Zprávy | Z archivu rubriky


Pojistka za vyhořelý Průmyslový palác, kterou pojišťovny vyčíslily na 181 milionů korun, byla uložena do soudní úschovy. ČTK o tom informovala Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny Uniqa. Hlavní město jako vlastník a společnost Incheba, která si areál Výstaviště pronajala a pojistila jej, se neshodnou na tom, komu má být pojistka vyplacena. O tom, komu pojistka patří, tak bude muset rozhodnout soud. Oheň loni zcela zničil levé křídlo paláce. "Mezi magistrátem a Inchebou nedošlo k očekávané dohodě. Z tohoto důvodu se pojišťovny rozhodly uložit částku odškodnění do soudní úschovy, a tím splnily svůj závazek vyplatit náhradu z uzavřené pojistné smlouvy," uvedla Svobodová. "Nic nového. S Inchebou se stále dohadujeme na společném postupu ohledně výše pojistky i na tom, komu peníze patří," řekl ČTK radní Milan Richter (ODS). Areál je pojištěn na 2,5 miliardy korun. Pro hlavní město i Inchebu je výše pojistky, kterou pojišťovny na základě znaleckého posudku vyčíslily, příliš nízká. Posudek, který si město nechalo vypracovat, mluví o škodě ve výši 850 milionů, náklady dostavbu křídla pak odhaduje přes miliardu korun. Kvůli sporu o příjemci pojistky se metropole pokoušela dokonce soudně zablokovat vyplacení pojistky Inchebě, soud však její žádosti nevyhověl. Podle Richtra soud ovšem konstatoval, že zablokování peněz je zbytečné a že hlavní město má peníze z pojistky získat. Hlavní město už v březnu rozhodlo o tom, že odstoupí od smlouvy na pronájem pražského Výstaviště, pokud společnost Incheba nedá do obnovy do konce roku 300 milionů korun.

Pacienti se budou moci snáze bránit, když po nich bude chtít lékař zaplatit za ošetření, které podle nich platí zdravotní pojišťovna, případně od nich vybere registrační poplatek. Lépe také budou moci řešit spory o to, zda jim pojišťovna má uhradit léčení v cizině. Od ledna příštího roku se jim v těchto sporech pomůže nový rozhodčí soud pro zdravotnictví. Kontaktní místa budou po celé republice. O projektu informovala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. "Je to důležitý institut, který přinese rychlé řešení sporů, je nezávislý a pomůže pacientům domoci se svých práv," řekla ministryně novinářům. Na projektu spolupracuje ministerstvo s Českým zdravotnickým fórem a Hospodářskou komorou. Využije jejích více než 70 kontaktních míst po republice i dosavadních zkušeností s rozhodčím soudem pro spotřebitele. Legislativní náměstek Martin Plíšek upřesnil, že rozhodčí soud bude řešit úhradové spory mezi pacientem, zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Účast všech tří je v této fázi dobrovolná. Pokud se pacient rozhodne řešit spor u rozhodčího soudu, nemá možnost odvolat se proti jeho rozhodnutí. Řešení se však dočká v řádu měsíců a za výrazně méně peněz. Předběžně se mluví o 800 korunách, běžné soudní řízení je řádově dražší. Česká lékařská komora se staví k projektu rezervovaně. Podle Plíška však většina oslovených poskytovatelů reagovala na projekt kladně, souhlasí i zdravotní pojišťovny. Podle Juráskové by neměli lékaři vnímat projekt jako "zvýšený tlak" na ně. Cílem je dosáhnout rovnosti pacientů, pojišťoven a zdravotnických zařízení při řešení sporů o úhradu péče, zdůraznila.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda podpořil jihomoravské lidovce, kteří odmítají stavbu druhé mešity v Brně. Záměr nedávno oznámila tamní islámská komunita. Svoboda řekl, že chce otevřenou Evropu, ale příchozí musí respektovat místní tradice. Pomohlo by prý, pokud by i muslimské země byly otevřené ke křesťanům. Například v Turecku, které usiluje o vstup do EU, podle Svobody mají mnohdy křesťané problém postavit si svůj kostel. "Já si velmi vážím pravověrného muslima, protože to je člověk, který bere vážně to, co vyznává, což je možná společnosti prospěšnější než nevyznávat nic," řekl Svoboda. Předseda křesťanských demokratů by uvítal, kdyby země jako Turecko byly stejně otevřené jako Evropa. "Teď a za těchto okolností si myslíme, že to (otevření mešity v Brně) není zralé," dodal Svoboda. Místopředseda KDU-ČSL David Macek už v pondělí uvedl, že ho znepokojují slova některých českých muslimů. Například Vladimír Sáňka v příručce Povolené a zakázané v islámu podle Macka uvádí, že muslimové nemusí poslouchat nikoho, kdo nehlásá islám. Příručka dále ukládá trest smrti pro nevěrné ženy a odpadlíky od islámu, uvedl Macek. "Pokud se bude toto všechno objevovat, tak muslimská komunita nemůže počítat s naší podporou při nějakém rozšiřování prostor v Brně," řekl dnes v Praze novinářům Macek. Zástupce brněnské islámské nadace Muníb Hasan v pondělí uvedl, brněnští muslimové v minulosti vždy odmítali jakýkoli radikalismus či útlak. Podle něj je soužití muslimů s Brňany bezproblémové. To tvrdí i Macek a dodává, že Brno je velmi tolerantní město. Jedna mešita nicméně podle něj stačí. Mešita je v ČR kromě Brna také v Praze. Brněnský islámský svatostánek byl otevřen před 11 lety jako první muslimská modlitebna v Česku. Schází se v ní přibližně 120 vyznavačů islámu. Jejich počet vzrůstá.