Zprávy | Z archivu rubriky


Otáčivé hlediště v zámeckém parku v Českém Krumlově má podle dohody zůstat na místě do roku 2016. Její odstranění ale je podmínkou setrvání Českého Krumlova na prestižním seznamu UNESCO. Jihočeské divadlo jako její správce uzavírá nyní s Národním památkovým ústavem (NPÚ) vždy roční smlouvu o jejím provozu. Ministerstvo kultury předpokládá, že tomu tak bude až do zmíněného roku. Popírá informace deníku Právo, podle nichž chce český stát točnu odstranit již do konce letošního roku. I přes zmíněnou dohodu se ale občas objevují informace o nejasném osudu točny, které Jihočeskému divadlu komplikují činnost. Točna v posledních letech přestala být pouze předmětem zájmu divadelníků a diváků, ale zejména před minulým parlamentními volbami se stala i politickým tématem. "Mám stále silnější pocit, že za snahami zlikvidovat tento kulturní fenomén stojí spíše než UNESCO někteří čeští úředníci," řekl ČTK Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic, kterým točna patří. Oslovil prý proto ministra kultury Václava Riedlbaucha a pozval ho na představení na otáčivém hledišti, aby si mohl vytvořit vlastní názor. Českým Budějovicím a Českému Krumlovu také vadí, že je i Jihočeské divadlo ministerstvo vyloučilo z příprav pro jednání UNESCO v Seville. "Přitom paradoxně právě od samospráv očekává Národní památkový ústav návrhy na další postup a chce po nich, aby situaci řešily," zdůraznil Thoma. Českokrumlovský starosta Luboš Jedlička také připomněl, že v anketách se pro točnu vyslovilo 97 procent respondentů a ministerstvo by mělo brát ohled na veřejné mínění.

Na odstranění točny se stát s UNESCO dohodl po zařazení Českého Krumlova na seznam světového dědictví v roce 1992. Měla být odstraněna do roku 1999, ministerstvo kultury však rozhodlo o prodloužení její životnosti nejprve o pět let, později se lhůta posunula na konec roku 2006 a ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) v lednu 2006 oddálil konec současného hlediště o dva roky; Jandák bude v předčasných parlamentních volbách chtít obhájit svůj mandát, na jihu Čech bude lídrem. V roce 2007 pak ministryně Helena Třeštíková předložila harmonogram, který počítá s odstraněním točny ze stávajícího místa právě do roku 2016. Úterní Právo přineslo informaci o tom, že ministerstvo kultury chce na nynějším zasedání výboru UNESCO v Seville navrhnout odstranění otáčivého hlediště do konce letošního roku. Zprávu do Sevilly nechal podle Práva odeslat první náměstek ministra kultury František Mikeš (ODS), který byl v minulosti starostou Českého Krumlova. Ministerstvo to ale popřelo.

Česká anesteziologie trpí více než řada jiných medicínských oborů odchody zkušených lékařů do zahraničí. Odborníci se obávají, že to v budoucnosti nepříznivě ovlivní situaci v českém zdravotnictví. Mohou klesnout počty operací, úroveň bezpečnosti výkonů i komfortu pro pacienty. Novinářům to v Praze řekli zástupci České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM). "Naše resuscitační péče patří mezi ty, které mají velmi dobrou úroveň ve srovnání s rozvinutou Evropou i zámořím," řekl ČTK vědecký sekretář ČSARIM Pavel Ševčík z Fakultní nemocnice Brno. Potvrzují to podle něj statistiky. Bez operace by ročně nepřežilo asi 35.000 lidí, kterým selhal jeden nebo více orgánů. Lékaři operací zachrání 82 procent z nich. "Chybějí nám přinejmenším desítky zkušených graduovaných anesteziologů," konstatoval Ševčík. "My do nich investujeme vzdělání, učíme je dovednostem a znalostem, bereme na sebe rizika tím, že starší kolegové nad nimi dělají dohled. Někteří z nich potom vycestují ven," posteskl si Ševčík. Lékaře na západ Evropy zejména lákají výrazně vyšší platy; jejich místa musí zaplnit méně zkušení kolegové. Poptávka po českých odbornících je podle Ševčíka dána zejména jejich dobrým zvukem. Historie anesteziologie se píše od roku 1846; na nynějším území Česka se přitom první anestezie prováděly již v následujícím roce. Na rozdíl od řady dalších vyspělých zemí, nevyjímaje Německo nebo Švýcarsko, zde mohou anestezii provádět pouze lékaři.

Prezident Václav Klaus o svém postoji k lisabonské unijní smlouvě rozhodne až jako poslední v Evropě. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas. Uvedl, že počká nejen na vyjádření českého Ústavního soudu a irské referendum, chce znát také rozhodnutí německého ústavního soudu a polský postoj. Irské referendum se má konat na podzim, na jeho výsledky čeká i polský prezident Lech Kaczynski. "Já určitě spěchat nebudu," zdůraznil Klaus. Prezident je odpůrcem smlouvy, a otálí proto s podpisem dokumentu, třebaže smlouvu už schválily obě komory českého parlamentu. Lisabonská smlouva, která má reformovat řízení rozšířené unie, povede podle Klause k obrovské centralizaci a "jednotnému evropskému nadstátu". Smlouvu by měl znovu posoudit český Ústavní soud, přípravu ústavní stížnosti oznámila skupina senátorů. Německý ústavní soud se má ke smlouvě vyjádřit zřejmě v poslední červnový den. Irové budou opakovat referendum o dokumentu na podzim, protože loni jej všelidové hlasování v této zemi odmítlo. Klaus poté prohlásil, že smlouva je "mrtvá". Dublin si vyžádal minulý týden na summitu EU určité záruky o svrchovanosti nad některými oblastmi. Podle Klause garance smlouvu mění, a proto je nezbytná ratifikace dohody s Irskem v parlamentu. Podle české vlády, která v rámci předsednictví EU záruky na bruselském summitu vyjednala, ovšem garance smlouvu nemění, a proces ratifikace se znovu neotevře. Podle vysoce postaveného českého diplomata nemá Klaus se svými argumenty žádnou šanci. "Je to neprůstřelné," prohlásil. Vládní právníci už prý také jednají s hradními experty.