Zprávy | Z archivu rubriky


Pět let členství v Evropské unii bylo pro Českou republiku přínosné a přineslo zemi více prospěchu než nevýhod, shodli se politologové oslovení ČTK. Mezi výhody řadí například volný pohyb osob uvnitř EU, obchodování bez bariér, zlepšení ochrany přírody a spotřebitelů či zvýšení mezinárodní prestiže jako členského státu. Naopak negativní stránky se mohou podle nich projevit v některých unijních regulacích či přidělování kvót, například na emise či v potravinářství a podobně. První květnový den si sedmadvacítka připomene pět let od dosud největšího rozšíření EU v její historii.

"Česká republika profituje z toho, že je součástí většího celku. Ale v některých dílčích otázkách se tahle výhoda se může stát i nevýhodou," konstatoval vedoucí výzkumného oddělení Ústavu mezinárodních vztahů Jan Karlas. Podle něj se ale členstvím potvrdila identita země, její směřování po sametové revoluci v roce 1989. Česko podle něj nyní patří nejen do demokratického klubu, navíc krátce po rozšíření stanulo v jeho čele. Rovněž politolog Tomáš Lebeda říká, že pro Česko je přínosné a vhodné být v unii mezi státy, které mají dlouhou demokratickou tradici. Karlas si myslí, že mezinárodní pozice Česka jako členského státu EU je lepší, než byla před vstupem do EU. "Takoví velcí hráči jako je Rusko nebo Čína začali vnímat ČR s trošku větším respektem než předtím. Protože jinak pro ně Česká republika nemá asi žádnou váhu a neměli by k ní téměř žádný respekt jako k malé zemi," soudí. Dodal, že EU je také dobrá pro efektivnější řešení energetických potřeb země. Také politolog Tomáš Lebeda je přesvědčen, že pozitiva členství převažují, i když převádění některých unijních norem do českého prostředí "nám může vadit" a "někdy reptáme" nad takovou kontrolou. Podle něj EU každopádně ulehčuje třeba obchodování a podnikání za hranicemi, praktické je pro lidi cestování s pouze s občanským průkazem. Za negativní označil Lebeda demokratický deficit orgánů EU v Bruselu, které mohou působit jako stát ve státě. "To je určité negativum, které ale lze odstranit," uzavřel.

Ministerstvo vnitra navrhne na pondělí schůzi kabinetu, aby vláda schválila jednorázový finanční příspěvek pro lidi, kteří byli neoprávněně vězněni komunistickým režimem. Bývalým vězňům by byly přiznány peníze jako náhrada mzdy za dovolenou, na níž by měli nárok, kdyby byli v době svého věznění zaměstnáni. Ministerstvo odhaduje, že celkové náklady na odškodnění mohou činit až 700 milionů korun. ČTK to sdělila jeho mluvčí Hana Malá. Návrh nařízení vlády vznikl na základě podnětu Konfederace politických vězňů. "Cílem nařízení je finanční ocenění statečnosti žen a mužů, kteří byli neoprávněně omezováni na své svobodě tím, že mimo jiné bránili hodnoty svobody a demokracie," uvedla Malá. Ministerstvo upozornilo, že lidí, kterým by na základě tohoto nařízení mohl být přiznán finanční příspěvek, stále ubývá; proto je podle něj potřeba schválit předložený návrh v nejbližší možné době. Podle resortu nelze předvídat, kolik lidí o výplatu odškodnění požádá, a nejde tedy ani jednoznačně určit, kolik bude realizace nařízení stát. Výplaty příspěvků i rozhodování o přiznání nároku na příspěvek budou hrazeny z rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. Přijetí podobných nařízení umožňuje kabinetu zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Ten vládu zmocňuje k napravení některých křivd spáchaných v sociální, zdravotní a finanční oblasti na odpůrcích komunistického režimu a na osobách, které byly postiženy jeho perzekucemi. Česká vláda tak v minulosti rozhodla například o vyplacení jednorázové náhrady lidem zařazeným do vojenských táborů nucených prací.