Zprávy | Z archivu rubriky


Kardinál Miloslav Vlk se připojil ke kritice rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který zrušil exkomunikaci popírače holokaustu, britského biskupa Richarda Williamsona. Na svých internetových stránkách Vlk napsal, že se projevily další okolnosti neudržitelného způsobu uskutečnění tohoto gesta. Na text upozornily sobotní Lidové noviny. Podle Vlka vzniká dojem, že Vatikán bral tento krok příliš na lehkou váhu. Papež 24. ledna zrušil dvacet let trvající exkomunikaci čtyř biskupů, které protiprávně vysvětil mezitím už zesnulý vůdce tradicionalistického proudu katolické církve Marcel Lefebvre. Jeden z nich, Richard Williamson, shodou okolností právě v tu dobu v jednom interview popřel existenci plynových komor a rozsah holokaustu. Za těchto okolností se jeho rehabilitace stala terčem široké kritiky. Papež při generální audienci 28. ledna Williamsonova slova odsoudil a vyjádřil solidaritu s Židy. Primas české katolické církve ve svém textu, datovaném 5. února, připomněl, že zpočátku "gesto milosrdenství", jímž papež sňal exkomunikaci ze čtyř schizmatických biskupů, hájil a snažil se postavit se proti vlně odporu, kterou vyvolalo. Do jisté míry rezervovaný postoj však Vlk netajil již dříve. "V první církvi bylo schismatikům vracejícím se do církve ukládáno veřejné pokání. V případě lefebvristů jsem o takovém pokání za škody, které církvi způsobili, neslyšel," uvedl Vlk na svém webu v reakci na papežův čin již koncem ledna.

Religionista a teolog Odilo Štampach podle Lidových novin míní, že postoj Vlka a dalších církevních hodnostářů je velmi překvapivý, protože římskokatolická církev je tradičně vnímána jako přísně pyramidová struktura, kde nahoře je papež, který všemu velí a vše má pod dohledem. Tento odpor proti Vatikánu považuje Štampach za potěšující skutečnost, která dokládá, že se církev brání "ústupu od reformního kurzu", napsaly Lidové noviny.