Zprávy | Z archivu rubriky


Laureátem letošní státní ceny za literaturu se stal básník, prozaik, esejista, publicista, literární historik a scenárista Zdeněk Rotrekl. Státní cenu za překladatelské dílo obdrží Miroslav Jindra za překlad Knihy toužení od kanadského písničkáře a spisovatele Leonarda Cohena. Novinářům to sdělil předseda poroty Jiří Hanuš. "Zdeněk Rotrekl je výjimečný autor svým dílem i svým životním údělem," připomněl nakladatel Jan Suk osobnost laureáta státní ceny udělené za dosavadní literární tvorbu. Zdůraznil, že Rotrekl vydal první sbírku básní v roce 1940 a psal neustále, ačkoliv mu nacistická i komunistická diktatura neumožňovaly publikovat. V roce 1949 byl Rotrekl dokonce odsouzen k trestu smrti, pobýval v pracovních táborech a na svobodu byl propuštěn až v roce 1962. Jindra podle předsedy poroty Hanuše obdržel cenu vedle překladu Cohenových básní také za svou pětapadesátiletou činnost v oblasti literárních děl.

Ministerskou cenu za celoživotní inspirativní přínos v oblasti divadla, autorské tvorby a divadelní pedagogiky obdrží Ivan Vyskočil, který před lety přivedl k divadlu také Jiřího Suchého nebo Václava Havla. V oblasti hudby porota ohodnotila mimořádný přínos Milana Slavického v oboru hudební kompozice, muzikologie a hudební režie. Cena bude udělena in memoriam, Slavický zemřel letos 18. srpna. Ministerskou cenu za výtvarné umění obdrží sklářský výtvarník a profesor Vladimír Kopecký. Porota ocenila jeho dlouhodobé zásluhy v oblasti výtvarného umění. Ministerstvo letos poprvé udělilo cenu za přínos v oblasti architektury, která byla vydělena z výtvarné kategorie. Její první držitelkou se stane Eva Jiřičná za přínos oboru na domácí i mezinárodní architektonické scéně.

Revoluční dění let 1968 a 1989 dokumentují výstavy Okupační stávky 68/89 a Divadlo a revoluce, které byly v pondělí zahájeny v pražském Karolinu. Fotografie a dokumenty evokují situaci v době studentských stávek na Univerzitě Karlově a první týdny sametové revoluce v divadlech v Plzni, Ústí nad Labem, Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. Unikátní reportážní snímky z revolučního dění představuje lékař Přemysl Hněvkovský, který je absolventem 1. Lékařské fakulty UK. Expozice v Křížově chodbě Karolina, která potrvá do konce října, spojuje podle pořadatelů tématika revolučních událostí z nedávné historie. "Je téměř symbolické, že se tyto dvě výstavy setkávají na půdě univerzity, protože významnými hybnými silami sametové revoluce byli právě studenti a umělci," uvedl mluvčí UK Václav Hájek. Výstava Hněvkovského zachycuje jeho osobní vnímání historických událostí. "Fotografuji každodenní život, ne naaranžované snímky. Byl jsem ve svém živlu. Vedoucí úlohu strany jsem neuznával. Bral jsem to i jako jakýsi protest proti komunistické straně," řekl ČTK o své motivaci k pořízení snímků. Výstavu téměř 130 černobílých snímků autor pojal jako fotografický příběh.

Výstava Divadlo a revoluce, která vznikla u příležitosti 50. výročí oslav založení Divadelního ústavu, dokumentuje první dny a týdny sametové revoluce v divadlech. Výstava zachycuje činnost divadelníků v době stávky a celkovou proměnu divadel na informační centra.

Generální ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák střídá ve funkci předsedy představenstva Českých aerolinií Radomíra Lašáka. Změny doznala i dozorčí rada ČSA, místo odstoupivšího Václava Nováka radu nově povede ekonom Miroslav Zámečník. Jednání dozorčí rady pokračuje v úterý, kontrolní orgán by mohl dospět k definitivnímu plánu záchrany aerolinií. ČSA vykázaly v pololetí ztrátu 1,8 miliardy korun. Klíčový problém, kterým je snížení mezd zaměstnanců, však zůstává nevyřešen. Lašák zdůraznil, že představenstvo rezignovalo po dohodě s odbory. Zaměstnanci prý souhlasili se snížením mezd od 1. listopadu - u pilotů o 15 procent, u letušek o deset procent, u ostatních zaměstnanců o pět procent. Firma tím údajně ušetří až 600 milionů korun ročně. Lašák dohodu považuje za velký úspěch, ačkoliv sám sliboval svůj odchod pouze v případě, když si piloti sníží mzdu o 30 procent. S odhadovanou výší úspor však nesouhlasí Novák. "Je to o hodně méně. Mně vychází úspora 650 milionů korun u snížení mezd o 30 procent u pilotů a 15 procent u ostatního personálu," řekl Novák ve vysílání Radiožurnálu."Není to tak, že by na stole byla dohoda, kterou bychom dojednali s panem Lašákem a která by byla před podpisem," komentoval Lašákova slova šéf odborové organizace pilotů CZALPA Filip Gaspar. Personální změny podle něj situaci ve firmě uklidní a dodají čas na jednání s Dvořákem; Gaspar předpokládá, že by dohoda o platech mohla být hotova do konce týdne.

Ve firmě zatím pokračuje Lašákův ozdravný plán. Ten počítá například s redukcí flotily z 50 letadel na 45, společným odbavováním cestujících a zavazadel s pražským letištěm, prodejem bezcelních obchodů, dalšími úvěry od bank nebo propuštěním 860 lidí. Redukce počtu zaměstnanců podle Lašáka firmě ročně ušetří 1,1 miliardy korun, náklady na odstupné se odhadují na 350 milionů.