Zprávy | Z archivu rubriky


Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová zvažuje návrh, který by odsouzeným lidem uložil povinnost ve výkonu trestu pracovat. Domnívá se, že zvláště v současné ekonomické situaci je zaměstnávání vězňů více než potřebné. "Ze zahraničí máme zkušenosti, že práce vězňů může být uplatňovaná i v jiných sférách, takže například uklízejí nebytové prostory, města a obce. Je třeba, aby se zaměstnanost vězňů zvýšila a byla jim uložena pracovní povinnost," poznamenala ministryně. Zaměstnanost vězňů v ČR v současnosti mírně poklesla a je to kolem 56 - 57 procent. Jsou i věznice, které mají třeba 90 procent, ale to je vždycky dáno jednak skladbou vězňů, kteří tam jsou, a jednak místními podmínkami, jestli je v tom regionu práce nebo ne. V Česku je celkem 35 věznic, které se momentálně potýkají také s přeplněností. Tyto problémy jsou nejzávažnější hlavně ve věznicích určených pro výkon trestu. "Víme, že stav je napjatý a naplněnost věznic je v současné době překročena o 14 procent. Vymýšlíme kroky, jak ji snížit. Mohl by nám pomoci připravovaný projekt domácího vězení, který pojede od příštího roku," uvedla Kovářová. Plánovaný projekt domácího vězení, který ministryně hodlá podrobněji představit na chystané tiskové konferenci, by měl fungovat s pomocí speciálních náramků monitorujících pohyb odsouzených. Současně bude těmto lidem v místě bydliště instalováno zařízení, které bude do centrálního snímače vysílat informace o pohybu této osoby. Náklady na projekt by měli přitom nést sami odsouzení.

Vinaři z Mikulova na Břeclavsku letos odstartují několikatýdenní tradiční vinařské slavnosti na jihu Moravy. Jako první sehrají rituální scénku zarážení hory. Tato tradice vznikla v polovině 18. století, kdy po skončení prací ve vinicích byly vinohrady až do vinobraní uzavřeny a každý mimo hlídačů byl považován za zloděje hroznů. Letos ale hrozny uzrály o zhruba týden dříve, a tak řada vinařů už zahájila sklizeň raných odrůd. Skutečné vinobraní začne letos podle odborníků v první polovině září. Burčák z raných odrůd, například Irsai Oliver, se ale ve vinotékách a u stánků u jihomoravských silnic objevily už tento týden. Vinaři letos očekávají mírně nadprůměrný ročník. Hrozny mají po deštivém červenci dostatek vláhy a o cukernatosti rozhodne počasí v posledních týdnech před sklizní. Pokud vydrží současné příznivé počasí i v září, měl by se letošní ročník zařadit k velmi úspěšným úrodám posledních pěti let. Slavnosti zarážení hory provázejí často scénky ochotníků v dobových kostýmech a vystoupení lidových pěveckých souborů a cimbálových muzik. Podobné oslavy úrody vína se konají také ve většině dalších vinařských obcích jihomoravského regionu. Tento víkend budou horu zarážet také ve Tvrdonicích, Týnci a Velkých Bílovicích na Břeclavsku a Vlkoši a Strážnici na Hodonínsku. K největším akcím na jihu Moravy patří každoročně vinobraní ve Znojmě a Mikulově na Břeclavsku, která se letos konají poprvé společně.

Česká levice podceňuje snahy Moskvy uplatňovat svůj vliv ve střední Evropě, včetně Česka. Na tiskové konferenci u příležitosti připomenutí obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 to řekl senátor Alexandr Vondra (ODS). Výročí okupace Československa podle něj také vybízí k otázkám, zda chtějí předseda a místopředseda ČSSD Jiří Paroubek a Lubomír Zaorálek vrátit ČR do područí Ruska. Proti zapomínání na minulost se vyslovil stínový ministr zahraničí za ČSSD Zaorálek. Podle něj by ale přesto neměly 40 let staré události ovlivňovat soudobé vztahy mezi Ruskem a Českem a vyvolávat touhu po pomstě. Naproti tomu Paroubek na inzertní straně dnešní Mladé fronty Dnes uvedl, že Rusko se dosud s invazí do Československa jednoznačně nevypořádalo. Mělo by se proto podle něj k problému srpna 1968 jako k zásadní morální politické otázce vzájemných vztahů "poctivě a zodpovědně" vrátit. Vondra s poslancem ODS Markem Bendou nicméně dnes znovu kritizovali přístup ČSSD k Rusku, zejména červnovou návštěvu Paroubka v Moskvě, při níž šéf ČSSD jednal s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Benda napadl i stínového ministra zahraničí ČSSD Zaorálka, který podle něj otevřeně hájí ruské ambice v Gruzii. Podobně mluvil i předseda ODS Mirek Topolánek v předtočené depeši, kterou občanští demokraté novinářům pustili. "Nesmíme už nikdy připustit, aby nás vedli politici, kteří se jezdí radit do Moskvy," prohlásil.

