Zprávy | Z archivu rubriky


Směr české ekonomiky bude v příštím roce určován především vývojem v západní Evropě, kde již propukla recese. Tuzemská ekonomika by tak podle odhadů měla výrazně zpomalit svůj růst až ke dvěma procentům. Některé odhady ovšem počítají ještě s větším propadem a dokonce i s recesí. Dopad hospodářských problémů v eurozóně na tuzemskou exportně orientovanou ekonomiku už se projevil v říjnovém schodku zahraničního obchodu a poklesu průmyslové výroby i stavebnictví. "Hlavním faktorem, který určí směr české ekonomiky v příštím roce, bude vývoj v západní Evropě. Recese, kterou Evropa prožívá, bude pokračovat i minimálně v první polovině roku, se ještě více podepíše na výsledcích české ekonomiky než dosud," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla v lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH. U potravin odborníci v příštím roce nepředpokládají zlevňování, do jejich konečné ceny se totiž promítne zejména růst cen energií a vzrůstající mzdové náklady.

I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na delší dobu," uvedl. Deflace, tedy pokles cen, může způsobit nárůst reálné úroková míry v ekonomice, což ji zbrzďuje.

Nezaměstnanost ale zřejmě i přes relativně dobrou kondici tuzemské ekonomiky poroste. "Na trhu práce se poprvé výrazně projevily dopady globální recese," komentoval listopadový vzestup míry nezaměstnanosti na 5,3 procenta hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Propouštění se podle ekonomů zatím týká hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.

V hudební anketě Český slavík 2008 zvítězili v sobotu večer zpěvák Karel Gott, zpěvačka Lucie Bílá a skupina Kabát. Nejpopulárnějšími zástupci domácí hudební scény se tak stali stejní interpreti jako loni. Objevem roku zvolili fanoušci Marka Ztraceného. Bílá získala slavíka pojedenácté, Gott jich má doma 34, včetně platinového za celoživotní dílo.

Na dalších místech v kategorii zpěvaček skončily Lucie Vondráčková a Ewa Farna. Patnáctiletá Farna, která před dvěma lety získala ocenění Objev roku, neudržela po vyhlášení svého jména slzy. Za Gottem se v kategorii zpěváků stejně jako loni umístili Petr Kolář a Daniel Landa. Landa uspěl, přestože své fanoušky údajně před anketou žádal, aby mu hlasy neposílali a místo toho napsali kulturní komisi města Brna kvůli problémům při uvádění jeho muzikálu v tamním divadle. Za vítězným Kabátem v kategorii skupiny skončila kapela Chinaski, jejíž bubeník a zakládající člen Pavel Grohman zemřel letos v červenci při havárii na motorce. Kapela po převzetí ceny poděkovala zejména Davidu Kollerovi, který Grohmana za bicími nahradil na koncertním turné. Třetí místo mezi skupinami obsadila kapela Divokej Bill.

Novinkou letošního 43. ročníku ankety byla kategorie pro slovenské interprety nazvaná Slavíci bez hranic. Historicky prvním vítězem se stala formace No Name. "Děkujeme za každý hlas a děkujeme České republice za to, že nás přijala s takhle otevřenou náručí," uvedl zpěvák Igor Timko. No Name v anketě předstihli kapely Elán a Horkýže slíže. Do letošního ročníku ankety přišlo celkem přes 165.000 hlasů, což je téměř o 30.000 více než loni.

Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před 70 lety, 15. prosince 1938. Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.

Stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem a překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry. Dům z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostl za pouhé dva roky od položení základů. Udává se, že železobetonový skelet zlínského mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů. Rychlosti se ale nelze divit, v konstrukci byl použit v té době už nadmíru osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly - v případě mrakodrapu však netvořily vnější plášť budovy, na který byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě své výšky i 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká, ale i tak přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.

První z více než 2000 úředníků Baťova koncernu zasedli na svá místa v ještě rozestavěné budově již v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony až po klimatizaci. Svou dobu předběhlo i samo pojetí kanceláří, celé patro tvořila jediná velká místnost pro přibližně 200 zaměstnanců. V případě potřeby ale mohl být prostor rozdělen na menší místnosti, a to předem připravenými typizovanými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení Baťových závodů včetně nejvyššího šéfa.

Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu. Nechyběla samostatná klimatizace (vytápěna byla navíc také výtahová šachta), samozřejmostí byl telefon a součástí pojízdné kanceláře bylo i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Nejvyšší šéf koncernu tak mohl při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.