Zprávy | Z archivu rubriky


Rozhodnutí prezidenta Václava Klause vzdát se funkce čestného předsedy ODS, neovlivní volbu předsedy největší vládní strany, může ale ovlivnit atmosféru na kongresu. Shodují se na tom politologové, které oslovila ČTK. O post předsedy ODS se v neděli utká současný šéf strany a premiér Mirek Topolánek s pražským primátorem a prvním místopředsedou strany Pavlem Bémem. Podle politologů Klausův čin posílí frakční boj uvnitř strany a může přispět k odchodu některých členů.

Politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že fakt, že ODS přišla o svého čestného předsedy, může velmi ovlivnit atmosféru na kongresu. Podle něj tím, že prezident s tímto rozhodnutím přišel až na kongres, takzvaně přitopil pod kotlem. "Tento čin soupeření frakcí uvnitř strany jen posiluje," uvedl Zbořil. Nemyslí si, že by Klausovo prohlášení ovlivnilo nedělní volbu předsedy. Domnívá se ale, že Topolánkovo případné vítězství může stranu přivést "do hrobu". "Mohlo by přinést takzvaný Bursíkův efekt - slavné vítězství, ale co pak s tím?" poznamenal Zbořil.

Politolog Bohumil Doležal se domnívá, že pro stranu je tento Klausův čin určitě nepříjemný a může způsobit odchod některých členů. Volby předsedy ODS ale také podle něj neovlivní. "Neumím si představit, jak by to volby mohlo ovlivnit. Topolánka to sice oslabí, ale koho to posílí, to nevím," dodal. Politoložka Vladimíra Dvořáková si myslí, že prezidentův odchod se dal očekávat. "Překvapilo mě ale, že se jednalo o umírněný odchod. Čekala jsem rozloučení ve zlém, agresivnější a bojovnější projev," řekla ČTK Dvořáková.

"Neslýchané, neznámé a neexistující" - taková slova použil prezident Václav Klaus, když hovořil o průběhu páteční kontroverzní schůzky s delegací europoslanců. Podle Hradu ji doprovodila ostrá slovní přestřelka mezi Klausem a šéfem frakce evropských zelených Danielem Cohn-Benditem a irským poslancem Brianem Crowleym. Bylo to kvůli názorům Klause na EU a lisabonskou smlouvu. Europoslanec podle Aktuálně.cz po setkání například prohlásil, že Klaus se choval jako paranoik. Hrad posléze uvedl, že Cohn-Bendit přišel na schůzku provokovat, později se rozhodl k velmi neobvyklému kroku a zveřejnil svůj záznam ze schůzky. Následků se Klaus nebojí. Se zveřejněním záznamu nesouhlasila slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která na schůzce byla. Podle ní byl také text záznamu mírně zpřeházený.

K lisabonské smlouvě Cohn-Bendit Klausovi například podle záznamu řekl: "Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a Senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat". Cohn-Bendit podle záznamu Hradu chtěl, aby mu Klaus vysvětlil míru svého přátelství s irským odpůrcem lisabonské smlouvy Declanem Ganleym: "Jak se můžete scházet s člověkem, o němž není jasné, kdo ho platí? Ve vaší funkci se s ním nemáte co scházet. Je to muž, jehož finance pocházejí z problematických zdrojů, a chce je nyní použít na financování své volební kampaně do EP." Klaus byl výroky zjevně konsternován. "Musím říci, že tímto stylem a tónem se mnou za šest let zde nikdo dosud nemluvil... Já bych se vás nedovolil ptát, z čeho jsou financovány aktivity zelených. Pokud vám jde o racionální diskusi v té půlhodině, kterou na jednání máme, dejte, pane předsedo, prosím, slovo dalšímu," řekl. Pöttering však Klausovi nevyhověl.

Občanská demokratická strana ztratila důvěryhodnost, řekl první místopředseda strany Pavel Bém. To je podle něj hlavní současný problém občanských demokratů. Bém se utká o křeslo předsedy stran se současným šéfem Mirkem Topolánkem. Tomu ale ve svém kritickém projevu současně vzdal hold. Ve vší úctě a respektu, klobouk dolů, s jakou hrdostí jsi prošel posledními šesti roky, vzkázal předsedovi strany a premiérovi. Podle Béma ODS zklamala veřejnost a nastala u ní lhostejnost, "nejhorší možný stav".

Bém také stejně jako předtím předseda ODS Mirek Topolánek vyzval delegáty kongresu k jednotě, členové ODS mezi sebou podle Béma dostatečně nekomunikují. K semknutí vyzývali i další místopředsedové. Ministr vnitra Ivan Langer asi pěti stovkám delegátů promítal záběry s rozhovory se zklamanými voliči a emotivně hovořil o nutnosti tyto lidí získat zpět. Velmi komplexně své vystoupení pojal místopředseda a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. K získání středového voliče jsou podle něj především potřeba tři politické pilíře - ekonomická, prorodinná politika a snaha zajistit kvalitní vzdělávání.

Předseda Senátu Sobotka vyzval kongres ODS k jednotě a otevřené diskusi. Cestou k úspěchu podle něj není zakládání nových pravicových uskupení a ODS i celá pravicová politika by tvrdě zaplatila za jakýkoliv pokus o rozbití strany, ať už by jej inicioval kdokoliv. Sobotka také ostře varoval před sociální demokracií Jiřího Paroubka. Po vystoupení předsedy horní parlamentní komory začala politická diskuse.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek hájil na vysočanském kongresu reformy, které se podle části ODS i veřejnosti výrazně podílely na prohře vládní koalice v krajských a senátních volbách. Část stranických kolegů obvinil ze sabotování změn ve zdravotnictví. Interpretaci, kterou používá i opoziční ČSSD odmítl se slovy, že "ani David Rath nedoufal, že kromě svých skalních a komunistických voličů osloví funkcionáře ODS". Julínek si postěžoval, že údery zezadu od starostů za ODS, kteří začali populisticky vracet poplatky, pomohly při přípravě kampaně ČSSD. Přiznal ale i svůj podíl viny v tom, že nepřesvědčil, že dobrá reforma přináší dobré zprávy pro voliče.