Zprávy | Z archivu rubriky


Vynikající zpěvák, kamarád a báječný člověk se smyslem pro humor, který dělal všechno pro to, aby s jeho písničkami bylo lidem hezky. Tak vzpomínají na zesnulého Waldemara Matušku kolegové a přátelé z hudební branže. Legendární bard, jehož písně ze 60. až 80. let se staly nesmrtelnými, zemřel v sobotu ve věku 76 let na Floridě. Fanouškové se s ním budou moci naposledy rozloučit podle záměrů jeho rodiny v Praze, termín zatím není znám. Waldemar Matuška žil ve Spojených státech od své emigrace v roce 1986. Do vlasti se po roce 1989 opakovaně vracel, naposledy v roce 2007, kdy také 2. července v den svých 75. narozenin naposledy v pražském divadle Ta Fantastika vystoupil před publikem. Matuška se díky svému barevnému barytonu a výraznému zjevu stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků české hudební scény.

Před floridskými krajany vystoupili Matuškovi poprvé se skupinou KTO v roce 1976. Do Miami přijeli tehdy tajně, protože koncert pro emigranty by československé úřady nepovolily. Vystoupení se podle diváků stalo téměř demonstrací za svobodu v komunistickém Československu. Deset let poté Matuškovi se sedmiletým Waldemarem zůstali ve Spojených státech natrvalo. Matuška s manželkou objížděli Ameriku a hráli pro krajany, později jim při koncertech jako zvukař pomáhal Waldemar mladší. Jedním z posledních velkých koncertů pro českou a slovenskou komunitu bylo vystoupení v Miami v březnu 2005, kdy populární Walda i přes postupující nemoc rozezpíval a rozesmál obří stan naplněný k prasknutí. Účast na koncertě v newyorské Carnegie Hall se svými generačními kolegy Karlem Gottem a Helenou Vondáčkovou, který se konal o tři měsíce později, už ale musel ze zdravotních důvodů odmítnout.

"Waldemar byl ohromný člověk, výborný přítel, velký umělec," řekla ČTK Ája Vrzáňová, dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení, která od své emigrace v roce 1950 žije ve Spojených státech. S Matuškovými se přátelí od 70. let, kdy přijížděli do USA na koncerty a návštěvy. Zpěváka označila za "národní poklad". I přes kampaň, kterou po jeho odchodu do USA rozpoutal komunistický režim, podle ní na svoji vlast nikdy nezanevřel. Podle lékaře a spisovatele Jiřího Lamberka, který jako čerstvý emigrant uváděl Matuškův první koncert na Floridě v roce 1976, musel zpěvák od začátku svého pobytu v USA zápasit se zdravotními problémy. "Byl to bojovník, chtěl přežít," řekl ČTK. V roce 1989 byl jeho stav tak vážný, že v jeho první návrat domů po pádu komunismu lékaři nevěřili. "Už tehdy umíral, Florida mu ale dala dalších dvacet let. Byl to vlastně zázrak, že přežil," poznamenal Lamberk, který patří k rodinným přátelům Matuškových.

V čele křesťanských demokratů stanul po šesti letech znovu bývalý ministr Cyril Svoboda. Na sjezdu ve Vsetíně nahradil Jiřího Čunka, který zůstal pouze v širším vedení. Ve volbě šéfa strany Svoboda zvítězil nad europoslancem Janem Březinou. KDU-ČSL podle některých politologů vyšla ze sjezdu sjednocená - do čela se dostali Svobodovi spojenci a lidé, které si tam přál. Podle jiných odborníků však sjezd ukázal na rozpolcenost strany, protože Svoboda nad protikandidátem zvítězil jen těsně.

Atmosféru sjezdu poznamenal avizovaný odchod bývalého ministra financí Miroslava Kalouska ze strany. Opouští ji po 25 letech. Za týden zřejmě oznámí vznik nového konzervativního politického subjektu. Průběh sjezdu byl oproti očekáváním poměrně klidný. Vnitrostraničtí rivalové Čunka i Svobody nevystupovali na plénu. Svobodovi nakonec ani neuškodilo to, že se hned v sobotu ráno objevily mezi delegáty letáčky upozorňující na jeho soudní spor s charitou o dům v Praze. Po sobotní volbě předsednictva se v neděli delegáti věnovali diskusi, většina volala po jednotě. Po vítězství Svobody nešli jeho kritici do dalších voleb. V kuloárech také zaznělo, že schválně hlasovali pro své odpůrce, aby mohli jednodušeji svým dosavadním stranickým kolegům vysvětlit, proč odcházejí.

Svobodovo vítězství politology nepřekvapilo, podle Lukáše Linka je matadorem stranického vyjednávání a mohl by zaručit, že strana bude navenek působit jednotně. Podle politologa Petra Justa však těsná volba předsedy ukázala rozdělenost lidovců, která se během krátké doby nezacelí. Politoložku Vladimíru Dvořákovou překvapil nízký počet hlasů pro obhájce předsednické funkce Čunka. Podle kuloárových informací se nicméně Čunkova prohra očekávala. Sám senátor ji přičítá strachu strany z toho, že by KDU-ČSL v očích veřejnosti škodila jeho minulost.

V předsednictvu zůstal pouze jeden člen minulého vedení, a to David Macek. Svoboda uspěl s žádostí, aby mohl spolupracovat s Michaelou Šojdrovou, která se stala jeho statutární zástupkyní. Blízko má Svoboda i k Pavlu Svobodovi. Exministr se stal řadovým místopředsedou, stejně jako náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák a poslanec Jiří Carbol. I do širšího vedení byli zvoleni sociálně orientovaní funkcionáři. Uspěla například manželka bývalého předsedy Josefa Luxe Věra.