Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda Mirka Topolánka končí, sněmovna jí v úterý v podvečer vyjádřila nedůvěru. K opozici se připojili i potřební čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nim získala přesně potřebných 101 ze 197 hlasů. Proti kabinetu hlasovali Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková. Opozici se podařilo vyslovit nedůvěru vládě prvně v samostatné historii České republiky. "Beru toto hlasování na vědomí a budu se chovat přesně podle ústavy," uvedl po oficiálním vyhlášení výsledků hlasování premiér Mirek Topolánek. Nyní tedy předloží demisi vlády prezidentovi. Pak budou následovat jednání o novém kabinetu. Topolánek očekává, jak uvedl v pondělí, že ho prezident znovu pověří sestavením nového kabinetu jako šéfa strany, která vyhrála volby. Kdyby se nepodařilo sestavit většinovou nekomunistickou vládu, ODS by podle premiéra odmítla úřednické či polopolitické vlády, které navrhuje ČSSD, a byla by pro předčasné volby letos v létě. Předseda ČSSD Jiří Paroubek zopakoval, že kabinet může dál vládnout v demisi do konce českého předsednictví v EU. Sociální demokraté by ale chtěli výměnu ministrů vnitra a spravedlnosti Ivana Langra a Jiřího Pospíšila (oba ODS) a pozastavení privatizací státního majetku. Paroubek zcela zamítl možnost, že by se sociální demokracie podílela na vládě spolu s ODS. Předčasné volby jsou podle něj možné nejdříve na podzim, do té doby by se mohli zákonodárci shodnout na novém volebním zákoně.

Úterní rozpravou před hlasováním o nedůvěře vládě se jako červená nit táhlo téma pohádky o Dařbujánovi a Pandrholovi. Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek připodobnil osud kabinetu k počínání hlavních postav příběhu. Stejně jako chtěl Dařbuján přechytračit smrt tím, že ji zavřel do chlívku, premiér Mirek Topolánek prý schoval do chlívku spravedlnost. Zaorálek tím reagoval na projev předsedy vlády, který mimo jiné slíbil, že pokud jeho vláda přežije, nechá do konce prošetřit všechny politické kauzy. Zkrocení smrti v chlívku jako v pohádce, stejně jako spravedlnosti v realitě, vede podle Zaorálka k nepředvídaným skutečnostem. "Slípka běhala po dvorku s useknutou hlavou, čuníka nebylo možné zabít - i v našem světě pana (předsedu KDU-ČSL Jiřího) Čunka nebylo možné dostat před soud," řekl Zaorálek. "Dařbuján nezachránil Pandrholu tím, že někoho zavíral do chlívku, on otočil postel - a to je přesně styl sociálnědemokratické argumentace: na začátku postaví lež a na té lži potom udělá drtivou kritiku," reagoval na Zaorálka ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Tématu se pak chytil i místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL). "To, co je k zaznamenání, je další postava z této pohádky - Smrťák. Já se obávám, že vy nám tohoto Smrťáka nabízíte," prohlásil na adresu Zaorálka a jeho strany. Kauza údajné Čunkovy korupce hýbe českou politikou více než rok. Policie lidoveckého předsedu obvinila v únoru 2007 z přijetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti H&B Real. Žalobce stíhání Čunka zastavil s vysvětlením, že se trestný čin nestal. Důsledkem Čunkovy kauzy je řada dalších trestních stíhání a žalob. Špičky české justice podaly občanskoprávní žalobu kvůli výrokům bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové o justiční mafii.

Předseda opoziční sociální demokracie Jiří Paroubek několik dnů poté, co přesvědčivě obhájil pozici v čele strany, dosáhl dalšího výrazného úspěchu. Na pátý pokus se mu totiž podařilo přesvědčit sněmovnu, aby vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka. Poprvé se o to Paroubek pokusil již rok po posledních sněmovních volbách v červnu 2007 kvůli kauze předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Potřebnou většinu se mu ale podařilo získat až nyní. Jiřímu Paroubkovi se tak pootevřela cesta k tomu, aby po více než třech letech po případných předčasných volbách opět zamířil do premiérského křesla. Předseda vlády Topolánek totiž řekl, že bude usilovat o konání voleb do Poslanecké sněmovny co nejdříve, ČSSD hovořila o letošním podzimu. Sociální demokracie přitom nad občanskými demokraty dlouhodobě vede ve volebních preferencích, poslední čísla nicméně u všech průzkumů ukazují, že se rozdíl mezi oběma stranami zmenšuje. Až do loňského podzimu byl Paroubek, který stanul v čele ČSSD v květnu 2006, sice šéfem nejsilnější opoziční strany, kritici jej ale stále mohli nazývat "mužem, který nikdy nic nevyhrál". Říjnové krajské a senátní volby však skončily historickým úspěchem sociální demokracie a Paroubkovi samotnému zaručily prodloužení předsednického mandátu ve straně. Ve vrcholné české politice se přitom nepohybuje mnoho aktérů, kteří by vyvolávali tak protichůdné emoce jako Jiří Paroubek. Na jedné straně dokázal vyvést ČSSD z těžké krize zpět na politické výsluní a učinit z ní favorita voleb. Na druhou stranu má řadu kritiků, kteří mu vytýkají konfrontační styl, pragmatismus či populismus. Z pohledu průzkumů veřejného mínění a výsledků voleb se však zatím tento styl Paroubkovi i ČSSD vyplácí.

Paroubek byl sice již v letech 1970 až 1986 členem tehdejší socialistické strany, jeho politická kariéra ale nabrala na obrátkách až po listopadu 1989, kdy vstoupil do obnovené ČSSD a zamířil do vedení. Stal se ústředním tajemníkem a v roce 1993 kandidoval na předsedu, neuspěl však proti Miloši Zemanovi. Poté působil v komunální politice - zasedal v pražském zastupitelstvu a v roce 1998 se stal náměstkem pro oblast finanční politiky. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu v Praze 8. Nová éra v jeho kariéře nastala v srpnu 2004, kdy se stal ministrem pro místní rozvoj ve vládě Stanislava Grosse (ČSSD) a po pádu této vlády se v dubnu 2005 překvapivě stal premiérem. Přestože zpočátku nevzbuzoval u soupeřů velké obavy, postavil rozloženou ČSSD opět na nohy a ve volbách v roce 2006 strana dosáhla nejlepšího výsledku. Přesto skončila těsně druhá za ODS a po osmi letech odešla do opozice. Vyhrocená atmosféra kampaně se však přenesla i do dalšího období a antipatie mezi představiteli ČSSD a ODS ovlivňují českou politiku i nadále.