Zprávy | Z archivu rubriky


Firma Diag Human se kvůli výrokům ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) týkajícím se arbitráže mezi ní a Českou republikou obrací na Soudcovskou unii. Ministr zdravotnictví ve svém prohlášení uvedl, že kdyby kauzu posuzoval soud, a ne rozhodčí senát, stát by ve sporu uspěl. Diag Human považuje Julínkovy výroky za protiprávní a požaduje jeho vysvětlení. Diag Human v tiskové zprávě také uvádí, že ministerstvo svými výroky v podstatě doporučuje, jak má být ve sporu rozhodnuto. Podle ministerstva zdravotnictví společnost ve sporu s ČR neprokázala, jak jí vznikla údajná škoda. Diag namítá, že rozhodčí senát už v roce 1998 přiznal firmě nárok na odškodnění a veřejnou omluvu za to, že ji stát v rozporu se zákony a dobrými mravy vytlačil z trhu, a údajně jí tak zničil obchody s krevní plazmou. V souvislosti s odškodněním, které společnost po státu požaduje, v se současnosti hovoří o částce převyšující 14 miliard korun včetně úroků. Firma nesouhlasí i s výroky mluvčího MZ Tomáše Cikrta. "Zástupci státu jsou přesvědčeni, že nárok na náhradu škody uplatněný žalobou není po právu, a žádají tedy rozhodce, aby žalobu zamítli," uvedl Cikrt s tím, že firmě se nepodařilo prokázat oprávněnost jejích nároků, ani výši údajné škody. Diag Human však v tiskové zprávě píše, "že důkazy o výši škody, které ministr Julínek nyní postrádá, předložila sama Česká republika dokonce ve formě oficiálního správního materiálu ministerstva zdravotnictví již v roce 2001."

Už v lednu 2003 zaplatil stát společnosti přes 326,6 milionu korun jako první část náhrady škody. I k této částce má úřad výhrady. Pokud arbitráž dopadne ve prospěch firmy Diag Human, stát podle Cikrta využije možnosti přezkoumání verdiktu dalšími rozhodci. Podle MZ lze předpokládat, že rozhodčí senát již vypracovává konečný verdikt. Kauzu odstartoval v roce 1992 dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara dánské společnosti NovoNordisk, po němž dánská firma přerušila s Diag Human spolupráci, a tak ji v branži vlastně odepsala. Podle ministerstva ale důkazy svědčí o tom, že mezi dopisem a nárokovanou škodou neexistuje souvislost, a "že zde byly jiné důvody než dopis ministra Bojara, které žalobci objektivně znemožňovaly působit na trhu s českou krevní plazmou".

Skupina expertů tvrdí, že paprsek amerického radaru plánovaného v Brdech se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. Uváděná bezletová zóna kolem radaru podle nich neposkytne dostatečnou ochranu a měla by být rozšířena na 50 kilometrů, což je ale až na letiště v Ruzyni. Podle nich hrozí, že vyslaný paprsek zasáhne letadlo i pasažéry uvnitř. Zpochybňují i maximální udávané hodnoty záření radaru. "Oficiální bezletová zóna je stanovena chybně a je v podmínkách ČR nebezpečná," uvádějí ve studii, kterou má ČTK k dispozici. Vládní studie ale tvrdí, že radar je bezpečný. Třicetistránkovou zprávu vypracovali fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, specialista na radiové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký. Zpochybňují v ní také samotnou funkčnost radaru a smysl jeho umístění ve vojenském újezdě Brdy.

Nynější závěry expertů se často rozcházejí ze zprávou o vlivu radaru, kterou si nechala vypracovat vláda. Kabinet Mirka Topolánka ji vzal na vědomí v březnu. "Zdravotní rizika jsou vyloučena," uvedl poté Topolánek. Podle Neorala, který shrnul rozdíly mezi vládní zprávou a nynější studií, vládní zpráva nebere v potaz odrazy hlavního paprsku radaru od inverzních vrstev. Dále nepočítá s impulzním provozem radaru a střední hodnotu výkonu vydává za maximální. Tvrdí, že měření radaru na Marshallových ostrovech, který má být údajně přesunut do Čech, se dělala přímo u radaru, nikoli ve vzdálené zóně, což je špatně. "Hranice bezletových zón by měly být rozšířeny minimálně na 50 kilometrů, pokud chceme zabezpečit ochranu zdraví osob na zemi a na palubě letounu," uvádějí odborníci. Ministerstvo obrany se závěry studie nesouhlasí. "Bezletová zóna tak, jak je stanovená, je dostatečná," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Umístění radaru vyžaduje podle informací serveru www.protiraketam.cz, doporučovaného ministerstvem zahraničí, vytvoření bezletové zóny v okruhu 4,5 až 13,5 kilometru dle druhu letadla. Experti se ale obávají například toho, že takzvaný hlavní svazek, který je součástí zamýšleného protiraketového radaru, by mohl letouny v uvedené blízkosti ozařovat. "Do vzdálenosti (asi) 50 kilometrů od radaru může docházet k odrazu elektromagnetických vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný," prohlašují experti. Při zvýšení výkonu radaru může nebezpečná zóna dosahovat až 80 kilometrů, uvádějí. Upozorňují současně, že i hranice 50 respektive 80 kilometrů je v podmínkách hustého leteckého provozu velmi problematická. Bojí se též vzniku takzvaného "atmosférického vlnovodného kanálu", při němž by mohl být radar potenciálně nebezpečný. "K výskytu tohoto jevu na území České republiky dochází, v praxi by to znamenalo, že ve vzdálenostech desítek až stovek kilometrů mohou vzniknout místa, která budou ozařována nadlimitní výkonovou hustotou ohrožující zdraví osob," podotýká studie.

Ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno připustil, že vládní studie je použitelná pouze orientačně, protože nejsou známy konkrétní technické údaje související s umístěním radaru. Absence technických dat si všímají také Pokorný, Hlobil a Kaucký s tím, že radar typu EBR, který má být podle oficiálních informací umístěn v Brdech, americký výrobce ve své produkci neuvádí a jeho parametry dosud nejsou známy. Jiný odborník Zbyněk Škvor před časem naopak uvedl, že americký radiolokátor bude menším rizikem než třeba televizní vysílače.

Pět děl, která vznikla při osmidenním dřevosochařském sympoziu na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích, ozdobí centrum města. Sochy konkrétních i abstraktních tvarů, které při nedělní vernisáži udivovaly kolemjdoucí, zkrášlí Senovážné a Mariánské náměstí a Sokolský ostrov. Město uspořádalo sympozium znovu po deseti letech, protože původní sochy ve Stromovce už dožívaly. "Zub času pracuje. Přestože je tam odborný nátěr, odborné ošetření, tak dřevo musí za čas odejít. Proto jsme se rozhodli udělat nové dřevosochařské sympozium, abychom měli náhrady," řekla ČTK vedoucí odboru kultury českobudějovického magistrátu Iva Sedláková. Místo Stromovky se ale město rozhodlo začlenit nové sochy do zeleně v centru. Sedláková vysvětlila, že běžně umělci napřed pošlou svůj návrh a speciální komise z nich vybere vhodné skulptury. "Ale protože to bylo poprvé po dlouhé době, vybrali jsme si umělce a vybrali jsme jim kmen a oni svými smysly vybrali, co považovali za vhodné. Konfrontují to i s místem," uvedla Sedláková. Čtyři sochaři pracovali pomocí pil, pouze jediný vzal do ruky dláto. Socha Zatoulané ucho znázorňuje tvář, jíž jedno ucho uteklo až na dřevený sokl. "Bude stát u soudu a krajského úřadu. A nám se strašně líbí a neformálně mu říkáme Ucho spravedlnosti," podotkla Sedláková. Další kmen se proměnil v Hvězdu, kdy skulptura se vypíná do několikametrové výšky jako pyramida právě s profilem hvězdy. Tornádo má jako jediná socha i nedřevěné prvky - ze špičky vyřezané spirály se tyčí do pravých úhlů lomené dráty. V díle S tebou uvidí pozorný divák dvě postavy. Čtvrtou sochu s názvem Úsměv vytvořil jediný řezbář sympozia. V jinak neopracovaném kmeni vydlabal veselý úsměv. Posledním výtvorem je skutečně funkční dřevená Pumpa.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek varuje před rozhodnutím ministerstva obrany nakoupit taktická dopravní letadla CASA C-295M. Podle informací týdeníku Euro poslal v červnu ministryni obrany Vlastě Parkanové (KDU-ČSL) zprávu, v níž uvádí, že má k letounům především technické výhrady. Generální štáb označil letadla podle Eura za nevyhovující již v dřívějších odborných analýzách. Armáda chce koupit tři letadla španělské firmy CASA C-295M, obchod však kritizovala i konkurenční italská firma Alenia Aeronautica, která vojsku nabízela vlastní stroj Spartan C-27J. Kromě toho chce obrana vyměnit pět nepotřebných českých letadel L-159 za jeden nově vyrobený transportní CASA C-295M. Zástupci ministerstva obrany o tom již v dubnu s konsorciem EADS, jehož je výrobce CASA součástí, podepsali memorandum o porozumění. Generalita má podle týdeníku k letadlům řadu technických výhrad, stroj údajně není schopen přepravit žádnou kolovou ani pásovou techniku, kterou armáda ČR používá. Na nedostatky letounu C-295M Picek upozorňoval už v připomínkovém řízení na začátku března. Koncem dubna však v tiskovém prohlášení uvedl: "Letoun C-295M renomovaného evropského výrobce konsorcia EADS je schopen v podmínkách Armády ČR plnohodnotně nahradit stávající letouny An-26 a jeho případné zavedení do výzbroje bude v každém případě znamenat výrazné posílení schopností Armády ČR. ... Je to moderní transportní letoun současné generace a velmi dobrých parametrů." Náměstek ministryně obrany Martin Barták, který o strategických zakázkách většinou rozhoduje, ČTK již dříve řekl, že kontrakt na nákup letadel CASA C-295M je ekonomicky výhodný, ministerstvo však podle týdeníku výhody kontraktu nikdy nevysvětlilo. Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka je klíčové uplatnění nepotřebných L-159. "V tomto bodě vyšla ministerstvu obrany vstříc pouze jedna firma," uvedl Čírtek. Italská Alenia Aeronautica však podle týdeníku tvrdí, že ji k podání takové nabídky nikdo nevyzval. Italský výrobce letadel dokonce podal v červnu stížnost Evropské komisi, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i ministerstvu obrany. Podle Italů připravovaný obchod porušil zásady transparentnosti a nediskriminace Evropské unie při uzavírání veřejných zakázek. Ministerstvo obrany však obchod považuje za transparentní.

