Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Mirek Topolánek je i po prohraných krajských volbách odhodlán v prosinci na kongresu své strany obhajovat funkci předsedy ODS. Uvedl to v pořadu České televize s tím, že je vždy rád, když je možné vybírat z více kandidátů. Vyhnul se přímé odpovědi na otázku, zda by uvítal, kdyby mezi protikandidáty byl i pražský primátor a první místopředseda strany Pavel Bém. "Pokud se se mnou bude chtít Pavel Bém utkat, tak to nepochybně udělá," poznamenal pouze Topolánek.

Prohrané senátní a krajské volby byly podle premiéra Mirka Topolánka pro ODS fackou, která by ale stranu mohla probrat. Předseda vlády to řekl v České televizi, kde také pojmenoval některé příčiny, proč jeho strana v letošních volbách neuspěla. Podle něj bylo chybou, že nejsilnější vládní strana rezignovala na odpověď na konfrontační kampaň, kterou vedla opoziční ČSSD, jež jasně zvítězila ve všech krajích. Sociální demokracii se také podle něj na rozdíl od ODS podařilo mobilizovat nerozhodnuté voliče. Znovu zopakoval, že ačkoli šlo o krajské volby, hlasování mělo nakonec celostátní charakter. "To, že my jsme rezignovali na centrální kampaň, to byla moje druhá chyba, že jsem to připustil," poznamenal předseda ODS i vlády. "Slyšeli jsme z krajů, moc sem nejezděte, do té kampaně nám nezasahujte," vysvětlil.

Krajští představitelé občanských demokratů oslovení ČTK však se slovy svého předsedy nesouhlasí. Dosavadní jihočeský hejtman Jan Zahradník popřel, že by kraje odmítali účast centrálních politiků v kampani. Zdůraznil, že naopak vedení strany na konfrontační kampaň vítězné ČSSD vůbec nereagovalo. Další představitelé občanských demokratů v krajích se nedomnívají, že by centrální kampaň ODS pomohla hlasování vyhrát.

Materiály několika institucí i resortů, které byly před šesti lety zasaženy záplavami, už jsou na základě vládní zakázky všechny vysušené. Poslední paleta s vysušenými materiály poputuje ve čtvrtek k dezinfekci do Národního archivu. Dokumenty, které mají kulturně historickou či uměleckou hodnotu, ale vysušovaly a restaurují jednotlivé instituce samy či ve vzájemné spolupráci. Většina jich je vysušena, mnohé knihy ale ještě čekají léta konzervace a restaurování.

Soudní spisy a materiály dalších resortů se sušily v rámci jedné vládní zakázky. Stát dá za vysušení podle dřívějších informací 66 milionů korun. V resortu kultury napáchala povodeň velkou škodu na knihovnách - poničila přes 660.000 knih, časopisů, filmů a historických fondů. Vůbec největší škody, které kdy živelní katastrofa na knihovnách v Česku způsobila, dosáhly 380 milionů korun. Při povodních bylo poškozeno nejméně 50 knihoven. Často velmi těžko nahraditelné ztráty zaznamenala třeba knihovna Archeologického ústavu Akademie věd, který sídlí v Praze na Klárově. Náhradu fondu spíše než finanční pomoc od státu zajišťovala kolegialita odborníků ze zahraničí, kteří pořádali sbírky a zasílali knihy. Další velmi postiženou institucí bylo Národní technické muzeum. Dobu potřebnou na vysušení všech svých materiálů odhaduje do roku 2013.

Jedním ze symbolů povodní se stala Pražská bible z roku 1488, která byla mezi 20.000 starých tisků zatopených v Městské knihovně. Od září roku 2004 znovu slouží badatelům - ovšem pouze uložená za speciálních podmínek. Během záchranných prací trvajících rok byla památka digitalizována, a je tedy možné s ní pracovat i v této formě.