Vážné zranění švédského orientačního běžce Martina Johanssona poznamenalo dnešní štafetový závod na mistrovství světa v Miskolci a zásadně ovlivnilo výsledky. Johansson se v terénu napíchl stehnem na silnou větev v době, kdy bojoval o vítězství s reprezentanty Francie, Norska a také České republiky. Tu na posledním úseku reprezentoval Michal Smola a stejně jako Francouz Thierry Gueorgiou a Nor Anders Nordberg dal před bojem o medaile přednost pomoci soupeři. "Běžel jsem a pak jsem najednou viděl Martina, jak leží na zemi. Už tam s ním byl i Thierry, nejdřív jsem si myslel, že si zvrtnul kotník, ale pak jsme viděli, že má ve stehně zaražený klacek, tlustý tři cenťáky, deset cenťáků hluboko, celý od krve. Začal upadat do bezvědomí, tak jsme tam s Thierrym zůstali, odnesli ho na cestu a čekali, až přijde pomoc," uvedl český reprezentant. Nordberg mezitím doběhl na další kontrolu, aby zavolal pomoc. "Ale než přijeli, tak to bylo úplně šílené," přiznal Smola, který stejně jako jeho soupeři pokračoval v závodě až ve chvíli, kdy bylo o Švéda postaráno. Podle posledních zpráv není zraněný Johansson v ohrožení života. Český tým, který vedle Smoly tvořili ještě Tomáš Dlabaja a Jan Procházka, byl nakonec hodnocen na 27. místě. Titul získali Švýcaři před Rusy a Finy. Francouzi přišli kvůli "vyšší moci" o medaili ve štafetách už druhým rokem po sobě. Vloni v Olomouci vedl na posledním úseku Gueorgiou a pak najednou také zastavil. Spolkl totiž včelu a dostal anafylaktický šok. Z centra šampionátu ho tehdy odvážela helikoptéra.

Když loni čeští basketbalisté po nadějných výkonech nezvládli kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy, zdálo se, že je jen těžko může potkat ještě něco horšího. Ve čtvrtek večer je však stihla ještě mnohem nepříjemnější zpráva: tým kouče Michala Ježdíka, oslabený o neúčast nejlepších hráčů Jiřího Welsche a Luboše Bartoně, po prohře na Ukrajině v posledním utkání baráže o udržení sestoupil z elitní evropské divize. Je to i důkaz klesající úrovně českého mužského basketu. "Samozřejmě jsem zklamaný, ale problém nebyl jen v této baráži, jde o hlubší záležitost. V první řadě se to týká práce s mládeží, na což teď doplácíme. Ukazuje se, že chybou bylo v devadesátých letech zrušení sportovních center. A nejde zdaleka jen o basket, týká se to většiny sportů v České republice," řekl ČTK předseda basketbalové federace Miroslav Jansta. "Musíme úplně změnit systém koncepce výchovy," podotkl Jansta. Národní tým zažívá velký ústup: ještě předloni ve Španělsku bojoval na závěrečném turnaji mistrovství Evropy mezi elitní šestnáctkou mužstev starého kontinentu, o dva roky později přebudované a omlazené mužstvo bez zkušeností kleslo až mezi reprezentační výběry druhé garnitury. Šest zápasů, tři výhry a stejný počet porážek - taková je barážová bilance. Češi sice nadšenými výkony uhájili domácí neporazitelnost, ale protože na rozdíl od Maďarska a Ukrajiny v Estonsku nevyhráli, společně právě s beznadějně posledním Estonskem sestoupili. Češi jako by z utkání na palubovkách soupeřů měli komplex - v ostrém zápase tam nevyhráli už tři roky a i loni se jim v kvalifikaci bilance na venkovních hřištích stala osudnou.