Zprávy | Z archivu rubriky


České předsednictví v Evropské unii bude od 1. ledna 2009 zajišťovat podle aktuálních údajů 1577 úředníků, kteří musejí mít zkoušku z angličtiny. Znalost francouzštiny na úrovni mírně pokročilý je povinná pro 842 z nich. Zhruba čtyři pětiny úředníků už mají zkoušky za sebou. ČTK o tom informovala náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Jana Hendrichová, podle níž zbývající úředníci jazyky vládnou v potřebné míře a zkoušky dosud nesložili především z časových důvodů. "Čeští úředníci jsou určitě výborně připraveni, protože oni už mají za sebou mnohaletý trénink během přípravy na vstup České republiky do EU a samozřejmě museli přinejmenším anglický jazyk používat po celou tuto dobu," řekla ČTK Hendrichová.

Jazyková příprava úředníků na předsednictví začala podle Hendrichové roku 2006. Spolufinancovat kurzy francouzštiny pro státní úředníky před dvěma lety začala Mezinárodní organizace frankofonie (OIF). Od ledna 2007 se začal Institut státní správy starat také o specializovanou jazykovou přípravu a organizovat kurzy zaměřené například na terminologii EU. V souvislosti s předsednictvím vzniklo rozhodnutím vlády v letech 2007 a 2008 dočasně 365 pracovních míst. Podle údajů Centrálního registru osob zabývajících se přípravami českého předsednictví EU 2009 má nejvíce jazykově vybavených úředníků ministerstvo zemědělství (243), ministerstvo zahraničních věcí (229), ministerstvo vnitra (193), ministerstvo práce a sociálních věcí (129) a ministerstvo financí (118). České delegace budou navíc do Bruselu doprovázet styční pracovníci (liaison officers). Z celkových 69 hovoří podle Hendrichové všichni anglicky, 23 německy, 19 francouzsky a 8 španělsky minimálně na středně pokročilé úrovni. Kromě toho jsou mezi nimi i lidé hovořící norsky, dánsky, holandsky, lotyšsky, maďarsky, finsky, italsky, portugalsky, slovinsky, polsky a slovensky.

Ani po roce jednání není zatím jasný osud Parku Boheminium v Mariánských Lázní. O unikátní venkovní expozici zmenšených modelů významných architektonických staveb České republiky má zájem město, ale areál, který je součástí konkurzu, zatím nezískalo, řekl ČTK starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král. "Jednání zatím nikam nevedla. Správce konkurzní podstaty asi nemá zájem nám areál prodat," uvedl Král. Město už v lednu nabídlo za park zhruba 7,3 milionu korun. Prodeji se ale zatím neuskutečnil. Atrakce s více než 25 zmenšenými maketami významných staveb naštěstí nechátrá. Přes sezonu je park přístupný veřejnosti a miniatury v něm stále přibývají. Letos byl odhalen model velkomoravského kostela Panny Marie ze Sadů u Uherského Hradiště a model mariánské kaple, který stojí u zámku v Chlumci nad Cidlinou. "Park má město v pronájmu a provozuje ho pro nás Radek Mika. Ale chtěli bychom ho mít ve vlastnictví," uvedl Král. Ve hře ale stále zůstává i možnost, že správce konkurzní podstaty rozhodne o prodeji pozemků jinému zájemci. Park Boheminium leží v poměrně atraktivní lokalitě u vrchní stanice mariánskolázeňské lanovky, poblíž hotelu Krakonoš a lyžařského areálu. Areál byl slavnostně otevřen v červnu 1999. Počet modelů v měřítku 1:25 se postupně zvyšoval. Nyní lze v areálu vidět dokonalé repliky například vysílače Ještěd, zámku Kynžvart nebo i lidových staveb, například statek Holašovice.

Do českých základních a středních škol putují v těchto dnech DVD s příběhy lidí s nemocí AIDS nebo dětí v otroctví. Žáci uvidí dopady aktuálních světových problémů na životy konkrétních lidí, což jim pomůže lépe pochopit jejich závažnost. ČTK to řekla Ludmila Součková, která organizuje projekt Jeden svět na školách a festival dokumentárních filmů Jeden svět. Kromě DVD dostanou učitelé i příručky, které jim pomohou správně vést o dokumentech debatu s žáky. Podle Součkové je zájem o dokumenty obrovský, projevilo ho 2600 českých škol. Učitelé mají žákům filmy pouštět zejména v hodinách občanské výchovy a zeměpisu. Filmy se dotýkají průřezových témat, které školy musí v souladu se školskou reformou zařazovat do celé výuky. Na žáky základní školy čekají filmy například o grónské holčičce, jejíž život ovlivňuje globální oteplování, nebo příběh dětí v otroctví, kterým není umožněno vzdělání. Některé z dokumentů jsou i animované, jejich délka nepřesahuje půl hodiny. Filmy mají dětem vysvětlit globální problémy současného světa, jako například migraci nebo chudobu.

Pro středoškoláky je připraveno deset dokumentů, které se věnují mimo jiné vzdělání a světovým konfliktům. Studenti by si po jejich zhlédnutí a diskusi s učitelem měli sami vytvořit názor například na masakr tisíců Muslimů v bosenské Srebrenici nebo neonacistická hnutí v Rusku. Díky tomu by si měli více uvědomit odpovědnost za dění ve světě, ve kterém žijí.