Zprávy | Z archivu rubriky


Premiérem úřednické vlády, která Česko přivede k podzimním předčasným volbám, má být dosavadní šéf Českého statistického úřadu Jan Fischer. Shodli se na tom zástupci tří stran končící koaliční vlády a ČSSD, kteří prezidentovi Václavu Klausovi navrhnou, aby novou vládu jmenoval k 9. květnu. Předseda vlády v demisi Mirek Topolánek uvedl, že jde o předběžnou dohodu, kterou ještě musí ratifikovat patřičné orgány jednotlivých stran. Fischer je ochoten nabídku přijmout.

Součástí předběžné dohody je termín konání předčasných voleb, které by měly být nejpozději 15. října, nejpravděpodobnější je 9. a 10. říjen. Za tímto účelem předloží v nejbližší době skupina poslanců všech čtyř stran dohody návrh patřičného ústavního zákona. Výsledek jednání by měl podle předsedy končící koaliční vlády dát veřejnosti jistotu, že do předčasných voleb bude v ČR stabilní vláda a že politické strany jsou schopny pro ni politickou dohodou vytvořit podmínky. Mandát Fischerovy vlády však bude velmi omezený, zdůraznil Topolánek. Bude se soustředit na dokončení českého předsednictví Evropské unie, přípravu rozpočtu na příští rok, boj s ekonomickou krizí a běžnou administraci státního aparátu. Osmapadesátiletý Fischer bude vybírat z návrhů stran končící koalice a ČSSD; podle Topolánka bude muset svůj výběr se stranami konzultovat. Končící koalice vybere lidi k obsazení osmi resortů, ČSSD sedmi. V novém kabinetu nebude nikdo ze současných ministrů, prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Údaje o únorovém zahraničním obchodu by podle analytiků oslovených ČTK mohly být již zřejmě jednou z posledních výrazně negativních informací z české ekonomiky v letošním roce. V následujících měsících by totiž čísla o obchodní bilanci či průmyslové výrobě mohla být už méně hrozivá, odhadli ekonomové. Pomoci by mohlo například takzvané šrotovné zavedené v okolních zemích.

Zahraniční obchod skončil v únoru přebytkem 8,7 miliardy korun, což byl meziročně o 4,3 miliardy horší výsledek. Vývoz se meziročně snížil o 22,2 procenta a dovoz o 21,5 procenta. Průmyslová výroba v Česku pak letos v lednu meziročně klesla o 23,3 procenta a snížila se tak již čtvrtý měsíc po sobě. Data za únor zveřejní Český statistický úřad 14. dubna.

"Únorová data by mohla být poslední výrazně negativní informací. Od března se v průmyslové produkci a vývozu projeví zavedení šrotovného v Německu, Francii, na Slovensku a dalších evropských zemích," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Čísla by neměla vyvolat na finančních trzích větší odezvu. Finanční trhy jsou vpřed hledící a již nyní začínají budovat očekávání zlepšení situace v českém exportu od března, kdy stoupla v Evropě poptávka po autech vyráběných v tuzemsku," uvedl i analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Březnový export podle něj patrně ukončí či alespoň přeruší šňůru dvojciferných propadů. Podle analytika České spořitelny Martina Lobotky by ale vliv šrotovného měl být jen krátkodobý. "Trvalejší zlepšení uvidíme až se zlepšením situace v zahraničí," upozornil.

Česko zřejmě nepřijme ani jediného člověka z kontroverzní věznice Guantánamo, kde Spojené státy zadržují osoby podezřelé z terorismu. V Lucemburku to řekl český ministr vnitra Ivan Langer. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra v Praze dodal, že případná spolupráce Evropy s USA v této otázce bude možná až poté, co EU dostane právní analýzy a informace o šesti desítkách tamních vězňů, kterých se týká žádost amerického prezidenta Baracka Obamy.

Langer se také trochu "otřel" o francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který jako symbolické gesto USA nabídl, že Francie přijme jednoho vězně. Český ministr k tomu řekl, že on spíš než takováto gesta upřednostňuje skutečnou práci. Prezident Obama počátkem roku nařídil věznici, kterou opakovaně kritizovaly třeba organizace na ochranu lidských práv, do roka uzavřít. Je třeba ale vyřešit otázku, co si počít s lidmi, kteří jsou tam zadržováni. Washington by chtěl, aby mu v tomto Evropa trochu pomohla. "EU v neděli obdržela oficiální žádost Spojených států. Postoj ČR je třeba rozdělit do dvou rovin - jako národního státu a jako předsedající země EU," řekl Langer. "Jako národní stát ČR neuvažuje o přijetí jakéhokoli bývalého vězně z Guantánama," podotkl. "Nyní nepředpokládáme, že bychom v ČR umístili kohokoliv z oněch 60 vězňů z Guantánama, o které jde. Nemáme na to zařízení, právně je to složité a nevidíme zatím důvod, proč se k tomuto hlásit," potvrdil jeho slova Vondra. "Náš úkol coby předsednické země je následující: zajistit koordinovaný přístup, který bude respektovat národní pravomoci jednotlivých členských zemí a současně odrážet fakt, že žijeme v schengenském prostoru, tudíž každá země nenese odpovědnost jen sama za sebe, ale i za ostatní," řekl Langer. Schengenský prostor volného pohybu bez hraničních kontrol je založen na tom, že jakmile do něj někdo vstoupí, tak už by při cestách do jiných zemí prostoru neměl procházet hraničními kontrolami. Při hledání koordinovaného evropského postoje je tak podle Langra třeba klást důraz na sdílení informací o všech osobách.