Zprávy | Z archivu rubriky


Při devítistupňových mrazech, které bylo v noci možné naměřit na Břeclavsku, sbírali jihomoravští vinaři hrozny na výrobu ledového vína. Musí se sklízet a vyrábět při teplotě minimálně šest stupňů pod nulou. Většina vinařů ale vzhledem k dosavadnímu průběhu zimy příliš nevěřila v brzký příchod větších mrazů, a tak hrozny vyčleněné původně na ledové víno posbírala už v minulých dnech, zjistila ČTK. Ledové víno patří společně s vínem slámovým mezi vinařské speciality. Slámové víno vzniká z hroznů, jež byly minimálně po tři měsíce položeny na slámě nebo byly stejně dlouhou dobu pověšeny ve větrané místnosti. Pro oba druhy však platí to, že na jejich výrobu musejí být použity hrozny s cukernatostí nejméně 27 stupňů. Roční produkce slámových a ledových vín v Česku se pohybuje v řádech tisíců litrů, což nedosahuje ani jednoho procenta z celkové výroby vína v zemi.

Při lisování zmrzlých hroznů zůstává voda ve formě krystalků ledu uvnitř lisu, zatímco ven vytéká hustý a velmi sladký koncentrovaný mošt. Ledové víno je výrazně sladké a aromatické a hodí se především k dezertům. Výtěžnost je asi jen dvaceti- až třicetiprocentní oproti lisování čerstvých hroznů. Tomu odpovídá také cena ledových vín, která se pohybuje od 300 do 700 korun za láhev o obsahu 0,35 litru. Kromě Česka se tato vína vyrábějí už jen na Slovensku, v Německu, Rakousku a Kanadě.

Celkem 26 portrétů předních osobností takzvané československé filmové vlny obsáhne cyklus Zlatá šedesátá, který začne 3. ledna vysílat Česká televize. Každý z dílů doplní celovečerní film ilustrující tvorbu zpovídané osobnosti. Režisér Martin Šulík, producent Čestmír Kopecký a autor scénáře Jan Lukeš ale předpokládají, že toto ohlédnutí za vrcholnou etapou v dějinách české a slovenské kinematografie bude mnohem širší. Podle Kopeckého budou dalším počinem minimálně šestidílné dějiny československé kinematografie z let 1945 až 1972 a také celovečerní film Československá filmová vlna. Podle Lukeše znamenala 60. léta pro domácí kinematografii jedinečnou etapu. Filmová tvorba tehdy společného státu překročila během pouhých několika let dosavadní ideologické i estetické limity, stala se jedním z hlasů demokratizačního hnutí a takřka ze dne na den začala sklízet úspěchy i v zahraničí. Československý filmový zázrak, jak tento úkaz nazvala zahraniční kritika, násilně uzavřely události ze srpna 1968.

První díl bude 3. ledna patřit Miloši Formanovi, doprovodí ho jeho Černý Petr z roku 1963. Slavný režisér v něm vzpomíná například na okamžik, kdy jako šestiletý zhlédl němou verzi Prodané nevěsty. "Opera bez zvuku, herci na plátně jen otvírali pusu. A v tom začali s nimi diváci zpívat Proč bychom se netěšili - a to byl pro mě film," říká v něm. Za svou výhodu považuje, že nevystudoval režii, a proto prý pro něj nic nebylo nemožné. Další portréty představí Otakara Vávru (Kladivo na čarodějnice), Juraje Herze (Sběrné surovosti a Sladké hry minulého léta) a Miroslava Ondříčka. Toho připomene snímek Jana Němce z roku 1966 Mučedníci lásky, na kterém se podílel jako kameraman.