Zprávy | Z archivu rubriky


Kardinálu a pražskému arcibiskupovi Miloslavu Vlkovi vyprší v květnu funkční období a hodlá v té době podat demisi na svůj úřad. Před dvěma lety, kdy mu bylo 75 let, podal jako všichni katoličtí biskupové v tom věku podle církevního práva papeži Benediktu XVI. rezignaci na svůj úřad. Papež ji ale tehdy nepřijal a prodloužil mu mandát o dva roky. "Bude mojí povinností opět tuto demisi podat a dát svůj úřad k dispozici.“

Vlkovy osobní vztahy s papežem, který dříve jako Joseph Ratzinger stál v čele vatikánské Kongregace pro nauku víry a jehož pohled na řadu věcí byl strnulejší než Vlkův, jsou údajně napjaté. Vlk a Ratzinger se jako soupeři "utkali" už v 90. letech, kdy se arcibiskup pokusil integrovat do duchovní služby kněze, kteří za předchozího režimu pracovali v takzvaných podzemních strukturách. Naposledy jej Vlk kritizoval za to, že zrušil exkomunikaci britského biskupa Richarda Williamsona, který popíral holocaust. Jak uvedl deník Právo, čeští a moravští biskupové již vytipovali tři možné kandidáty, které sdělili papežskému nunciovi v Praze. Podle mluvčího Arcibiskupství pražského Aleše Pištory ale není v současnosti vzhledem k okolnostem papežovy návštěvy volba nástupců aktuální. Nedomnívá se prý také, že by seznam již existoval. "Tento seznam vytvořený biskupy po společné poradě je uchováván v tajnosti, aby nebyli nijak dotčeni kandidáti, kteří nebyli vybráni," dodal. O možném Vlkově nástupci se tedy zatím spekuluje. Podle informací Práva je jedním z kandidátů strahovský opat Michael Pojezdný. Dlouhodobě je však za nejvážnějšího kandidáta na post nejvyššího představitele českých katolíků označován olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je názorově blízký papeži Benediktu XVI.

Sněmovna projednává novelu o zdravotnických poplatcích, kterou jí se změnami vrátil Senát. Poslanci by měli rozhodnout o tom, zda se placení ve zdravotnictví buď úplně zruší, či zda se omezí. Senátní verze počítá s určitým omezením poplatků ve zdravotnictví, původní sněmovní návrh naopak poplatky zcela ruší. Úspěch senátního kompromisního návrhu není jistý. Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS), která v něj původně věřila, po prvních hodinách úterní schůze změnila názor. "Hejtmani tady to jednání hrotí naprosto, jde jim o apriorní jednání, nejde jim absolutně o žádný kompromis," řekla Filipiová. Výsledek hlasování bude podle ní záležet na náhodě, kdo se dostaví a kdo nikoliv. Poslanec ODS Boris Šťastný opakovaně obvinil opoziční ČSSD z obstrukce. "Sociální demokraté dělají všechno pro to, aby v oblastí regulačních poplatků udělali v České republice absolutní chaos," prohlásil před novináři. Věří ale, že poslanci senátní kompromis schválí. "My máme pro senátní návrh dostatek hlasů tak, abychom mohli skutečně oznámit veřejnosti změnu v oblasti regulačních poplatků," dodal. Šéf sociálně demokratického poslanecké klubu Bohuslav Sobotka novinářům řekl, že hlasování o poplatcích nemá cenu urychlovat.

Úplné zrušení poplatků před Vánocemi prosadila ve sněmovně levice. Senát s tím nesouhlasil a navrhl změny. ČSSD na úplném zrušení placení trvá. K přehlasování senátorů potřebuje ale nejméně 101 hlas. O poplatcích proto chtěla jednat až 18. února. Koalice naopak podporuje senátní verzi, podle níž by měly přestat u lékaře platit děti do 18 let. Jim a důchodcům nad 65 let by se měl snížit ochranný limit na výdaje z 5000 na 2500 korun. Od placení by měli být osvobozeni obyvatelé domovů pro seniory a ústavů, jimž po uhrazení pobytu a stravy nezbývá měsíčně ani 800 korun.