Zprávy | Z archivu rubriky


Jaderná energie hraje v Evropské unii důležitou roli při snižování emisí oxidu uhličitého, uvedla ve čtvrtek Evropská komise. Zároveň podle ní snižuje závislost na tradičních zdrojích, které unie musí z velké části dovážet. Je ale na členských zemích, zda jadernou energii zahrnou do své energetické strategie, sdělila komise novinářům. V současné době v Evropské unii v 15 členských státech je 148 jaderných reaktorů. Finsko, Bulharsko, Francie a Slovensko chystají stavbu nových jaderných elektráren nebo chtějí rekonstruovat stará zařízení. Vážně pak jejich výstavbu plánují Británie a Rumunsko. "Další země EU, včetně České republiky, Itálie, Nizozemska a Litvy společně s Estonskem, ale i Polska v současné době stavbu nových jaderných elektráren zvažují," uvedla komise. V současnosti se v Česku zvažuje výstavba dalších bloků v temelínské jaderné elektrárně. Současná vládní koalice je ale v názoru na další rozvoj jaderné energetiky rozpolcená. Zatímco politici ODS, nejsilnější vládní strany, jej podporují, zelení jsou proti a upřednostňují alternativní zdroje energie. Nezávislá energetická komise v čele s předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem nedávno vládě mimo jiné doporučila, aby další nárůst spotřeby elektřiny a náhradu postupně odstavovaných uhelných elektráren pokryla výstavba nových jaderných zdrojů. Do roku 2030 by pak podíl jádra na celkové výrobě elektrické energie mohl dosáhnout až 77 procent, jako tomu je dnes ve Francii. V Česku to zatím je 35 procent.

Soubor prací na téma "Skryté symetrie v prostoročase vícedimenzionální černé díry a jejich důsledky" ocenil ve čtvrtek ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených) ministerskou medailí I. stupně. Udělil ji autorovi těchto vědeckých prací Pavlu Krtoušovi z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za rok 2008 obdrželi tři vědci: Karel Bouzek z Ústavu anorganické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Martin Petřek z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice v Olomouci a Miloš Grim z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Bouzek se zabývá výzkumem vodivých polymerů jako nosičů katalyzátorů pro nízkoteplotní palivové články. Spolupracoval také s německými kolegy na vývoji autobusu, který bude jezdit na vodík a objeví se v první polovině příštího roku demonstračně v hromadné dopravě v Neratovicích. Petřek se věnuje imunologii u intersticiálních plicních nemocí. Vybudoval mimo jiné laboratoř imunogenetiky a zavedl nové metody do diagnostiky a terapie. Spolu s Bouzkem patří k nejmladším profesorům. Bouzek byl jmenován v 38, Petřek ve 40 letech. Petřkův tým zaujal světovou lékařskou veřejnost v roce 2006, když jako první publikoval rozluštění části profilu bílkovin, který určuje, jakým směrem se bude rozvíjet plicní zánět u sarkoidózy (zánětlivé plicní onemocnění). Nyní se spolu s pneumology a molekulárními biology v Olomouci, Německu a Velké Británii věnuje genomice a protetice plicní fibrózy, závažného onemocnění s rostoucím výskytem. Třetím z oceněných je specialista v experimentální a molekulární embryologii Grim. Jedním z témat, kterému se Grimův tým věnuje, je neurální lišta v průběhu ontogeneze a především pak osud buněk, které mají svůj původ v neurální liště. Jeho tým vypracoval efektivní metodiku pro izolaci kmenových buněk z vlasových váčků.