Zástupci Konference evropských rabínů (CER), která od úterý zasedá
v české metropoli, vnímají českou metropoli jako bezpečné a
kulturní místo. Úterní útok třech neonacistů na muže židovského
vyznání v Praze je třeba podle tajemníka Federace židovských obcí v
ČR Tomáše Krause chápat jako ojedinělý kriminální akt. Problematika
antisemitismu byla také jedním z témat čtvrtečního setkání rabínů
s prezidentem Václavem Klausem. "Většina účastníků, kteří
jsou velmi vizuálně atraktivní, protože se deklarují jako Židé a
rabíni, se cítili v Praze velmi příjemně a bezpečně," tvrdí
Kraus. Prahu vnímají rabíni jako jednu z komunit střední Evropy, kde
se po druhé světové válce a následném období komunistické totality
podařilo obnovit židovský život. Podle výkonného ředitele CER Aby
Dunnera má česká veřejnost velmi vřelý vztah k židovské komunitě,
což není běžné v ostatních evropských zemích. Při setkání s
Klausem se mluvilo i o nynější finanční krizi. "Rabíni
komentovali ekonomickou krizi z pohledu negativních zkušeností Židů z
20. a 30. let. Po takovéhle krizi se většinou hledají obětní beránci
a židovská komunita má s tímto docela špatnou zkušenost. Deklarovali
jsem určité obavy, aby to nedopadlo stejně a nehledali se viníci tam,
kde nejsou," přiblížil Kraus. Právě velká hospodářská krize z
20. a 30. let přispěla k eskalaci protižidovských nálad ve světě.
Kolem tří set židovských duchovních ze všech zemí Evropy, USA a
Izraele se na své každoroční třídenní zasedání sešlo v ČR
poprvé, obvykle se schází v zemích západní Evropy. Konference
navázala na pondělní Světové fórum o holokaustu pořádané v
Bruselu. Konference rabínů souvisela také se 70. výročím
Křišťálové noci, kdy byli z 9. na 10. listopadu 1938 Židé v
Německu, obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí
po desítkách vražděni a po tisících odváženi do koncentračních
táborů.