Zprávy | Z archivu rubriky


Osobu Jana Husa a historické sympozium v Římě v roce 1999, na kterém církev Husa uznala jako reformátora, na společném setkání připomněli předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý a papež Benedikt XVI. Díky sympoziu mohou dnes podle Černého lidé různých církví brát Husa jako postavu středověkého křesťana, který sjednocuje, a jeho charakter a zápas o pravdu má co říci i dnes. Papež se na závěr setkání s přítomnými pomodlil a se všemi zástupci církví tvořící ekumenickou radu se seznámil. Předchůdce Benedikta XVI. Jan Pavel II., který konferenci před deseti lety inicioval, tehdy vyjádřil "hlubokou lítost nad krutou smrtí" českého kazatele a církevního reformátora Jana Husa, prohlášeného za kacíře a roku 1415 upáleného. "Modlím se, aby podobné ekumenické iniciativy přinesly plody nejen ve snaze o jednotu křesťanů, ale k prospěchu celé evropské společnosti," uvedl Benedikt XVI. Křesťané musejí podle papeže připomínat Evropě její kořeny, které neuschly, ale naopak stále dodávají kontinentu duchovní a morální výživu, jež mu umožňuje vést dialog s lidmi jiných kultur a náboženství. Význam zemských patronů přesahuje okruh věřících, zejména historické souvislosti jejich konání výrazně vnímá i široká veřejnost. Česká princezna, dcera Přemysla Otakara I. Anežka Česká proslula svou dobročinností a milosrdenstvím. O její kanonizaci usilovali už Eliška Přemyslovna a Karel IV., ale teprve v roce 1874 byla prohlášena za blahoslavenou a 12. listopadu 1989 ji svatořečil Jan Pavel II.

Přibližně 120.000 českých a moravských věřících se v Brně zúčastnilo mše, kterou sloužil papež Benedikt XVI. Na historicky první návštěvu papeže v moravské metropoli přijeli poutníci také z diecézí ze Slovenska, Polska, Rakouska či Německa. Nejvyšší představitel katolické církve si vybral za hlavní téma svého kázání naději. Benedikt XVI. zahájil svůj proslov dvěma větami v češtině a pokračoval italsky. Po částech jej překladatel četl česky. Připomněl svaté Cyrila a Metoděje jako hlavní patrony Moravy a svaté Petra a Pavla, kterým je zasvěcena brněnská katedrála. Pozornost věřících obrátil také k dalším svatým a jejich osudům spřízněným s moravským a českým prostředím - svatým Zdislavě, Janu Sarkandrovi, Klementu Mariovi Hofbauerovi a k blahoslavené Restitutě Kafkové, řeholnici narozené v Brně a zavražděné nacisty ve Vídni. Na dvouhodinovou mši přiletěl Benedikt XVI. ráno z Prahy, kde se v sobotu setkal s věřícími i s nejvyššími zástupci českého státu. Ti se v čele s prezidentem Václavem Klausem zúčastnili i dnešního setkání v Brně. Improvizovanému pódiu v Brně - Tuřanech vévodila vedle vztyčeného kříže dvanáctimetrová kotva, symbol naděje, o níž dnes papež mluvil. Benedikt XVI. k pódiu přijel ve svém papamobilu, při cestě kynul věřícím, kteří mu mávali. Před samotnou mší ale vyzval Benedikt XVI. věřící ke ztišení. Přes pořadatele je požádal, aby nekřičeli při obřadu hesla, ani nemávali vlajkami. V tichu nechal doznít i slova své promluvy. Kromě poutníků z celé Moravy přišly především početné zástupy Slováků a Poláků. Celkem na brněnskou mši přicestovalo podle odhadů 11.000 cizinců.