Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda v pondělí probere upravený návrh zahraničních misí české armády pro letošní rok. Oproti původnímu záměru, který koalice neprosadila před Vánoci ve sněmovně, armáda sníží počet vojáků nasazených v misi ISAF v Afghánistánu ze 645 na maximálně 480, stovka vojáků operující na jihu země v rámci mise Trvalá svoboda zde má zůstat. Ministerstvo obrany zároveň navrhuje ukončení činnosti ve výcvikové misi NATO v Iráku, kde mělo podle původního plánu působit pět českých instruktorů při výcviku iráckých bezpečnostních sil. Předpokládané náklady na zahraniční operace armády dosahují letos 2,28 miliardy korun.

Potom, co vláda plán misí neprosadila před svátky ve sněmovně, využila práva prodloužit o dva měsíce mandát účastníků loňských misí. Ani nyní není jasné, zda vládní koalice dokáže mise ve sněmovně prosadit. Opoziční ČSSD se nechala slyšet, že bude chtít hlasy pro mise vyměnit za změny u zdravotnických poplatků.

Počet vojáků v provinčním rekonstrukčním týmu v Logaru by měl vzrůst z nynějších 215 na 275, původně chtěla armáda jejich počet navýšit až na 330. Ve druhé polovině roku pak chce armáda do Afghánistánu vyslat tři vrtulníky s podpůrným týmem do 110 vojáků. Jednotka bude zajišťovat dopravu osob a materiálu koaličních sil v působnosti Regionálního velitelství východ. V průběhu roku by měl být v Afghánistánu nasazen také dělostřelecký vyhledávací radar Arthur s podpůrným týmem 40 lidí k ochraně letiště v Kandaháru. Na mezinárodním letišti v Kábulu armáda počítá s dalším působením jednotky do 55 osob. Půjde o lehkou chemickou jednotku a specialisty různých odborností.

Čeští vojáci by i letos měli působit v misi KFOR v Kosovu. Celkem 430 vojáků mechanizované roty podporovaných rotou zabezpečení bude pokračovat v působení v rámci mnohonárodního velitelství Střed společně s kontingenty Finska, Irska, Lotyšska, Slovenské republiky a Švédska. Současně bude v Česku připravena v pohotovosti záložní rota v počtu do 120 vojáků. Vzdušný prostor pobaltských zemí, který střídavě zajišťují členské země NATO, budou od května do srpna ze základny v Litvě hlídat čtyři české stíhací letouny a 75 osob personálu.

V misi EUFOR Čad/Středoafrická republika zůstane podle návrhu stejný počet vojáků jako loni, tedy do tří osob na velitelstvích ve Francii a v Čadu. Nově budou tři čeští vojáci zapojeni do mezinárodní mise dohlížející nad dodržováním mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem na Sinajském poloostrově. Pro možné použití v Silách rychlé reakce NATO bude v první polovině roku vyčleněn tým v celkovém počtu do 229 vojáků. Ve druhé polovině roku bude armáda pro síly rychlé reakce počítat se třemi odborníky na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Současně bude ve druhé polovině roku připraveno k možnému nasazení v rámci česko-slovenské EU Battlegroup maximálně 1800 českých vojáků.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek před vánočními svátky při cestě za vojáky do Kosova řekl, že se politici musí o zahraničních misích definitivně rozhodnout do konce ledna 2009, po tomto termínu bude muset generál vydat rozkaz ke stahování vojáků a rychle začít jednat s partnery v NATO o odchodu především z Afghánistánu a případně i z Kosova. O změnách v počtu vojáků a stažení specialistů již náčelník písemně informoval vedení NATO a ISAF.

Dodávky plynu do České republiky jsou plynulé a nejsou omezovány. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Bartovský. To, že současný spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu nenarušil zásobování ani dalších zemí Evropské unie, potvrdila také mluvčí Evropské komise. Česko má podle MPO výhodu v zabezpečení dodávek; je totiž významnou tranzitní zemí pro přepravu plynu. Česko má v současnosti v podzemních zásobnících uskladněno asi 1,9 miliardy m3 zemního plynu. Denní výkon zásobníků je 39 milionů metrů krychlových, což je objem, který pokrývá rozhodující část současné denní spotřeby zemního plynu v ČR. Tuzemské plynárenské společnosti mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu nejen z Ruska, ale také od norských producentů.

