Zprávy | Z archivu rubriky


Vyjednávání s poslancem vládní ODS Vlastimilem Tlustým o jeho podpoře při hlasování o nedůvěře vládě nepřichází v úvahu. V České televizi to řekl místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer. Podle něj by od ODS bylo pokrytecké, kdyby současně odsoudila Tlustého jednání v kauze exposlance Jana Moravy a současně před ním klečela a žádala ho o podporu. "Já sám za sebe říkám: než prosit Vlastimila Tlustého (o podporu), to radši ať ta vláda padne," prohlásil ministr Langer. ODS již dříve vyzvala Moravu i Tlustého, aby složili mandát. Zatímco Morava tak učinil, Tlustý to odmítá.

Premiér Mirek Topolánek podle televize Prima připouští, že jeho vláda může padnout. Prima uvedla, že to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, který vyjde v pondělí. V případě pádu by pak kabinet vládl dál v demisi během českého předsednictví v EU a sněmovní volby by se konaly nejdřív na podzim příštího roku, řekl listu Topolánek. Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek by dal přednost jinému scénáři. Premiéra by vyměnil, protože "je zcela nekompetentní" vést zemi během předsedání EU. "A pak můžeme hned po pádu té Topolánkovy vlády hovořit třeba o spolupráci (během) evropského předsednictví. V jiných oblastech zřejmě ne," řekl Paroubek v Primě s tím, že o tomto jeho názoru sociální demokracie ještě nejednala.

ČSSD chce po říjnových krajských a senátních volbách ve sněmovně hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. K tomu potřebuje podle zákona o jednacím řádu alespoň 101 hlasů. Ačkoli se o to pokusila v tomto volebním období již třikrát, zatím se jí to nepodařilo. Paroubek uvedl, že jeho strana teď nejedná s rebelujícími koaličními poslanci.

Tlustý chce podat trestní oznámení kvůli informaci o odposlechu

Poslanec ODS Vlastimil Tlustý chce v příštím týdnu podat trestní oznámení kvůli informaci, že údajně nahrával své kolegy ve sněmovně nebo že se pokoušel nahrávat premiéra Mirka Topolánka. Řekl to Rádiu Impuls. Tato informace vyplynula z týden staré reportáže televize Nova. Ta souvisí s údajnou přípravou vydírání ze strany exposlance ODS Jana Moravy. Tlustý neupřesnil, zda oznámení podá na konkrétní osobu, nebo na neznámého pachatele, na tom nyní pracují právníci. "Já také budu mimochodem příští týden podávat trestní oznámení, případně žalobu, protože se nehodlám smířit s pomluvou, podle které jsem já aktivně kohokoli odposlouchával," prohlásil Tlustý. Opět se snažil vyvrátit tvrzení, že by se pokusil odposlouchávat premiéra Topolánka. "Nepokusil, to tvrdí pan redaktor (TV Nova Janek) Kroupa, ten mě o to žádal, já jsem to neudělal. A stejně tak tvrdí, že jsem nahrával ostatní kolegy ve sněmovně a to jsem také nikdy neudělal," řekl poslanec.

Televize Nova minulou neděli odvysílala reportáž, ze které vyplynulo, že se Tlustý chystal tajně nahrát Topolánka při tom, jak se ho pokouší uplatit nebo mu vyhrožuje. Schůzka, kterou Tlustý plánoval, se ale neuskutečnila. Autorem reportáže byl právě Kroupa. Ten v Mladé frontě Dnes mimo jiné napsal, že reportáž, i články MfD o ní, jsou pravdivé. Dnes již exposlanec ODS Morava podle reportáže shromažďoval kompromitující informace na některé své kolegy za účelem vydírání. Mimo jiné šířil intimní fotografie Tlustého, které Tlustý záměrně nechal vyrobit jako "návnadu". Morava se také nechal fotografovat s dcerou poslankyně zelených Olgy Zubové, a snímky chtěl použít k zastrašování političky. Tlustý rádiu řekl, že je obětí celé kauzy, a nikoli jejím iniciátorem.

