Zprávy | Z archivu rubriky


Stovka bývalých vězňů a vězeňkyň nacistických koncentračních táborů a další padesátka hostů si v Senátu připomněla památku obětí holokaustu neboli šoa. Slavnostní shromáždění se konalo v den 64. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. V Česku se 27. leden stal Dnem památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti před pěti lety. "Připomínat šoa je velice důležité. Zapomenout na to, co se stalo, znamená zvýšit riziko toho, že se to bude opakovat. Taková věc nikdy není vyloučena," řekl novinářům předseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček. Podle něj holokaust představuje temnou lidskou stránku. "Ta když se urve ze řetězu a dostane prostor, je schopna všeho. Když se podíváte kolem sebe a pustíte si zprávy, v menším měřítku se takové věci dějí dost často," dodal Daníček. Shromáždění se zúčastnila stovka mužů a žen, kteří prošli terezínským ghettem a přežili věznění ve vyhlazovacím táboře. Mezi hosty byli vrchní zemský rabín Karol Sidon, kardinál Miloslav Vlk či nový ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb (za SZ). Šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS) se od historických událostí přenesl k situaci v pásmu Gazy, kde se před nedávnem odehrály boje mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. Podle předsedy horní komory je potřeba s "původcem zla" bojovat. "Nesmíme dovolit, aby se nám Evropanům pasivita vymstila," řekl. Odkázal přitom na situaci po mnichovské dohodě. V nacistických koncentračních táborech přišlo o život šest milionů Židů. Jen terezínským ghettem prošlo 155.000 Židů z celé Evropy. Osvobození se nedožilo 117.000 z nich. Další tisíce zahynuly ve vyhlazovacích táborech. V nich zemřely také tisíce Romů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českého romského obyvatelstva.

Vědci Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zveřejnili podrobnosti o objevu, který má pomoci v boji proti klíšťatům. Objev se může stát základem nové generace vakcín, informovaly Lidové noviny (LN). Badatelé podle listu objevili molekulu nové bílkoviny, která zásadně ovlivňuje zažívání parazita, a lze ji proto využít k jeho usmrcení. Studii v tomto týdnu přinesl významný americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Tým českých odborníků vedený Ondřejem Hajduškem s americkou specialistkou na metabolismus minerálních látek Joy Winzerlingovou z University of Arizona zjistili, jak se organismus parazita vyrovnává s přemírou toxického železa, které spolyká s krví hostitele. Pokud by se totiž podařilo zablokovat tvorbu bílkoviny pod názvem feritin 2 v těle cizopasníka, klíštěti vznikají obrovské problémy se sáním. Potřebné železo obsažené v krvi poté nesměřuje do buněk v celém těle parazita, ale hromadí se pouze ve střevech. Klíšťata, která nemohou nasát dostatek živin, hynou hlady, píšou LN. Klíště obecné saje krev jen třikrát za celý život. Jako larva, nymfa a nakonec pije krev už jenom dospělá samička, která potřebuje "surovinu" pro tvorbu vajíček. Pro člověka v těchto momentech klíště představuje riziko přenosu choroby, například virové klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy, uvedly LN.

Pokud Evropská unie nebude energetické suroviny odebírat z různých zdrojů, bude její svoboda a nezávislost ohrožena. Na summitu k projektu plynovodu Nabucco to řekl český premiér Mirek Topolánek. Eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs nicméně podotkl, že EU by na projekt neměla poskytovat kapitál, jen půjčky a záruky. Financování ale přislíbila Evropská investiční banka. "Projekt Nabucco vidím jako test evropské integrace. Předpokládám, že projektu se budou účastnit velké evropské nebo světové finanční instituce a privátní investoři. Očekávám podporu od EBRD, EIB, Světové banky, USA a dalších velkých hráčů. ČR reprezentuje v projektu RWE Transgas," řekl dále Topolánek novinářům. Dodal, že je přesvědčen o tom, že projekt bude mít úspěch jedině tehdy, když ho EU vezme jako svoji absolutní prioritu. Klíčovým problémem celého projektu je ale podle Topolánka spíše než financování zabezpečení dodávek plynu. "Je třeba porovnávat investiční náklady na Nabucco s něčím srovnatelným a myslím, že to zajímavé číslo pro porovnání budou ztráty evropských zemí z plynové krize, kterou jsme právě prožili. Když si budeme tyto náklady na tuto krizi diskontovat na třeba deset let, přijdou nám ty náklady daleko menší," dodal. Topolánek zároveň vzkázal Rusku, odkud proudí značná plynu suroviny do EU, že projekt Nabucco není namířen proti němu.

Původně se předpokládalo, že výstavba přijde na 4,5 miliardy až pět miliard eur, nyní se odhadovaná částka v eurech pohybuje těsně pod osmi miliardami. Plynovod povede přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska, vyhne se tedy jak území Ruska, tak území Ukrajiny.