Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna i přes odpor opozice schválila státní rozpočet na příští rok. Stát by tak měl hospodařit se schodkem 38,1 miliardy korun. Plánované výdaje i příjmy státu přesahují jeden bilion korun. Rozpočet podpořilo 101 poslanců včetně rebelujícího poslance ODS Vlastimila Tlustého. Opozice rozpočtu celou dobu vytýká, že je postaven na nereálných číslech a počítá s růstem HDP o 4,8 procenta. Vlivem současné ekonomické krize však růst ekonomiky zpomalí. Šéf ČSSD Jiří Paroubek o rozpočtu prohlásil, že je naprosto nevěrohodný a že vláda lže občanům, když ho předkládá v navrhované podobě. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ujistil, že vláda bude na vývoj ekonomiky reagovat. Ministr také opakovaně zdůraznil, že ještě nikdy nebylo tak obtížné předpovídat vývoj ekonomiky. Souhlasil proto s návrhem stínového ministra financí ČSSD Bohuslava Sobotky, aby vláda do konce ledna informovala sněmovnu o dopadech krize na příjmy, výdaje i deficit rozpočtu. Chce vidět varianty pro případ růstu ekonomiky o tři, dvě a jedno procento. Sněmovna s tímto požadavkem posléze souhlasila.

Poslanecká sněmovna také určila horní hranici objemu peněz, které bude moci vláda utratit v letech 2010 a 2011. Takzvaný střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů. Stát bude moci v roce 2010 ze svého rozpočtu i státních fondů utratit jeden bilion a 126,5 miliardy korun. O rok později to bude 1,171 bilionu korun. Návrh výdajového rámce na rok 2011 je sestaven tak, aby mohl schodek veřejných rozpočtů činil 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ministr financí připustil, že vláda není schopna kvůli ekonomickým turbulencím na tyto dva roky určit velikost hrubého domácího produktu, a tedy ani podíl schodku veřejných rozpočtu na HDP. Ujistil však, že vláda tyto rámce nepřekročí.

Podle analytiků je schválený státní rozpočet na příští rok dobrou zprávou, i když zřejmě nakonec bude kvůli ekonomickému ochlazení jeho schodek vyšší. Problémem ovšem zůstává fakt, že je postaven na dnes již nerealistickém hospodářském růstu v příštím roce. Ministerstvo financí sestavilo rozpočet s očekávaným 4,8procentním růstem HDP. Dnes již prognózy analytiků očekávají růst HDP pod třemi procenty, což by mohlo deficit rozpočtu prohloubit až o 30 miliard korun.

Před padesáti lety, 12. prosince 1958, vznikl Kriminalistický ústav Praha (KÚP) jako odborné policejní pracoviště, jež vyšetřovatelům pomáhá rozplétat složité kauzy a usvědčovat pachatele trestných činů. Během své existence KÚP přispěl k vyřešení mnoha závažných případů. Ke známým kauzám, na jejichž objasnění se odborníci ústavu podíleli, patří třeba případ takzvaného spartakiádního vraha Jiřího Straky z roku 1985. V posledních letech zase balistici z KÚP přispěli k usvědčení takzvaného lesního vraha Viktora Kalivody, jenž v roce 2005 zastřelil tři lidi. Ústav se také zabýval kauzou orlických vražd z let 1991 až 1993. Odborníci KÚP se však uplatňují i mimo policejní kauzy, spolupracují třeba s vědci při zkoumání různých historických nálezů. Kriminalistický ústav vypracovává expertizy v oblasti biologie, genetiky, fyziky, chemie a antropologie. Mezi jeho nejmladší znalecké činnosti patří počítačová kriminalita a genetika, tedy zkoumání DNA. Pracovníci KÚP zkoumají daktyloskopické stopy a dělají daktyloskopickou identifikaci osob. Před třemi lety byl ústav oceněn vedením policie za identifikaci českých obětí cunami v Thajsku z roku 2004. S historiky zase odborníci ústavu spolupracovali například při zkoumání cenné umělecké památky, relikviáře svatého Maura, objevené v roce 1985 na Karlovarsku, nebo při identifikaci kosterních pozůstatků historicky významných osobností.