Zprávy | Z archivu rubriky


Více než tři stovky lidí se mohly v Praze svézt historickými tramvajemi. Průvod starých vozidel se ale musel obejít bez automobilů, které kvůli sněhu a posoleným silnicím nemohly vyjet. I přesto průvod, který uspořádalo Národní muzeum společně s pražským dopravním podnikem v rámci výstavy Republika, poutal po cestě z Výstaviště přes centrum do Nuslí pozornost stovek Pražanů i turistů. "Bohužel tato nesmírně vzácná vozidla nemohla do nasolené Prahy vyjet. Je nám to strašně líto, ale mohlo by dojít k jejich korozi a to nemůžeme připustit," řekl náměstek ředitele Národního muzea Karel Ksandr. Podle něj muzeum do průvodu chystalo například vůz z roku 1935, v kterém jezdil předseda senátu.

Šest souprav tramvají, z nichž nejstarší byla vyrobena v roce 1915, vyjelo krátce po desáté hodině z točny u Výstaviště. "Každou soupravu tvoří jeden motorový vůz a za ním jeden nebo dva vlečné vozy. Na každou soupravu máme také jednoho harmonikáře, který cestujícím po cestě hraje," řekl ČTK mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený. Ačkoliv tramvaje neměly být určeny pro přepravu cestujících, ale pouze pro výherce soutěže a pozvané hosty, do vozů se mohl dostat takřka kdokoliv. "Pozvánky nikdo nekontroloval a teď je tu plno," zlobila se jedna z cestujících. Většina pasažérů si ale netradiční výlet užívala. Průvod projel přes Strossmayerovo náměstí, Malostranskou, dále kolem Národního divadla a pokračoval přes Václavské náměstí a Hlavní nádraží na Žižkov. Tramvaje pak objely Olšanské hřbitovy a sjely přes Floru k Národnímu muzeu. Tam většina cestujících vystoupila a šla si do muzea prohlédnout výstavu Republika.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) poslal inspektory do lékáren pěti středočeských krajských nemocnic, které od 1. ledna nevybírají od pacientů poplatky za položku na receptu. Cílem kontrol je prověřit, jak lékárny medikamenty připravují a vydávají a zda odpovídají ceny i zásoby ve skladech. Informoval o tom zpravodajský server iDnes.cz. Hejtman David Rath (ČSSD) ČTK řekl, že tento postup považuje za šikanu ze strany ministerstva zdravotnictví. "Na podnět jsme zahájili kontroly v nemocničních lékárnách v Kladně, Kolíně, Příbrami, Mladé Boleslavi a Benešově, ale výsledky ještě v ruce nemáme," uvedl šéf SÚKL Martin Beneš. Podle něj jde o rutinní prověrku. Podle informací iDnes.cz se ale například ukázalo, že minimálně mladoboleslavská lékárna zvedla marži na maximální výši. "Neporušují sice nijak pravidla tvorby cen, ale pro pacienty to znamená, že ušetří 30 korun, aby zaplatili až několikasetkorunový doplatek," řekl MfD zdroj, který si nepřál být jmenován.

Rath ČTK řekl, že mu o tom není nic známo. Podotkl, že lékárny mají právo se pohybovat v zákonem stanovených mantinelech. Pokud mají nějakou obchodní strategii, hejtmanství jim do ní zasahovat nebude. "My jako kraj jim hradíme třicetikorunový poplatek, a pokud jejich obchodní strategie nebude mít negativní dopad na pacienty, tak ať si dělají v rámci kompetencí stanovených zákonem co uznají za vhodné," dodal hejtman.

Kvůli odpouštění poplatků míří do krajských lékáren velké množství pacientů, soukromí provozovatelé tuto praxi kritizují. Grémium majitelů lékáren doporučilo všem lékárnám nevybírat regulační poplatky a požadovat jejich úhradu od jednotlivých krajů. Bude zároveň podávat žalobu o náhradu způsobené škody. Grémium považuje postup krajů, které od vybírání regulačních poplatků postupně upouštějí, za obcházení zákona. Zástupci krajů to odmítají.

Alternativou plynu by měla být zejména jaderná energie, shodli se v diskusním pořadu Slovenského rozhlasu Sobotné dialógy český a slovenský premiér Mirek Topolánek a Robert Fico. Oba s poukazem na plynovou krizi, během níž v lednu téměř po dva týdny kvůli sporům Moskvy a Kyjeva neproudil do Evropy přes Ukrajinu žádný ruský plyn, jadernou energii podpořili. Topolánek jako šéf země předsedající Evropské unii připomněl, že Českou republiku na rozdíl od Slovenska krize nezasáhla tak výrazně. Na Slovensku kvůli zastaveným dodávkám plynu musela snížit výrobu téměř tisícovka podniků, omezení se nicméně nedotkla domácností, škol, nemocnic a tepláren. "My jsme rádi, že máme dodávky norského plynu, že máme alternativu. Ani my však nemáme jistotu do budoucna, že ta plynová krize se nemůže opakovat. V tomto smyslu jednotný evropský postup budování propojení, budování alternativ a nacházení substitutů, což může být - a ukázala to i ta krize - jaderná energie, tak to je ta správná cesta," poznamenal Topolánek. "Pod diverzifikací není třeba rozumět jen diverzifikaci zdrojů a tras. Pod diverzifikací je třeba rozumět i to, že budeme postupně nahrazovat plyn jinými surovinami, a tady se ukazuje jako maximálně perspektivní používání jádra," uvedl Fico.

Fico a Topolánek se neshodli na viníkovi plynové krize. Podle Fica Slovensku, které společně s Bulharskem a Moldavskem patřilo k nejvíce postiženým státům, Ukrajina nechtěla pomoct, zatímco Rusko bylo zastavené dodávky ochotno řešit. Fico proto naznačil, že Bratislava možná nebude vstřícná při podpoře členství Ukrajiny v NATO. Topolánek připomněl, že plynová krize by se v budoucnu mohla zopakovat. "V budoucnosti, pokud nebude Evropská unie jednotná, tak bude vždy vydíratelná, budou státy naší velikosti vždy slabé při vyjednávání," poznamenal.