Zprávy | Z archivu rubriky


Vyjednávání s poslancem vládní ODS Vlastimilem Tlustým o jeho podpoře při hlasování o nedůvěře vládě nepřichází v úvahu. V České televizi to řekl místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer. Podle něj by od ODS bylo pokrytecké, kdyby současně odsoudila Tlustého jednání v kauze exposlance Jana Moravy a současně před ním klečela a žádala ho o podporu. "Já sám za sebe říkám: než prosit Vlastimila Tlustého (o podporu), to radši ať ta vláda padne," prohlásil ministr Langer. ODS již dříve vyzvala Moravu i Tlustého, aby složili mandát. Zatímco Morava tak učinil, Tlustý to odmítá.

Premiér Mirek Topolánek podle televize Prima připouští, že jeho vláda může padnout. Prima uvedla, že to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, který vyjde v pondělí. V případě pádu by pak kabinet vládl dál v demisi během českého předsednictví v EU a sněmovní volby by se konaly nejdřív na podzim příštího roku, řekl listu Topolánek. Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek by dal přednost jinému scénáři. Premiéra by vyměnil, protože "je zcela nekompetentní" vést zemi během předsedání EU. "A pak můžeme hned po pádu té Topolánkovy vlády hovořit třeba o spolupráci (během) evropského předsednictví. V jiných oblastech zřejmě ne," řekl Paroubek v Primě s tím, že o tomto jeho názoru sociální demokracie ještě nejednala.

ČSSD chce po říjnových krajských a senátních volbách ve sněmovně hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. K tomu potřebuje podle zákona o jednacím řádu alespoň 101 hlasů. Ačkoli se o to pokusila v tomto volebním období již třikrát, zatím se jí to nepodařilo. Paroubek uvedl, že jeho strana teď nejedná s rebelujícími koaličními poslanci.

Tlustý chce podat trestní oznámení kvůli informaci o odposlechu

Poslanec ODS Vlastimil Tlustý chce v příštím týdnu podat trestní oznámení kvůli informaci, že údajně nahrával své kolegy ve sněmovně nebo že se pokoušel nahrávat premiéra Mirka Topolánka. Řekl to Rádiu Impuls. Tato informace vyplynula z týden staré reportáže televize Nova. Ta souvisí s údajnou přípravou vydírání ze strany exposlance ODS Jana Moravy. Tlustý neupřesnil, zda oznámení podá na konkrétní osobu, nebo na neznámého pachatele, na tom nyní pracují právníci. "Já také budu mimochodem příští týden podávat trestní oznámení, případně žalobu, protože se nehodlám smířit s pomluvou, podle které jsem já aktivně kohokoli odposlouchával," prohlásil Tlustý. Opět se snažil vyvrátit tvrzení, že by se pokusil odposlouchávat premiéra Topolánka. "Nepokusil, to tvrdí pan redaktor (TV Nova Janek) Kroupa, ten mě o to žádal, já jsem to neudělal. A stejně tak tvrdí, že jsem nahrával ostatní kolegy ve sněmovně a to jsem také nikdy neudělal," řekl poslanec.

Televize Nova minulou neděli odvysílala reportáž, ze které vyplynulo, že se Tlustý chystal tajně nahrát Topolánka při tom, jak se ho pokouší uplatit nebo mu vyhrožuje. Schůzka, kterou Tlustý plánoval, se ale neuskutečnila. Autorem reportáže byl právě Kroupa. Ten v Mladé frontě Dnes mimo jiné napsal, že reportáž, i články MfD o ní, jsou pravdivé. Dnes již exposlanec ODS Morava podle reportáže shromažďoval kompromitující informace na některé své kolegy za účelem vydírání. Mimo jiné šířil intimní fotografie Tlustého, které Tlustý záměrně nechal vyrobit jako "návnadu". Morava se také nechal fotografovat s dcerou poslankyně zelených Olgy Zubové, a snímky chtěl použít k zastrašování političky. Tlustý rádiu řekl, že je obětí celé kauzy, a nikoli jejím iniciátorem.

Budovu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v pražské Škrétově ulici ozdobila tento týden pamětní deska věnovaná československému politikovi a bývalému předsedovi Ústředního výboru Národní fronty v roce 1968 Františku Krieglovi. ČTK to řekl předseda rady Václav Žák. Nynější sídlo RRTV v minulosti sloužilo právě Národní frontě. "Kriegel stál v čele Národní fronty v době, kdy ústřední výbor sídlil v této budově, a kdy byl před 40 lety odvlečen do Moskvy," uvedl Žák k důvodům, proč se pamětní deska věnovaná Krieglovi objevila právě na budově v pražské Škrétově ulici. František Kriegel (1908 - 1979) byl do čela Národní fronty zvolen 8. dubna 1968. V době vpádu pěti vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou byl během 21. srpna společně s dalšími československými politiky Alexandrem Dubčekem, Oldřichem Černíkem, Josefem Smrkovským a Josefem Špačkem internován a posléze deportován do Moskvy. Internovaní politici se pak připojili k jednáním v Moskvě, která se odehrála pod diktátem Sovětů. Výsledný protokol, přijatý 26. srpna, byl v podstatě kapitulací. Podepsalo jej 19 vrcholných politiků Československa, jediný Kriegel ne. V parlamentu poté Kriegel hlasoval jako jeden ze čtyř poslanců i proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk. Za normalizace byl proto zbaven funkcí a perzekvován. Mezi prvními podepsal Chartu 77. Zemřel po těžké nemoci v prosinci 1979.