Budovu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v pražské Škrétově ulici ozdobila tento týden pamětní deska věnovaná československému politikovi a bývalému předsedovi Ústředního výboru Národní fronty v roce 1968 Františku Krieglovi. ČTK to řekl předseda rady Václav Žák. Nynější sídlo RRTV v minulosti sloužilo právě Národní frontě. "Kriegel stál v čele Národní fronty v době, kdy ústřední výbor sídlil v této budově, a kdy byl před 40 lety odvlečen do Moskvy," uvedl Žák k důvodům, proč se pamětní deska věnovaná Krieglovi objevila právě na budově v pražské Škrétově ulici. František Kriegel (1908 - 1979) byl do čela Národní fronty zvolen 8. dubna 1968. V době vpádu pěti vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou byl během 21. srpna společně s dalšími československými politiky Alexandrem Dubčekem, Oldřichem Černíkem, Josefem Smrkovským a Josefem Špačkem internován a posléze deportován do Moskvy. Internovaní politici se pak připojili k jednáním v Moskvě, která se odehrála pod diktátem Sovětů. Výsledný protokol, přijatý 26. srpna, byl v podstatě kapitulací. Podepsalo jej 19 vrcholných politiků Československa, jediný Kriegel ne. V parlamentu poté Kriegel hlasoval jako jeden ze čtyř poslanců i proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk. Za normalizace byl proto zbaven funkcí a perzekvován. Mezi prvními podepsal Chartu 77. Zemřel po těžké nemoci v prosinci 1979.

Na bělohorské pláni u zdi obory Hvězda vyrostl o víkendu vojenský tábor. V místech, kde se na začátku třicetileté války odehrál známý souboj habsburských a stavovských vojsk, se v neděli utkala asi tisícovka pikenýrů, mušketýrů a dělostřelectva. Ani tentokrát nedopadla bitva pro zástupce českých stavů dobře, přesile císařského vojska se neubránili. Rekonstrukci bitvy mohli zájemci zhlédnout i s sobotu, podle odhadu pořadatelů se i přes chladné počasí přišly každý den podívat asi tři tisícovky lidí.

Před 388 lety se ale v bitvě utkalo několikanásobně více vojáků než tentokrát. "Tehdy proti sobě stálo asi 40.000 mužů," řekl ČTK jeden z pořadatelů Martin Cholinský, který v neděli oblékl uniformu velícího generála na straně císařského vojska. Účastníci rekonstrukce se do Prahy sjeli ze všech koutů České republiky, ale také z Anglie, Německa, Slovenska a Polska. Přímo na pláni rozbili své stany, před kterými si v kotlících vařili. Návštěvníci tak mohli vidět, v jakých podmínkách tehdy vojsko žilo. Kromě samotné bitvy se o zábavu návštěvníků starali hudebníci a tanečnice v dobových kostýmech, nechyběly ukázky dělostřelecké techniky a výcviku vojska.

Rekonstrukce bitvy se v těchto místech konala už počtvrté. "Bitva na Bílé hoře byla pro náš národ stěžejní bitva, je hodně traumatizovaná a zahalená tajemstvím. Proto jsme ji chtěli veřejnosti přiblížit," dodal Cholinský. V bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 potlačila vojska habsburského císaře Ferdinanda II. povstání českých nekatolických stavů. Po skončení války se Země Koruny české staly na téměř 300 let součástí habsburské monarchie.

Výpravčího z Mohelnice na Šumpersku, který podle drážních inspektorů zřejmě zavinil sobotní srážku nákladních vlaků u Moravičan na Šumpersku, postavily České dráhy mimo službu. Případ šumperští policisté vyšetřují pro podezření z obecného ohrožení, dosud však nikoho neobvinili. Při nehodě zemřel strojvedoucí jednoho z vlaků, škoda se vyšplhala na téměř pět milionů korun. Dráhy v noci odstranily z kolejí následky nehod a vlaky po páteřní trati spojující Prahu s Olomoucí již jezdí po obou kolejích. Podle mluvčího Správy železniční a dopravní cesty Pavla Hally se nehoda stala v době, kdy se v železniční stanici Moravičany aktivuje nové staniční zabezpečovacího zařízení v rámci výstavby II. železničního koridoru. "Mezi stanicemi se v I. traťové koleji jezdilo při vypnutém zabezpečovacím zařízení na telefonický způsob dorozumívání výpravčích," řekl ČTK Halla. Výpravčí u Mohelnice podle inspektorů Drážní inspekce pochybil tím, že poslal v sobotu nad ránem do Moravičan vlak s uhlím, aniž by to nahlásil. "Vlak zastavil na červenou. Vzápětí tam poslal druhý vlak, strojvedoucí nepředpokládal, že tam může ještě nějaký stát a narazil do něj. Kvůli nehodě byla v tomto úseku téměř 17 hodin zablokovaná trať. "Největší problémy působilo odklízení vysypaného uhlí, vyproštění zaklíněné lokomotivy a odstranění poškozených vagónů," popsal Halla ze SŽDC. Lokomotivu a vozy musel z místa vyprostit vyprošťovací tank. Zpoždění vlaků na trati mezi Prahou, Olomoucí a Ostravou dosahovalo v sobotu kvůli zablokované trati mezitím u některých spojů dvě až tři hodiny. Podle Šťáhlavského jezdí dnes vlaky již bez problémů a kvůli této nehodě již žádná zpoždění nevznikají.