S ukrajinskou delegací v pátek jednal o dodávkách energetických surovin do zemí Evropské unie premiér předsedající země Mirek Topolánek s tím, že české předsednictví EU je v kontaktu i s ruskou stranou. Vlády obou zemí podle Topolánkových slov ujistily, že v dané chvíli spor dodávky neohrožuje. Jako předsednická země hodlá ČR spolu s Evropskou komisí aktivně jednat se všemi členskými zeměmi EU, a to již na počátku příštího týdne, a dohodnout se na dalších společných krocích. Podle Česka musí být vzájemné vztahy mezi EU a jejími energetickými partnery založeny na předvídatelnosti a spolehlivosti. Jedním z prostředků k posílení těchto vztahů a vzájemné důvěry může být zřízení měřících stanic na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou a mezi Ukrajinou a EU. Do sporu o ruský plyn se v pátek zapojil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který v telefonickém rozhovoru znovu apeloval na představitele ukrajinské vlády, aby řešení současného sporu o ruský plyn bylo co nejrychlejší.

Už na na konci ledna vláda Poslanecké sněmovně předloží návrh přepracovaného státního rozpočtu na letošní rok, který bude odrážet dopady finanční krize a s tím související ochlazení ekonomiky. Ministr financí Miroslav Kalousek se mimo jiné chystá seškrtat deset až 15 miliard korun na provozních výdajích, píšou dnešní Hospodářské noviny. "Rozpočet, který předložíme v lednu do sněmovny, bude odrážet opravdovou skutečnost podle toho, jak dopadl rok 2008, tak i realistickou představu odhadu vývoje roku 2009," citují HN Kalouska. Poslanci loni v prosinci schválili rozpočet na rok 2009, který sice počítá se schodkem 38,1 miliardy korun, ale zároveň i s nerealistickým růstem HDP o 4,8 procenta. Kalousek nyní připouští, že růst HDP se bude kvůli krizi pohybovat maximálně okolo dvou procent, což znamená, že stát vybere proti plánu minimálně o 30 miliard méně. I díky 50 miliardám, které ušetřil oproti plánu v rozpočtu na rok 2008, zůstává Kalousek pro rok 2009 optimistou. "Věřím, že růst HDP nespadne pod dvě procenta. A zatím je šance domnívat se, že tomu tak bude. Nicméně riziko, že bude růst nižší než dvě procenta, tu samozřejmě existuje. Výsledek rozpočtu v roce 2008 mi v každém případě umožňuje kompenzovat některé výpadky v daních, které logicky vypadnou z důvodu nižšího růstu," řekl HN Kalousek, podle nějž se schodek loňského rozpočtu bude kolem 20 miliard korun.

Už na na konci ledna vláda Poslanecké sněmovně předloží návrh přepracovaného státního rozpočtu na letošní rok, který bude odrážet dopady finanční krize a s tím související ochlazení ekonomiky. Ministr financí Miroslav Kalousek se mimo jiné chystá seškrtat deset až 15 miliard korun na provozních výdajích, píšou dnešní Hospodářské noviny. "Rozpočet, který předložíme v lednu do sněmovny, bude odrážet opravdovou skutečnost podle toho, jak dopadl rok 2008, tak i realistickou představu odhadu vývoje roku 2009," citují HN Kalouska. Poslanci loni v prosinci schválili rozpočet na rok 2009, který sice počítá se schodkem 38,1 miliardy korun, ale zároveň i s nerealistickým růstem HDP o 4,8 procenta. Kalousek nyní připouští, že růst HDP se bude kvůli krizi pohybovat maximálně okolo dvou procent, což znamená, že stát vybere proti plánu minimálně o 30 miliard méně. I díky 50 miliardám, které ušetřil oproti plánu v rozpočtu na rok 2008, zůstává Kalousek pro rok 2009 optimistou. "Věřím, že růst HDP nespadne pod dvě procenta. A zatím je šance domnívat se, že tomu tak bude. Nicméně riziko, že bude růst nižší než dvě procenta, tu samozřejmě existuje. Výsledek rozpočtu v roce 2008 mi v každém případě umožňuje kompenzovat některé výpadky v daních, které logicky vypadnou z důvodu nižšího růstu," řekl HN Kalousek, podle nějž se schodek loňského rozpočtu bude kolem 20 miliard korun.