Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda ODS Mirek Topolánek navrhne na středečním jednání předsedů parlamentních stran písemnou dohodu o tom, že ve sněmovně Janotův úsporný balíček nebudou měnit. Po zasedání grémia ODS to uvedl předseda nejsilnější poslanecké frakce Petr Tluchoř. Zopakoval, že balíček sice není podle ODS dostatečný, strana je nicméně ochotna ho beze změn schválit.

Pozměňovací návrhy připravuje na čtvrteční schůzi sněmovny sociální demokracie. Nelíbí se jí zvýšení nižší sazby DPH, spotřební daně u pohonných hmot a škrty směřující k rodinám s dětmi. Tyto věci chce kompenzovat zvýšením daní právnických osob o dvě procenta a zavedením daňové progrese u příjmů fyzických osob.

Také lidovci chtějí dál jednat. Opatření podle nich nesmějí poškodit rodiny s dětmi, místo takových kroků KDU-ČSL opět navrhuje vyšší zdanění hazardních her, řekl předseda strany Cyril Svoboda. Dodal, že jeho strana je pro balíček připravena hlasovat beze změn. Pokud ale strany přijdou se svými pozměňovacími návrhy, lidovci se k nim přidají. Pro KDU-ČSL nepřijatelné snížení mateřské a rodičovského příspěvku.

Strana TOP 09 někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska považuje návrh vlády na snížení rekordního deficitu za rozumný. Je podle ní jedinou možností, jak proplout krizí, proto ho podpoří. "Nepředložíme ani nepodpoříme žádný pozměňovací návrh," řekl Kalousek na tiskové konferenci. Návrhy úřednické vlády jsou podle něj důležité kvůli uklidnění investorů. Mimo balíček předloží TOP 09 poslanecký návrh na snížení stálých i jednorázových příspěvků politickým stranám o 50 procent na příští dva roky. Podle Kalouska by to ušetřilo za tři roky zhruba miliardu korun.

Strana zelených, která ve sněmovně disponuje čtyřmi hlasy, je připravena podpořit vládní úsporná opatření. Chce ale podle předsedy Onřeje Lišky dále jednat s poslanci i s vládou o některých změnách. Navrhne, aby vedle benzinu byla zavedena vyšší spotřební daň z dalších fosilních paliv, jako je uhlí. Kabinet podle něj chce zvednout daň z čistě fiskálních důvodů, zcela mu přitom uniká provázanost těchto kroků na modernizaci českého průmyslu a podporu šetrných technologií. Na straně výdajů rozpočtu zelení navrhují snížit rozpočet fondu dopravní infrastruktury v položce investic do nových dálnic. Za "nebezpečné" považují zelení snižování rodičovského příspěvku, výdajů na péči o lidi se zdravotním postižením a platů učitelů. Mírnit dopady hospodářské krize i ozdravit veřejné finance lze účinně i bez toho, aby se snížila kvalita sociálních služeb a vzdělávání, tvrdí.

Český prezident Václav Klaus se nebojí, že rozhodnutí USA o změně protiraketové obrany přinese Česku ohrožení ze strany Ruska. Poukázal na to v rozhovoru pro vydání listu The Washington Times. "V minulosti pro mne byla hrozba Sovětského svazu ohromná, protože to můj život ovlivňovalo každý den. Teď je hrozba z této strany světa mnohem, mnohem menší," řekl prezident. Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy nerozmístit v Česku a Polsku pevné prvky protiraketové obrany ho nepřekvapilo a podle něj to nebude mít "žádné praktické důsledky" pro strategickou obranu Evropy.

Klaus projevil své euroskeptické názory, když vyjádřil obavy o to, zda si Česko bude schopno udržet svou "identitu jako stát", neboť nyní žije "v mnohem více řízené společnosti než před 20 lety, před pádem komunismu". Česko se podle Klause nyní má obávat mnohem méně Ruska než nadměrně řízené Evropské unie. Americko-české vztahy označil za pevné a debatu v českém tisku kritizující současné americké stanovisko k protiraketové obraně, o níž se rozhodovalo za vlády Obamova předchůdce George Bushe, považuje za téma využívané v domácí politice před parlamentními volbami. Připomněl, že podle průzkumů bylo proti umístění radaru v ČR 70 procent Čechů.

Klaus přicestoval do Washingtonu v neděli a v pondělí se přesunul do New Yorku, kde se zúčastní jednání Valného shromáždění OSN.

Češi nejvíce důvěřují rádiu, televizi a armádě, naopak nejméně odborům a církvím. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který má ČTK k dispozici. Rádiu důvěřuje 67 procent dotázaných, televizi a armádě shodně 62 procent. Důvěře nadpoloviční většiny respondentů se těší i policie s 51 procenty. V případě soudů a tisku je to již těsně pod padesátiprocentní hranici - věří jim 49 procent. Zatímco ale důvěra v policii, armádu i soudy roste, důvěryhodnost médií v očích veřejnosti podle CVVM spíš zvolna klesá, rádio a televize však přesto zůstávají na špičce žebříčku. Dříve CVVM zahrnovalo rádio, rozhlas i tisk pod jeden pojem - média. Už několik let se ale ptá na každý z těchto sdělovacích prostředků zvlášť. "U všech můžeme od března roku 2007 pozorovat mírně klesající tendenci v důvěře veřejnosti, přičemž tato tendence je nejzřetelnější v případě tisku, u něhož poslední šetření poprvé zaznamenalo podíl důvěřujících menší než padesátiprocentní," uvedli autoři výzkumu. Z průzkumu rovněž vyplývá, že neziskovým organizacím věří 43 procent dotázaných, tedy stejně jako bankám. V případě bank je ale na rozdíl od neziskových organizací ještě vyšší podíl těch, kteří jim nevěří - bankám nedůvěřuje 50 procent respondentů, zatímco v případě neziskových organizací je to jen 38 procent. Nejméně důvěryhodnými z uvedených institucí jsou podle dotázaných odbory, jimž věří 36 procent lidí, a církve, kterým podle CVVM důvěřuje 28 procent.