Zprávy | Z archivu rubriky


Ústavní soud (ÚS) nevyužil možnost zasáhnout do vleklého sporu o odškodnění lidí, kteří kvůli druhé světové válce a následné změně hranic přišli o majetek na Zakarpatské Ukrajině. Soudci v těchto dnech z formálních důvodů odmítli návrh na zrušení sporného vládního usnesení a ministerské vyhlášky z konce 50. let minulého století. Obě normy se týkají právě odškodnění. ČTK to zjistila z databáze usnesení. Část lidí, kteří museli na Zakarpatské Ukrajině po jejím připojení k Sovětskému svazu zanechat majetek, byla symbolicky odškodněna již za minulého režimu. Mnozí další původní majitelé nebo jejich potomci však stále žádnou náhradu nezískali. V Poslanecké sněmovně nyní po řadě sporů vzniká kompromisní návrh nového zákona o odškodnění. Zatím se však nedostal dále než do ústavně-právního výboru. Stížnost, kterou nyní odmítl Ústavní soud, podal potomek bývalých majitelů nemovitostí na někdejším československém území. Komunistické úřady jim náhradu nepřiznaly s vysvětlením, že majetek byl příliš velký. Muž neuspěl ani po roce 1989, kdy se obrátil na ministerstvo financí i třeba na ombudsmana. Podle stížnosti je spor otázkou velkého právního významu. Podobný problém prý řeší asi 250 členů občanského sdružení Podkarpatská Rus - náhrada majetkové újmy. Do řízení před ÚS se také chtělo zapojit skoro 200 členů sdružení včetně předsedy, ale soud jim to nedovolil.

V Brně byla v pondělí vystavena přibližně desetina velkomoravského pokladu ze známé archeologické lokality v Mikulčicích na Hodonínsku. Bezmála 2000 lidí si prohlédlo 60 šperků ze zlata, stříbra a bronzu nevyčíslitelné hodnoty. Mikulčický poklad nebyl až dosud v takovém rozsahu prezentován. Archeologové si jej považují natolik, že nejzajímavější kousky z něj vystavili na Staré radnici v Brně na pouhý jeden den. Poklad se zase vrátí do trezoru, kde je mu nejlépe, řekl ČTK vedoucí archeologického výzkumu v Mikulčicích Lumír Poláček. Podle něj nejsou v Mikulčicích ani v Brně výstavní prostory, v nichž by bylo možné šperky natrvalo umístit. Jedinečné jsou nejen tím, že byly vytvořeny před více než tisícem let, ale také svým dokonalým zpracováním, které oceňují i dnešní šperkaři. Expozice zahrnovala ceremoniální opasky, přezky, spony, náušnice, ozdoby, prsteny, gombíky a také zlatou byzantskou minci. Jsou to předměty, které archeologové za uplynulých 50 let nalezli při vykopávkách v hrobech velkomoravských velmožů. Akce se konala za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. Cílem bylo připomenout loňský ničivý požár, který zlikvidoval mikulčickou archeologickou základnu, a nastínit, jak by mohl být tamní areál zmodernizován. Nyní se vedou jednání o zápisu Mikulčic a sousedních slovenských Kopčan se zachovaným velkomoravským kostelem mezi světové památky UNESCO.

