Zprávy | Z archivu rubriky


České a americké úřady se v podstatě dohodly na znění smlouvy o výměně informací o osobách v minulosti odsouzených za nejzávažnější trestné činy, jejíž podepsání je posledním formálním krokem nutným ke zrušení víz pro české občany cestující do USA. ČTK to řekl zástupce amerického generálního konzula Scott Riedmann. Podle něj je podpis smlouvy již jen technickou záležitostí. Existuje možnost, že by Češi mohli cestovat do USA bez víz už před koncem roku, uvedl. K bezvízovému styku posunul Česko i úterní podpis memoranda, které upravuje spolupráci mezi orgány vynucování práva a bezpečnostními sbory obou států v boji proti terorismu.

O zrušení víz má podle diplomatických zdrojů jednat v Praze americký ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff koncem října. Nadále se počítá s tím, že dohoda o vízech by mohla být zveřejněna 17. listopadu, tedy zhruba za měsíc. Češi, kteří budou chtít vycestovat do USA, až odpadne dosavadní povinnost žádat o víza, budou žádat o povolení cesty prostřednictvím elektronického systému ESTA. Riedmann připomněl, že systém budou moci využít lidé cestující do USA za turistickými nebo obchodními účely. Pro Čechy, kteří budou chtít v USA pracovat nebo studovat, bude i nadále platit, že musejí požádat o studentská víza nebo pracovní povolení. Americký vicekonzul také Čechům, kteří budou využívat systém ESTA, doporučil, aby si poté, co obdrží přes internet autorizaci ke vstupu, tento dokument vytiskli a vzali ho s sebou na cestu. Zdůraznil také, aby si Češi nezapomněli vyřídit bioemetrický pas, kterým je využití ESTA v bezvízovém styku podmíněno.

Spisovatel Milan Kundera podle historika Jiřího Pernese z Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd v roce 1950 jako student zapálený pro komunismus neudával agenta, ale informoval policii o podezřelé osobě na vysokoškolské koleji. Kundera jako předák kolejí měl podle Pernese odpovědnost, z níž vyplývaly povinnosti. Jestliže ho Dlask informoval o cizím člověku na kolejích, pak to oznámil na policii. Tehdy mu možná ani nedocházelo, že tím Dvořáčka může dostat na léta do vězení. Byla to pro něj epizoda, proto je možné, že už si na ni nevzpomíná, dodal.

O pravosti zveřejněného policejního záznamu historik nepochybuje. Zvláštní podle Pernese je, že komunistický režim tohoto udání nepoužil proti Kunderovi mnohem později, když emigroval. Ředitel ÚSD Oldřich Tůma připomněl, že podobný dokument komunisté použili proti bývalému tajemníkovi KSČ Zdeňkovi Mlynářovi, aby ho v exilu pošpinili. Na tehdejší dobu podle Tůmy ale nelze pohlížet dnešníma očima. V té době bylo mnoho mladých lidí komunismem nadšeno, věřilo mu a mezi ně patřil i Kundera. Bylo proto obvyklé, že pohyb podezřelých lidí, kteří by mohli být "nepřáteli režimu", oznamovali bezpečnostním složkám.

Další verzi předestřel literární historik Zdeněk Pešat. ČTK řekl, že Dvořáčka udal tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. Pešatovi se tehdy údajně svěřil s tím, že oznámil Dvořáčkův pobyt v Praze bezpečnosti. Dlask měl pocit, že musí informovat i příslušnou organizaci KSČ, a protože Pešat byl členem stranického fakultního výboru, řekl to právě jemu. Dlask se stal později manželem Militké, které v 90. letech řekl, že o Dvořáčkovi mluvil s Kunderou.