývá ze skandálu, který na zdejší právnické fakultě začal plagiátorskou aférou jednoho z členů vedení. "My v tuto chvíli stahujeme tyto práce z celé fakulty, protože se některé nachází na jednotlivých fakultách," řekl Pospíšil. Pokud se pracovníkům školy chybějící práce nepodaří nalézt, škola podle Pospíšila požádá jejich autory, aby poskytli kopii. To ale absolventi ze zákona udělat nemusí. "Autor práce není povinen následně nám dát kopii, to je jeho dobrá vůle," řekl Pospíšil. Uchovávat všechny kvalifikační práce v knihovnách vysokým školám od roku 2006 přikazuje zákon. Největší skandál českého vysokého školství po roce 1989 začal na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni před měsícem. Na fakultě nejsou některé práce studentů, zjistilo se, že část lidí ji absolvovala zřejmě nestandardně rychle. V souvislosti s případem, který začal plagiátorskou aférou, z funkcí odstoupili už dříve děkan Jaroslav Zachariáš a proděkani Milan Kindl a Ivan Tomažič. Tři hlavní aktéři celého skandálu odejdou také ze školy. Ministerstvo školství podalo kvůli aféře trestní oznámení.

Výjimka z Listiny základních práv EU, kterou pro Česko požaduje jeho prezident Václav Klaus, není podle šéfa socialistických europoslanců Martina Schulze nutná. ČSSD by podle něj neměla její vyjednání podporovat, spíš pomoci pracovat na jiném řešení ohledně stvrzení platnosti poválečných Benešových dekretů. Předseda ČSSD Jiří Paroubek před dvěma týdny řekl, že vláda musí hledat cestu, jak splnit Klausovu žádost o trvalou výjimku z listiny pro Česko. "Kdybych řekl, co si myslím o kroku ČSSD, způsobil bych tím problém naší členské straně a velký problém sám sobě," uvedl Schulz. S Paroubkem hodlá Schulz věc probrat ve čtvrtek na zasedání setkání socialistických stran v Bruselu před summitem EU, na němž se má o výjimce jednat. "Specifické záležitosti týkající se Benešových dekretů se dají vyřešit, aniž by se Česko muselo vzdát listiny," řekl Schulz. Podle něj výjimka z celé listiny není ani smysluplná, protože Češi by měli využívat občanských a politických práv, které listina garantuje. Výjimku z listiny si nicméně ve smlouvě vyjednaly Velká Británie a Polsko, kvůli Klausovu požadavku před ratifikací lisabonské smlouvy se nyní vyjednává o jejím rozšíření na Česko. Klaus žádost zdůvodnil obavami, že opak by umožnil majetkové nároky vysídlených sudetských Němců. "Benešovy dekrety jsou specifickou záležitostí Česka, Německa, Rakouska a Slovenska a na této úrovni je možné hledat řešení," míní ovšem Schulz. Uvedl také, že poválečný právní rámec dal základ k majetkovým vztahům v ČR a jejím vstupem do EU byl tento rámec stvrzen. "Proto bychom měli hledat cestu, jestli je možné znovu garantovat majetek Čechů nabytý na základě Benešových dekretů, uklidnit obavy lidí, tedy pokud existují, aniž by země kvůli tomu musela odstoupit od listiny práv," dodal Schulz. Chce předsedu ČSSD přesvědčit a vyzvat, aby pracovali na jiném řešení.