Zprávy | Z archivu rubriky


Poradní sbor pražského primátora, jehož členové z řad odborníků by měli pomáhat řešit problémy pražské kultury, se na své druhé schůzce budou zabývat především grantovým systémem. Po první schůzce, která měla spíše organizační charakter, začnou zástupci poradního sboru řešit konkrétní otázky nové grantové politiky. ČTK to řekl zástupce ředitele magistrátu Miroslav Sklenář. Absolutní prioritou práce sboru je podle pražského primátora Pavla Béma (ODS) navrhnout novou grantovou politiku, protože ji musí zastupitelstvo projednat do konce října, aby mohlo být vyhlášeno grantové řízení na příští rok. Rozdělení čtyřletých i jednoletých grantů rada projedná na konci druhé lednové dekády. V polovině příštího roku už chce rada a zastupitelstvo projednat i aktualizaci kulturní politiky Prahy a druhou etapu transformace příspěvkových organizací. Překotná příprava další etapy transformace divadel patřila v minulých měsících ke kritizovaným krokům magistrátu. V poradním sboru je nejvíce divadelníků. Sbor doplňují i ekonomové a právníci a jsou v něm podnikatelé v kultuře i zástupci neziskových organizací. Pozvání do poradního sboru přijalo 29 odborníků. Nad jeho složením vyjádřil překvapení divadelník Petr Kratochvíl, který je kvůli podobě grantů s Prahou ve při. Podle něj v případě členů sboru, kteří zastupují instituce žádající o granty, jde o střet zájmů. Kratochvíl také poradnímu sboru poslal otevřený dopis, ve kterém nastínil svůj pohled na řešení financování pražské kultury.

Pražský primátor se rozhodl po výtkách části kulturní obce, které přerostly až v pouliční protesty, zrušit kritizovanou část systému kulturních grantů, dotaci na prodanou vstupenku. Uvedl, že jejím zavedením radní pro kulturu Milan Richter (ODS) pochybil. Bém však nevyhověl požadavkům na jeho odvolání, stejně jako na zbavení funkce předsedy kulturního výboru Ondřeje Pechy (ODS). Primátor také rozhodl navýšit letošní granty na loňskou úroveň několika pražským divadlům, jež se údajně kvůli úpravám grantového systému dostala do finančních potíží.

Česky se cizinci učí také v Brně. Boj se záludnostmi českého pravopisu a gramatiky si jako svůj prázdninový program dobrovolně zvolilo více než 140 studentů z celého světa. V brněnské Letní škole slovanských studií, která v sobotu začala, je kromě výuky a přenášek čeká také zábava v podobě výletů po Česku. Na jihu Moravy zůstanou bezmála měsíc, řekla ředitelka letní školy Eva Rusinová. Kabinet češtiny pro cizince při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pořádá letní kurzy už více než 40 let. Zatímco v minulosti převažovali mezi účastníky bohemisté ze slovanských zemí, dnes přibývá lidí různých profesí, kteří češtinu potřebují zvládnout kvůli svému zaměstnání a zájmům. Rozšířilo se také spektrum zemí, z nichž zájemci o češtinu přijíždějí. Letos dorazili ze 34 států celého světa. Nejdelší cestu museli urazit Japonci, Korejci, Číňané a Američané. Jsou mezi nimi jak stipendisté, tak lidé, kteří si měsíční program platí sami. Každý všední den i každou sobotu usednou účastníci do školních lavic. Dopoledne je čeká výuka, odpoledne přenášky, besedy a odborné semináře. Večer jim organizátoři promítnou filmy českých tvůrců. Na programu najdou třeba Nudu v Brně. Měsíční pobyt na Moravě zpestří cizincům výlety. Podívají se do Prahy, Lednicko-valtického areálu, Slavkova a do Moravského krasu. Do tajů češtiny pronikají cizinci třeba také v Olomouci.