Zprávy | Z archivu rubriky


Nakladatelství Academia vydalo závěrečný díl Lexikonu české literatury, kterým se završilo nejrozsáhlejší encyklopedické dílo českého písemnictví. Čtvrtý díl vychází 23 let po úvodním, čtyři svazky obsahují přes 3700 hesel a zahrnují celou dobu existence české literatury, od staroslověnských a latinských počátků do poloviny 20. století. Lexikon v plné tematické šíři zahrnuje nejen jména autorů (beletristů, překladatelů, teoretiků a historiků literatury i tiskařů), ale i anonymní díla starší literatury a instituce - sdružení, skupiny, nakladatelství, časopisy, sborníky či almanachy. Lexikon vznikal v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, editorem posledního svazku je Luboš Merhaut. Společně se čtvrtým dílem vycházejí dodatky ke třem předchozím dílům. Vydání lexikonu završuje více než třicetiletou práci redaktorů a desítek autorů. Redakční rada lexikonu by ráda pokračovala v práci projektem Lexikon české literatury pro nové tisíciletí, který by měl s využitím elektronického média zajistit potřebné doplňování a opravování stávajícího díla. Lexikon české literatury je nejobsáhlejší projekt poválečné literárněvědné bohemistiky. Obraz českého písemnictví od staroslověnských a latinských počátků do poloviny 20. století podává prostřednictvím hesel o individuálních jevech historie české literatury všeho druhu, která shrnují a třídí údaje o české literární umělecké a kritické tvorbě, o její komunikaci, přijetí, hodnocení, poznávání a společenském působení.

Představitelé parlamentů 11 zemí střední a východní Evropy v sobotu v Praze slíbili, že ve svých státech usnadní ratifikaci lisabonské smlouvy a budou její potřebu vysvětlovat v široké veřejné diskusi. Dokument dává národním parlamentům novou roli v rozhodování o EU, musejí tak najít novou formu komunikace mezi sebou. Český Senát poslal na jaře smlouvu k prozkoumání Ústavnímu soudu, a schvalování tak v Česku pozastavil. Země je jednou z posledních, která dokument neschválila. Předseda horní komory a hostitel summitu Přemysl Sobotka (ODS) na závěrečné tiskové konferenci uvedl, že věří v to, že i Česko "přistoupí k procesu pozitivně". První parlamentní summit svého druhu do sídla Senátu svolal Sobotka kvůli tomu, že parlamenty mají možnost ovlivňovat chování svých vlád směrem k Bruselu. Měly by mít mechanismy, jak společně rychle zareagovat na návrhy Evropské komise, neboť společná stanoviska by bylo možné lépe a účinněji prosazovat, míní. Pokud bude lisabonská smlouva ratifikována všemi 27 státy unie, dostanou národní parlamenty v Evropě silnější hlas. Dokument jim umožní vyjadřovat se k unijním záležitostem. "Bude ale velmi krátký čas na to, aby parlamenty našly společné stanovisko," uvedl šéf české sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Právě kvůli organizaci komunikace mezi národními parlamenty se na přelomu ledna a února v Praze sejdou šéfové parlamentů Francie, Česka, Švédska a Španělska. Měli by připravit systém komunikace, který umožní rychle reagovat na vývoj v Evropském parlamentu a Evropské komisi.

Růst české ekonomiky by mohl v příštím roce zpomalit na čtyři procenta. V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny (LN) to řekl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), který tak s ohledem na dosavadní vývoj domácího a světového hospodářství snížil odhad z dřívějších 4,8 procenta. Při jinak nezměněných podmínkách by to podle něj mohlo znamenat výpadek rozpočtových příjmů v rozmezí šest až osm miliard korun. "Krize na amerických kapitálových trzích ještě neznamená, že dojde k hluboké krizi české ekonomiky. Ptáte-li se mě dnes, 25. září, neeviduji to číslo pro rok 2009 jako 4,8, ale jako 4,0," řekl deníku Kalousek. Šéf financí již na počátku týdne označil předchozí odhad za spíše optimistický, který ale není mimo realitu. Zároveň doporučil vládě zatím ekonomickou prognózu neměnit. Novou předpověď vývoje ekonomiky chce učinit až na začátku příštího roku a případnému negativnímu vývoji přizpůsobit provozní výdaje státu. Ministr financí již dříve uvedl, že nevylučuje omezení některých výdajů státního rozpočtu pro příští rok právě kvůli dopadům krize světové a evropské ekonomiky. "Nepředpokládám žádnou katastrofu, ale nemohu vyloučit, že příjmy (státu) nebudou zcela naplněny a některé plánované výdaje budeme muset omezit," uvedl. V rozhovoru pro LN nyní doplnil, že při zachování ostatních podmínek by výpadek mohl být mezi šesti a osmi miliardami.