Zprávy | Z archivu rubriky


Pražský hrad připravil k nadcházejícímu 90. výročí vzniku Československa několik výstav, které se budou týkat například legií v Rusku a symboliky 28. října, kdy nový stát vznikl. Prezidenti Česka a Slovenska Václav Klaus a Ivan Gašparovič by také v hradní Jízdárně v den výročí měli otevřít expozici s názvem Slovenský obraz (Antiobraz), kde Slovensko představí své moderní a postmoderní umění.

Legionářská výstava vůbec poprvé mapuje celé období (1914 až 1920), kdy československé zahraniční jednotky v Rusku působily. Zájemci si budou moci v Tereziánském křídle Starého královského paláce od 10. října do 18. ledna příštího roku prohlédnout mimo jiné fotografie, historické dokumenty, ukázky legionářské výzbroje a výstroje, vojenské řády, poštovní známky a pohlednice. Mezi dokumenty nebudou archiválie jenom z Česka, ale také z Ruska. Výstava se zaměřuje na vznik legií a na boje legionářů až do jejich návratu do vlasti. "Na konci vojenských operací v Rusku bylo v našich legiích přes 60.000 mužů a padlo jich téměř 5000," řekl ČTK Michal Burian z Vojenského historického ústavu.

Druhá expozice, která se nazývá 28. říjen v paměti Hradu a bude v Císařské konírně, se bude výročím zabývat více ze symbolického hlediska. "Je zaměřena na ideje, na nichž vznikla První republika, a na to, jak se tradice vzniku státu proměňovala v dalších letech," uvedl Pavel Zeman z archivního oddělení Hradu. Expozice totiž mapuje i další "osmičková" léta, kterými jsou například roky 1938 a 1948. Zájemci budou moci vidět například některé ústavní dokumenty, výnos o zřízení protektorátního zřízení z roku 1939 a originální posmrtné masky prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Začít by expozice měla 24. října a skončí 8. února příštího roku.

V Jízdárně Pražského hradu by 28. října měla začít výstava, která bude mapovat slovenské umění z několika pohledů. "Je to napříkla reflexe války a míru nebo reflexe člověka ve městě," podotkla Kateřina Horníčková, která se na Hradě zabývá kulturou. Na expozici, která potrvá do 1. března příštího roku, se podílí Slovenská národní galerie. Více informací chce Hrad zveřejnit několik dní před začátkem výstavy. V rámci oslav by se také již tento čtvrtek měl uskutečnit ve Španělském sále koncert Slovenské filharmonie.

Výběrové řízení na autora obnovy pomníku amerického prezidenta Woodrowa Wilsona v Praze, kterou v červnu vyhlásila společnost American Friends of the Czech Republic (Američtí přátelé České republiky, AfoCR), zatím nemá vítěze. ČTK o tom informovala Magdaléna Vošalíková z agentury zastupující pořadatele. Výsledky měly být vyhlášeny 30. září. Kvůli vyrovnané úrovni návrhů ale organizátoři požádali tři nejlepší účastníky navíc o vypracování zmenšeného sádrového modelu. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do konce února 2009. "Úroveň soutěžících byla velmi vyrovnaná. Návrhy dosahovaly takových kvalit, takže jsme se rozhodli, že požádáme tři nejlepší o vyhotovení sádrového modelu sochy v poměru 1:3 a poté rozhodneme o vítězi řízení," uvedl tajemník AFoCR Robert W. Doubek. Mezi finalisty postoupili Jiří Kašpar, dvojice Zdeněk Hošek a Kryštof Hošek a trojice Václav Frýdecký, Michal Blažek a Daniel Talavera. Celkem se soutěže zúčastnilo 13 jednotlivců a týmů.

Pomník Woodrowa Wilsona, který byl od roku 1913 do roku 1921 prezidentem USA, byl vztyčen v roce 1928 ve Vrchlického sadech proti budově hlavního nádraží. Jeho autorem byl sochař Albín Polášek. V roce 1941 byl pražský pomník zničen nacisty. Místo, kde stál, je nyní zastavěno novou nádražní halou. V lednu 2008 byl ve skladech Národní galerie objeven původní sádrový odlitek hlavy a ramen. Podle něj vytvoří odborníci z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze digitální model, který sochař využije při tvorbě sochy.

Ředitel Národní protidrogové centrály (NPC) Jiří Komorous odejde od policie do civilu k 1. únoru příštího roku. Novinářům řekl, že chce zůstat v oboru. Poznamenal, že je ve funkci 17 let. "Je na čase předat žezlo," dodal. Osmačtyřicetiletý Komorous odchází z čela útvaru na vlastní žádost jako nejdéle sloužící šéf celostátního policejního útvaru. Práce ho prý baví, a proto se chce drogovou problematikou nadále zabývat. V této souvislosti by měl spolupracovat s ministerstvem vnitra, spolupráci však ještě nedokázal konkretizovat. Naznačil ale, že se bude týkat projektů souvisejících s českým předsednictvím v EU. Zároveň důrazně popřel, že by mířil do politiky. Komorous řekl, že protidrogová centrála uskutečnila za jeho vedení téměř 1400 operací, při nichž zadržela přes 2700 pachatelů, z toho přes 500 cizinců. Obzvlášť hrdý je na to, že v jeho útvaru podle něj nebyl zaznamenán jediný únik informací ani korupční jednání. Policejní prezident Oldřich Martinů vyjádřil podle deníku Právo nad rozhodnutím Komorouse lítost. Šéf NPC podle něj odejde od policie s veškerými poctami.

Komorous proslul i několika kontroverzemi. Známé je například jeho působení v řádu Ordo Lumen Templi založeném zpěvákem Danielem Landou, který provázely nařčení z extremismu. Loni se Komorous na policejním prezidiu ostře pohádal s tehdejším šéfem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Janem Kubicem, který mu vytkl předlistopadové kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Komorous se už dříve hájil tím, že na škole StB pouze studoval jazyky. Loni na jaře obdržel Komorous od ministerstva vnitra negativní lustrační osvědčení, které potvrzuje, že nebyl veden jako spolupracovník StB.