Zprávy | Z archivu rubriky


Jako o malém zázraku hovořila v souvislosti s léčbou popálené Natálky z Vítkova na Opavsku primářka popáleninového centra Fakultní nemocnice Ostrava Zdenka Crkvenjaš. Podle ní ale oběť dubnového žhářského útoku na domek obývaný romskou rodinou čeká v dohledné době nejméně pět dalších operací. Celá léčba pak bude trvat další měsíce či dokonce roky. Holčička ale podle odborníků ještě nemá úplně vyhráno. "Kdykoli ale ještě můžou nastat život ohrožující komplikace," řekla primářka. Ostravští odborníci na popáleniny při léčbě holčičky využili unikátní metodu transplantace umělé kůže. "Natálka je čtvrtý pacient, u kterého jsme tuto metodu použili. Aplikuje se od roku 1996. Kůže má podle výrobce růst s pacientem," řekla Crkvenjaš. Vysvětlila, že umělá kůže dokáže nahradit spodní část lidské kůže. Tu svrchní ale stejně musí získat transplantací. Zatím lékaři transplantovali kůži na 30 procent popálených míst. Dalších 30 procent ještě čeká. "Natálka je odpojena od přístrojů, komunikuje očima a sama přijímá potravu," popsal současný stav dítěte přednosta Kliniky dětského lékařství Michal Hladík. Už od konce tohoto týdne by s ní mohla být na pokoji i její maminka. Ředitel nemocnice Svatopluk Němeček ČTK řekl, že léčba dosud stála víc jak pět milionů korun. Další náklady se podle něj budou pohybovat v řádech milionů. "Tyto peníze by následně pojišťovna rozhodně měla požadovat po pachatelích tohoto zrůdného a barbarského činu," doplnil.

Zástupce vojenského přidělence při ruském velvyslanectví v Praze byl vyhoštěn z České republiky, dalšímu diplomatovi české úřady doporučily, ať se už nevrací z dovolené. Uvedl to dnes server iDnes.cz s odvoláním na diplomatické zdroje. Vojenské zpravodajství údajně získalo informace, že oba diplomaté zřejmě pracují pro ruské tajné služby, napsal iDnes. České tajné služby stejně jako ministerstva zahraničí a obrany informaci nepotvrdily. Premiér Jan Fischer ji rovněž odmítl komentovat. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale označil české rozhodnutí za "další provokaci". Už předtím zdroj z ruského ministerstva zahraničí agentuře ITAR-TASS řekl, že české rozhodnutí je "nepřívětivý akt, který nepřispěje k rozvoji přátelských vztahů" mezi oběma zeměmi.

Oficiální vyhoštění je v diplomatickém světě jednou z nejostřejších reakcí na podezřelé aktivity cizích diplomatů. Častější je praxe, kdy je diplomatům, kteří pro zpravodajskou službu cizího státu pracují, naznačeno, aby raději sami odjeli a nevyvolávali diplomatický skandál. Právě tuto formu zvolily české úřady vůči druhému cizinci, jehož oficiální funkce není známa. Na ruském velvyslanectví v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech pracuje asi 200 lidí. České tajné služby podle serveru iDnes.cz předpokládají, že téměř dvě třetiny z nich jsou zpravodajci. Další Rusové působí v různých spolcích nebo obchodních zastoupeních. Na českém ministerstvu zahraničí je oficiálně akreditována desítka ruských novinářů. Kolik těchto lidí pracuje pro ruskou rozvědku, lze jen hádat, uvedl server.

Odborníci vítají iniciativu ministra financí Eduarda Janoty na seškrtání výdajů státního rozpočtu. Rozdílné názory panují na jeho návrhy na zvýšení daní, které přinese například zdražení potravin. Janota chce snížit schodek rozpočtu v příštím roce o více než 70 miliard Kč. Navrhuje zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. Počítá i se zvýšením spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr a se snížením výdajů rozpočtu o 40 miliard korun. Pokud se nepodaří změnit příjmy a výdaje státního rozpočtu, bude podle Janoty navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok činit 230 miliard korun. "Janotův návrh je dost přesně tím, co by ekonom čekal od ministra financí v situaci, v níž se české veřejné finance ocitly," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ačkoliv se nyní politici staví s Janotovým návrhům rezervovaně, bude podle něj muset k podobnému balíku opatření po volbách sáhnout, ať už je vyhraje kterákoliv strana.

Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl by od vlády nestraníků čekal, že bude drsnější. "Že to nedá takto sežrat občanům přes vyšší daně, ale že každý resort tvrdě ušetří ve své rozpočtové výdajové kolonce. Úplně stejně to teď musí dělat každá firma, ta teď také nemůže jednoduše zdražit," upozornil. Každý ministr by podle něj měl připravit za své úřady dvě varianty úspor, první s tříprocentními škrty z přidělených výdajů, druhou s pětiprocentní úsporou. Zvýšení sazeb DPH povede ve svém důsledku ke zdražení služeb a zboží pro konečné spotřebitele a podnikatele, kteří tuto daň neplatí DPH, uvedl odborník na nepřímé daně PricewaterhouseCoopers ČR Martin Diviš. Zvýšení devítiprocentní sazby DPH, která se uplatňuje například na potraviny, knihy, léky a služby se zvýšeným podílem lidské práce, bude mít podle něj dopad na peněženky všech obyvatel.

Vláda na likvidaci škod způsobených červnovými a červencovými povodněmi vyčlení 3,6 miliardy korun. Jsou to peníze určené pro nápravu škod na obecním a krajském majetku. O financích na odstraňování škod na majetku, který spadá pod jiné resorty než je ministerstvo pro místní rozvoj, bude vláda jednat na další schůzi, řekl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Dalších 442 milionů korun bude směřovat na podporu odstraňování škod v oblasti bydlení. Z toho je 120 milionů korun určených výstavbu takzvaných povodňových domků. Dalších 480 milionů korun má do postižených oblastí směřovat ze Státního fondu rozvoje bydlení v podobě úvěrů s nízkými úroky. Takzvaná rychlá pomoc postiženým obcím byla už na jejich účty poslána, uvedl ministr. Je to přibližně deset milionů korun, které se má rozdělit mezi 300 nejvíce postižených domácností v 15 obcích. Peníze by obcím měly přijít ještě tento týden. Vyřizování další pomoci bude podle Vondrušky administrativně složitější, na místo určení by ale měla dorazit maximálně v řádu měsíců.

Ministr financí Eduard Janota má do další schůze vlády předložit zprávu, jestli je legislativně možné do postižených oblastí poslat finanční zálohy v řádu stovek milionů korun. Janota má do příštího zasedání kabinetu připravit také návrh finančního pokrytí státních povodňových výdajů. Ve hře je podle něj buď úvěr od Evropské investiční banky, nebo emise státních dluhopisů. Janota se přiklání k dluhopisům, které jsou podle něj administrativně jednodušší.