Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda v demisi vedená Mirkem Topolánkem (ODS) na jednom ze svých posledních zasedání vlády posoudí mimo jiné poslanecký návrh zahrádkářského zákona. V letošních jarních dnech ho předložila skupina poslanců sociální demokracie a KSČM, podepsal se pod něj i předseda klubu zelených Přemysl Rabas. Zahrádkaření dosud v ČR neupravuje žádný zákon, autoři se inspirovali v sousedním Německu. Bez ohledu na stanovisko vlády o předloze rozhodne parlament. Podle místopředsedy zemědělského výboru a jednoho z předkladatelů Pavla Kováčika (KSČM) se zákon připravoval řadu let i ve spolupráci s právníky Českého zahrádkářského svazu. "Jde o to, aby zahrádkářské hnutí cítilo nějakou podporu, nejen slovní, ale i vyjádřenou nějakou legislativní normou," zdůraznil. Návrh zákona například určuje, že zahrádkářskou činností je zájmová činnost provozovaná na zahrádce v zahrádkové osadě. Zahrnuje pěstování ovocných stromů, zeleniny, květin, zpracování plodů pro vlastní spotřebu a pěstování okrasných dřevin a rostlin. Návrh také upravuje podmínky pro zřízení zahrádkové osady. Zřizovatel musí požádat podle stavebního zákona o vydání územního rozhodnutí. K žádosti bude muset přiložit kromě dokumentace například návrh osadního řádu. Sněmovna v minulosti nejen pro tuto oblast zřídila zvláštní podvýbor. Jeho celý název zní podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Předkladatelé návrhu zákona odhadují, že zahrádkaření se v tuzemsku věnuje milion až milion a půl lidí. Příznivce zahrádkaření sdružuje v tuzemsku Český zahrádkářský svaz. Na svých webových stránkách uvádí, že sdružuje celkem 170.000 občanů České republiky. Je také členem Evropské ligy zahrádkářů, která sdružuje 3,5 milionu lidí.

Bývalý vůdce rasistického hnutí Ku Klux Klan David Duke předčasně opustil Českou republiku. Američan přijel do Česka přednášet, policisté ho však v pátek nedlouho po příjezdu zatkli a obvinili z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení lidských práv. Pozdě v noci jej propustili a cizinecká policie mu uložila, aby do sobotní půlnoci zemi opustil. Podle internetových stránek věnovaných jeho návštěvě už se tak stalo.

Devětapadesátiletý Duke tedy neměl ani jedinou ze tří plánovaných přednášek. Do Česka jej pozval Filip Vávra spojovaný s neonacistickým Národním odporem. Podle webových stránek věnovaných jeho návštěvě zde měl i propagovat svou knihu Moje Probuzení. Kvůli pasážím z ní jej policisté zadrželi a strávil několik hodin u výslechu na policejní služebně. Pražský policejní mluvčí Ján Mikulovský ČTK řekl, že státní zástupce nakonec nenavrhl uvalit vazbu, neboť sazba trestného činu, z něhož Duka policie obvinila, je nízká. Za popírání holokaustu mu hrozí nejvýše tři roky vězení. Podle Vávry Duka policejní postup šokoval: "Nikdy se mu tohle v Evropě nestalo," řekl. Krajní pravice chce na protest proti policejnímu zásahu vůči Dukovi v neděli demonstrovat před ministerstvem vnitra. Postup policie ale už schválil například odstupující ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Dukovi advokáti postup policie zpochybňují. Duke měl vystoupit v ČR na třech přednáškách. První na půdě Univerzity Karlovy nakonec univerzita nepovolila. Další přednášky se měly podle internetových stránek věnovaných jeho návštěvě uskutečnit v sobotu v centru hlavního města a v neděli v Brně.

Boj proti extremismu nemůže být úspěšný, pokud si Romové neuvědomí, že v něm mají klíčovou roli, uvedl odstupující ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v rozhovoru pro deník Právo. Nová strategie boje proti extremismu, kterou má představit vláda premiéra v demisi Mirka Topolánka (ODS), bude totiž podle Langera více než předtím klást důraz na odpovědnost každého občana. "Ten boj nemůže být úspěšný, aniž by si například Romové, proti kterým je v poslední době extremismus vyhrocen, uvědomili svou klíčovou roli," prohlásil v rozhovoru Langer. Dodal, že pokud jsou lidé, kteří chodí každý den do práce a přemýšlejí, jak vydělat peníze, aby se mohli uživit oni i jejich děti, konfrontováni s lidmi, kteří nepracují a postavili na tom dokonce celý svůj život, nelze se divit, že mohou podlehnout "lákavému řešení". Langer řekl, že vláda se v boji proti extremismu nemůže zaměřit pouze na důsledky, ale musí se více věnovat příčinám tohoto problému. "Extremismus má živnou půdu v nevědomí, nedostatečné informovanosti a z toho plynoucího předkládání jednoduchých řešení," uvedl pro Právo odstupující ministr. Podstata nové strategie je podle něj více než předtím postavena na prevenci, větší míře informovanosti a vzdělávání zaměřeného na policii, samosprávu, školy i širokou veřejnost a více než předtím bude klást i důraz na odpovědnost každého občana. Nová strategie boje s extremismem by měla být přijata za dva týdny na posledním zasedání nynější vlády.