Romové z celé republiky zamíří tuto sobotu na Svatý Kopeček u Olomouce na tradiční romskou pouť. Doprovázet ji bude nejen mše, ale i vystoupení pěveckých a tanečních souborů. Akce má již dlouhodobou tradici, letos se uskuteční podesáté. Pořadatelé očekávají zhruba 500 lidí. ČTK to řekla Jana Březinová z olomoucké charity. "Na této pouti se snažíme vytvořit prostor pro setkávání Romů z různých regionů a pro výměnu zkušeností mezi institucemi, které se snaží pomáhat příslušníkům etnických menšin," uvedla Březinová. Stejně jako v předchozích ročnících by mělo svatý Kopeček zaplnit několik stovek Romů. "Ozývají se mi hodně, zájem je. Letos však nepřijedou Romové ze Slovenska," doplnila. Akce začíná mší svatou v bazilice Navštívení Panny Marie, kterou bude sloužit František Lízna. Potom budou zpřístupněny ambity za bazilikou, kde se uskuteční kulturní program. Návštěvníkům se představí například taneční soubor Devleskre Čháve ze Střediska volného času Domeček ve Valašském Meziříčí či účinkující ze Společenství Romů na Moravě nebo občanského sdružení Vzájemné soužití z Ostravy. Na odpoledne pořadatelé akce připravili výstavu fotografií mapující činnost zúčastněných organizací. Pouť skončí závěrečným požehnáním. Cílem pouti je umožnit Romům z celé České republiky prezentaci jejich kultury a tím přispět ke sblížení romské menšiny s majoritní společností. Jde o jedinou akci tohoto druhu v tuzemsku.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl hospodařit se schodkem 38,1 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informoval ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Rozpočet nyní posoudí Poslanecká sněmovna, kde zatím vláda nemá zaručeny hlasy všech koaličních poslanců. Návrh rozpočtu je postaven na daňových změnách, které připravil ministr Kalousek. Tři poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým se již nechali slyšet, že daňové úpravy nepodpoří. Změna zákona o daních by měla od příštího roku snížit sociální pojištění pro zaměstnance o 1,5 procentního bodu a zachovat 15procentní daň z příjmu. Podle vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by přitom vláda měla skončit, pokud se jí nepodaří ve sněmovně státní rozpočet prosadit. Rozpočet v současné podobě nehodlají podpořit ani opoziční sociální demokraté, kterým vadí především přehnaný odhad růstu ekonomiky v příštím roce, málo peněz na školství, důchody, zemědělství a mzdy státním úředníkům. "ČSSD současný návrh zákona o státním rozpočtu pokládá za chybný, a pokud nedojde k jeho podstatným změnám, nemůže jej při projednávání v Poslanecké sněmovně podpořit," uvedl místopředseda strany Bohuslav Sobotka.

Navržený rozpočet má podle ministerstva financí zajistit dosažení deficitu veřejných financí na úrovni 1,6 procenta HDP. Pro přijetí eura je podle požadavků EU nutno dodržet tříprocentní hranici. Cílem vlády je nadále deficit snižovat až na 1,2 procenta HDP v roce 2012. Pro letošní rok je naplánován schodek rozpočtu 71,3 miliardy korun. Loni stát hospodařil s deficitem 66,4 miliardy korun. Naplánované výdaje i příjmy rozpočtu vláda navýšila o 700 milionů korun díky prodeji nemovitostí v majetku ministerstva vnitra a úřadu vlády. Výdaje státu tak budou 1,152 bilionu korun a příjmy 1,114 bilionu korun. O 100 milionů korun byl rovněž posílen rozpočet Bezpečnostní informační služby, a to přesunem peněz v rámci rozpočtu. Jednu miliardu korun získalo navíc ministerstvo školství, a to na vysoké školy. Mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová řekla, že ministr Ondřej Liška (SZ) považuje zisk jedné miliardy za úspěch, přestože nepokrývá všechny potřeby univerzit. Aby byly prostředky na jednu z priorit ministerstva zajištěny, vyčlení prý pro vysoké školy v rozpočtu školství ještě další miliardu.

Navržený rozpočet ovšem počítá příští rok s růstem ekonomiky o 4,8 procenta, což je dnes podle ekonomů velmi optimistický údaj. Podle nich poroste ekonomika tempem kolem čtyř procent, a příjmy rozpočtu by se tak oproti plánu mohly propadnout o desítky miliard. Takto rychlý růst není reálný ani podle odborářů. Kalousek řekl, že odhady jsou z poloviny letošního roku. "Dnes jsem je již nemohl označit za konzervativní, ale optimistický odhad. Není ovšem mimo realitu," uvedl ministr s tím, že doporučil vládě zatím ekonomickou prognózu neměnit. Nový odhad vývoje ekonomiky chce Kalousek učinit až na začátku příštího roku a případnému negativnímu vývoji přizpůsobit provozní výdaje státu.