Zprávy | Z archivu rubriky


Jednání s výrobci pandemické vakcíny na prasečí chřipku zatím neskončila, a tak se odkládá podpis smluv. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Ministryně tento týden novinářům sdělila, že chce v pátek jednat s firmami a zřejmě už také s nimi podepíše smlouvy na nákup vakcín. Jednání jsou složitá, a tak smlouva s největší pravděpodobností nebude podepsána dřív než ve druhé polovině srpna, uvedl mluvčí. Česko nakoupí vakcínu pro 25 procent obyvatel za miliardu korun. Pro stejný počet nakoupí antivirotika. Proti prasečí chřipce by mohla být chráněna polovina národa. Podle odhadů by v pandemii mohly onemocnět tři miliony lidí, 40.000 by se léčilo v nemocnici s komplikacemi. Česko zvažuje nabídky firem Novartis a GlaxoSmithKline. Se kterou z nich smlouvu podepíše, není zatím jasné. Se společností Baxter se Česko na dodávkách vakcíny nedohodlo. Smlouvami si Česko zajišťuje výrobní kapacity. Očkovat se začne zřejmě na přelomu listopadu a prosince.

Společnost Baxter již vyrábí vakcínu na prasečí chřipku ve svém závodě v Bohumile ve středních Čechách. Celkem 80 milionů dávek ochrání 40 milionů lidí v pěti zemích, s nimiž má Baxter smlouvu. Česko mezi nimi není. První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr ČTK řekl, že vakcína od Baxteru nemá evropskou registraci. Hrozí podle něj vedlejší nepříznivé účinky a ministerstvo nechce vystavovat občany riziku.

Neonacisté podle politologa a odborníka na extremismus Jana Charváta nedokázali využít ke svému prospěchu loňské události v litvínovském sídlišti Janov. Listopadový pochod, který přerostl v bitvu stovek extremistů a policistů, byl podle odborníků výjimečný tím, že radikály podpořilo velké množství "běžných" lidí. Dalších akcí se už ale tak vysoký počet stoupenců krajní pravice nezúčastnil, ani se nedočkaly větší odezvy mezi místními obyvateli. Charvát připomněl například dubnový pochod radikálů Přerovem. "Já se domnívám, že to byl přesně tenhle moment, který do značné míry paralyzoval jejich snahy. Ukázalo se, že to hnutí je spíše pořád hnutím než organizací. Ukázalo se, že nemá vedení, které by ho skutečně dokázalo jednoznačně nějakým způsobem modelovat a někam posouvat tak, jak to vypadalo v době okolo Janova," řekl k tomu Charvát. "Skoro bych byl ochoten tvrdit, že i oni sami byli zaskočeni tím, co se (v Janově) stalo, a vůbec netušili, co s tím mají udělat. A díky tomu tu příležitost, pokud vůbec nějaká byla, promrhali," uvedl Charvát. Upozornil i na nízkou účast na demonstracích uspořádaných na podporu deseti mužů, které policie obvinila kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně propagován nacismus a fašismus. "Podle mého názoru se dá mluvit o tom, že síla neonacismu nebo krajní pravice u nás je mnohem menší, než to vypadalo v první fázi okolo Janova," uvedl Charvát. Vedoucích neonacistických aktivistů podle Charváta není víc než 20, což podle něho svědčí o tom, že se problém neonacismu v Česku přeceňuje. Neonacisté podle něho v současnosti nepředstavují pro současný politický systém žádné nebezpečí. "Nemohou v žádném případě převzít moc, ani se o to jakýmkoli způsobem pokusit," řekl politolog.

Dalším odkladem valorizace platů ústavních činitelů a státních zástupců by stát mohl podle ministerstva práce a sociálních věcí jen v roce 2011 ušetřit 1,5 miliardy korun. Ještě před říjnovým rozpuštěním sněmovny proto vláda s odvoláním na hospodářskou krizi požádá poslance, aby hlasovali pro odklad rozmražení těchto platů ze začátku roku 2011 na začátek roku 2013. Ústavní činitelé, mezi které se počítají i soudci a státní zástupci, mají platy zmražené od konce roku 2007. S návrhem na další odklad nesouhlasí soudci a státní zástupci. Ministerstvo tvrdí, že se mají v době krize uskromnit jako ostatní.

Platy poslanců, senátorů, prezidenta, členů vlády a soudců, se podle zákona odvíjejí od průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob dosažené za předminulý kalendářní rok. Nyní činí základ výpočtu platů trojnásobek průměrné měsíční mzdy fyzických osob v roce 2005, tedy 56.847 korun měsíčně. Podle odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce se tento základ funkcionářům násobí koeficientem, například plat prezidenta je 3,6násobkem základu, poslance 1,08násobkem. I když plat ústavním činitelům nerostl, polepšili si u uplynulém období díky změně ve výpočtu daní, podotýká ve zprávě pro vládu ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud nebude rozmražení platů odsunuto, platová základna ústavních činitelů se v roce 2011 skokově navýší na trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy za rok 2009. "Celkové náklady spojené s tímto skokovým navýšením platové základny by činily 781 milionů korun," uvádí zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Podobně je to u státních zástupců s tím, že jejich platová základna činí 2,7násobek průměrné nominální měsíční mzdy dosažené za předminulý kalendářní rok. Po valorizaci v roce 2011 by státní pokladna na ně musela vydat navíc 273 milionů korun. Celkové dodatečné náklady na platy proti "zmrazení" by tak činily zhruba miliardu, se souvisejícími výdaji 1,5 miliardy korun a dalších 90 milionů korun navíc by stát vydal na nárůst paušálních náhrad.

Putování v čase bez hranic - 20 let po otevření "železné opony", je možné. Prostřednictvím první přeshraniční Dolnorakouské zemské výstavy, která se od poloviny dubna koná v Telči, Hornu a Raabsu, se už o tom přesvědčilo přes 150.000 návštěvníků z obou zemí, kteří se prohlídkou působivých expozic ponořili do minulosti. A to výstava potrvá do 1. listopadu, po prázdninách opět osloví školní mládež. Přeshraniční výstava s názvem "Rakousko.Česko - rozděleni - odloučeni - spojeni" upozorňuje v regionu Waldviertel a v českém kraji Vysočina na podobnosti i rozdíly sousedících zemí v zrcadle dějin. Prostřednictvím pozoruhodných exponátů a dokumentů výstava připomíná posledních 100 let společné historie a kultury Rakouska a Česka. Vysvětluje, jak úzce byly odnepaměti spojeny. Každé stanoviště, Dům umění v Hornu, objekt Lindenhof v Raabsu, zámek, Hasičský dům a radnice v Telči, nabízí různá témata.

V Hornu začíná putování časem s důrazem na 20. století - od společné historie bez hranic v monarchii pod vládou Habsburků, přes odloučené cesty po roce 1918, období socialismu, "studenou válku", události Pražského jara roku 1968 po otevření železné opony a členství obou zemí v Evropské unii. V Raabsu návštěvníci prožijí hranice na vlastní kůži, když v parku před vstupem projdou mezi drátěnými zátarasy kolem hlídacích budek. Při prohlídce dokumentů se seznámí s životem na hranici a připomenou si i "hranice ve svých hlavách", neboť ideologie, nacionalismus, symboly, kultura a náboženství je vytvářely také. V Telči kladou důraz na společnou kulturní tvorbu Rakouska a Česka prostřednictvím vybraných osobností. A to od hudby přes literaturu, architekturu až po kulturu všedního dne.