Zprávy | Z archivu rubriky


Do života pražského Masarykova nádraží se otiskly mnohé důležité historické okamžiky posledních 160 let. Proto by Železniční muzeum mělo být právě tam, řekl ředitel muzea Jiří Střecha. Železniční muzeum vzniká v části bývalého depa Masarykova nádraží, otevřeno by mělo být kolem roku 2014. O budoucím využití nádraží se v posledních týdnech vedou spory, hlavní město počítá s jeho zrušením a zastavěním. Podle Střechy ale projekt města muzeum neohrozí. Masarykovo nádraží je podle Střechy otevřenou kronikou metropole i celé české země. Jeho provoz se zastavil například při obléhání Prahy v roce 1848 a při obsazení pruskými vojsky v roce 1866. V roce 1945 se na nádraží uskutečnily těžké boje, při kterých několik lidí zahynulo. Někteří byli zastřeleni přímo u zdi depa, v kterém má železniční muzeum vzniknout. "V 70. letech se v kulturním sále depa dokonce konaly koncerty undergroundových skupin," uvedl Střecha.

Hlavní město by chtělo Masarykovo nádraží zrušit a místo, kde jsou dnes koleje, zastavět. Radní Martin Langmajer minulý týden dokonce řekl, že nepočítá ani s železničním muzeem. Podle Střechy se ale jedná o nedorozumění, objekty depa totiž už několik let patří Národnímu technickému muzeu, jehož součástí je připravované Železniční muzeum. Revitalizace a částečné zastavění nádraží by mohlo podle Střechy nádraží rozhodně pomoci.

Absolutní tma, zima, ticho. V takových podmínkách čekal více než 42 hodin na záchranu český jeskyňář, který uvízl v nepřístupné části jeskyně ve Slovenském krasu. Mírně podchlazený muž se však po vysvobození z podzemních prostor usmíval a odmítl převoz do nemocnice. V jeskyni nezůstal sám, vrátil se k němu kamarád, se kterým původně do podzemí sestoupil. "Měli jsme předem připravené krizové plány, přinejhorším jsme mohli vydržet ještě několik dní," řekl novinářům po vysvobození jeskyňářský potápěč Aleš Procháska z Prahy. Muž je členem speleologického klubu a ani po této zkušenosti na svou zálibu, jíž se věnuje několik let, nechce zanevřít. Speleologové trávili čas v absolutní tmě rozhovory, spánkem a cvičením, aby si udrželi teplotu. V jeskyni totiž bylo jen asi devět stupňů. Baterkou si mohli ve tmě posvítit jen chvílemi.

Muži se v úterý vydali na průzkum nedostupných prostor jeskyně Hučiaca vyvieračka nedaleko obce Kunova Teplice, v níž je několik set metrů chodeb. Zatopené části podplavali s kyslíkovými přístroji. V zakalené vodě však ztratili vodicí lano, které je spojovalo s východem. Jeden z mužů se navzdory tomu úspěšně odvážil na cestu zpět a podařilo se mu přivolat pomoc. Ve středu se dokonce sám vrátil k uvězněnému kolegovi, na cestu zpět však už muži neměli v lahvích dostatek kyslíku. Speleologové potom přečkali v jeskyni celou noc, než se k nim dostali záchranáři.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalila růst. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tempo růstu HDP mírně zaostalo za očekáváním analytiků. Většina z nich v průměru odhadla růst ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku na zhruba 4,8 procenta. "Ekonomika brzdí rychleji, než se čekalo. V následující třech až čtyřech měsících nás čeká další a ještě výraznější zpomalení. V posledním čtvrtletí letošního roku nevylučujeme zpomalení ke třem procentům, možná i něco pod tři procenta," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. I podle analytika ČSOB Petra Dufka jde o velmi nepříznivý výsledek.

Příčin zpomalení růstu ekonomiky bylo podle ČSÚ více. Vedle nevýrazného hospodářského růstu v zemích hlavních obchodních partnerů k nim podle úřadu patřily zejména vysoká loňská srovnávací základna a výrazné posilování kurzu koruny vůči dolaru a euru ovlivňující hospodaření podniků. Vliv mělo také zpomalení růstu výdajů domácností na konečnou spotřebu způsobené vysokou inflací.

Pokles růstu domácí ekonomiky na 4,5 procenta ve druhém čtvrtletí zapadá do celoevropského obrazu stavu ekonomiky, kde pokles růstu zaznamenala řada zemí EU i celá eurozóna. Podle analytiků byl hlavním tahounem české ekonomiky zahraniční obchod, ale ve zbytku roku by měl ztrácet na síle právě kvůli celoevropskému ochlazení. Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí prudce zvolnila tempo a hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 0,2 procenta. V útlumu už jsou největší ekonomiky, tedy Německo, Francie a Itálie. Eurozóna má tak nyní nakročeno k recesi. "Data ukazují, že životní úroveň Čechů sice roste pomaleji než v předešlých letech, ale stále roste nadprůměrnou rychlostí. Za posledních 54 kvartálů rostla ekonomika meziročně v průměru jen o 3,5 procenta. Jsme tedy s posledními údaji výrazně nad dlouhodobým trendem," uvedl analytik Next Fiannce Vladimír Pikora. Česká ekonomika je ovšem podle něj rozhodně za svým vrcholem.