Na zajištění letošních podzimních voleb, v nichž si budou lidé vybírat krajské zastupitele a třetinu senátorů, je v rozpočtu téměř 586 milionů korun. Na dotaz ČTK to uvedlo tiskové oddělení ministerstva financí s tím, že částka zahrnuje prostředky jak pro ministerstvo vnitra, tak pro Český statistický úřad a krajské a obecní úřady.

Ministerstvo vnitra nicméně předpokládá, že celkové náklady budou podobné jako při předchozích volbách před čtyřmi lety, zvýší se ale například kvůli růstu cen energií. Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra připomněla, že v roce 2004 výdaje ministerstva vnitra činily zhruba 158 milionů korun. volební výdaje krajských a obecních úřadů pak přibližně 245 milionů korun; největší podíl z této sumy tvořily odměny členům téměř 15.000 okrskových volebních komisí, kteří dohlížejí na regulérnost hlasování ve volebních místnostech a po jeho skončení hlasovací lístky sčítají. Největší podíl na nákladech ministerstva vnitra měly výdaje za tisk hlasovacích lístků a ostatních volebních materiálů a výdaje za telekomunikační spojení. Letos má vnitro předpokládá, že tisk a distribuci hlasovacích lístků a dalších materiálů bude stát zhruba 70 milionů korun. Množství lístků bude záležet mimo jiné na tom, kolik stran a kolik kandidátů se do voleb přihlásí. Každý senátní kandidát i každé uskupení, které se přihlásí do krajských voleb, bude na samostatném hlasovacím lístku. Český statistický úřad, který výsledky voleb zobrazuje na serveru www.volby.cz, má ve svém letošním rozpočtu na volby a referenda určeny výdaje ve výši 47 milionů korun. Na odchodné senátorů, kteří buď už nekandidují, nebo by nebyli zvoleni, je v rozpočtu 11,8 milionu korun. Tato částka ale zatím nikdy nebyla úplně vyčerpána. Z 27 senátorů mandát neobhajuje sedm, budou mít nárok na pět měsíčních platů. Ztratí ho jen v případě, že by do tří měsíců od ukončení mandátu začali pracovat ve volené funkci. Nynější funkční období skončí senátorům 2. listopadu s výjimkou lidovce Milana Špačka, který skončí už 26. října. Byl opětovně totiž zvolen členem horní komory na místo nynějšího europoslance Vladimíra Železného, který byl před šesti lety zvolen senátorem už v prvním volebním kole. Na organizačně technické zabezpečení voleb bude tradičně dohlížet Státní volební komise, která se sejde 2. září. V tento den má vylosovat volební čísla pro strany, hnutí a jejich koalice, které se přihlásí do krajských voleb. Lhůta odevzdávání přihlášek končí v úterý 12. srpna v 16:00. Platí to i pro nominace kandidátů do Senátu.

Skoro dvě stovky cizinců z 38 zemí se shromáždily v pražském Karolinu na zahájení Letní školy slovanských studií. V hlavním městě se zhruba měsíc budou učit česky, chodit na semináře o české kultuře a jezdit na výlety do historických míst ČR. Někteří už Prahu znají z minulých let a těší se na setkání s prázdninovými přáteli. Ústav bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pořádá letos 52. ročník školy, která je určena pro bohemisty, ale také pro lidi, kteří berou češtinu jako koníček. Po slavnostním zahájení v aule Karolina psali účastníci letní akce testy, které je rozdělily do čtyř úrovní od začátečníků po pokročilé. "Obvykle se rozdělí do skoro rovnoměrných skupin, začátečníci však převažují," řekl novinářům tajemník ústavu Jiří Hasil, který ve škole působí mimo jiné jako lektor. Některé studenty školy pamatuje z minulých ročníků, do Prahy se letos vrátili už po několikáté. Kromě kurzů jsou pro cizince připraveny například semináře, filmové projekce a exkurze. Podle Hasila o výlety bývá velký zájem, o víkendu prý z Prahy do jiných měst vyrážejí tři až čtyři autobusy. Pořadatelé se snaží, aby se i ve volném čase hovořilo česky, proto například společně ubytovávají lidi z různých zemí. Ředitel školy Jan Kuklík na zahájení řekl, že dvě stovky účastníků je maximální počet na to, aby se udržela kvalita kurzů a výuka byla efektivní. První ročníky Letní školy slovanských studií uspořádal v letech 1948 a 1949 Slovanský ústav. Slavistický kongres rozhodl v roce 1958 o její obnově.