Zprávy | Z archivu rubriky


Vicepremiér Martin Bursík v sobotu obhájil funkci předsedy Strany zelených, a to hned v prvním kole volby. Na víkendovém sjezdu strany v Teplicích s ním boj o předsednické křeslo svedlo pět lidí, hlavní Bursíkovou konkurentkou byla první místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová. Bursík dostal 227 hlasů z 349 rozdaných hlasovacích lístků, Kuchtové dalo hlas 109 delegátů. Bursík hrozil, že v případě své prohry odejde nejen z vedení strany, ale i z koaliční vlády.

Stávající předseda Bursík ve svém předvolebním projevu pochválil úspěchy SZ v současné vládní koalici. Zelení se podle něj za poslední tři roky z radikální a fundamentalistické strany stali stranou realistickou, věcnou a důvěryhodnou. Zdůraznil poté, že ministři za zelené budou ve druhé půli volebního období koaliční vlády potřebovat stranu, která jim bude "krýt záda" ve chvílích, kdy budou za Česko řídit například zahraniční politiku Evropské unie.

Kuchtová ve svém projevu před volbou připomněla, že vstup zelených do vlády nebyl jen úspěchem Bursíka. Uvedla, že SZ musí být středovou stranou schopnou spolupracovat s levicí i pravicí a označila současnou koalici za dobrý, nikoliv však posvátný projekt. Bursíka v projevu vyzvala, aby přestal podporovat vznik radaru amerického protiraketového systému v Evropě.

Sobotní diskuse na sjezdu byla chvílemi bouřlivá zejména kvůli napjaté situaci ve straně. Bursík chce na sjezdu také prosadit změny vnitrostranických pravidel - především podřídit republikovou radu strany, která má doposud vlastní vedení, předsednictvu. Podle oponentů tak bude mít veškerou moc ve svých rukou. Bursík ale tvrdí, že změnou stanov standardizuje organizační strukturu nejmenší vládní strany a odstraní "dvojkolejnost" řízení. Dosavadní vnitrostranická pravidla podle něj neodpovídají vzestupu zelených, kteří se poprvé ve své historii dostali před dvěma lety do sněmovny. Svolání teplického sjezdu předcházely mnohaměsíční spory mezi Bursíkem a republikovou radou. Napětí ve straně eskalovalo před prázdninami, kdy předsedkyně rady Zubová s poslankyní Věrou Jakubkovou hrozily vystoupením z poslaneckého klubu, čímž by oslabily už tak vratkou pozici vlády ve sněmovně. Vztahy mezi zelenými se dál vyostřily během kampaně kandidátů o vedení strany v posledních týdnech.

Na několika místech hlavního města se objevily plakáty zaměřené proti hudebníkovi Michaelu Kocábovi, který bude na podzim kandidovat do Senátu za Stranu zelených. Plakáty s heslem "Volit Kocába je opět Trend?" narážejí na vytunelovaný fond Trend, který Kocáb spoluzakládal v roce 1991. Na barevných, profesionálně tištěných plakátech je velká Kocábova fotografie a text "Volit Kocába je opět Trend? Všeobecný investiční fond Trend. Tunel za 1,4 miliardy korun. Tisíce okradených občanů, 36 milionů doma. Pamatujete?".

Investiční fond Trend založil Kocáb společně s hudebníkem Martinem Kratochvílem. V polovině 90. let nad fondem získala kontrolu skupina kolem společnosti Královéhradecká brokerská, jejíž manažery letos v srpnu odsoudil královéhradecký soud za vytunelování Trendu ke třem až sedmi letům vězení. Kocáb tvrdí, že s prodejem Trendu nesouhlasil a později z vedení fondu odešel. Za prodej svého podílu ve společnosti získal přes 30 milionů korun, peníze si však podle svých slov nenechal a věnoval je na dobročinné účely. Podle rozsudku soudu, který zatím není pravomocný, převedli manažeři různými machinacemi z portfolií fondu akcie nejcennějších firem, například pražského obchodního domu Kotva, na jiné společnosti. Kauza, v níž bylo údajně poškozeno několik desítek tisíc drobných investorů, bývá označována za jeden z největších případů tunelování v Česku.

Odborníci na plicní nemoci marně volají po tom, aby se kontroloval případný výskyt tuberkulózy u cizinců z rizikových zemí. ČTK to řekl Jiří Homolka z České pneumologické a ftizeologické společnosti. Několik případů TBC se objevilo v poslední době mezi mongolskými dělníky na Českolipsku a v Pardubicích. Ministerstvo zdravotnictví návrhy už léta odmítá. Výskyt tuberkulózy v Česku je prý velmi nízký a neexistují data, která by prokazovala, že nemocnost cizinců ovlivňuje epidemiologickou situaci v ČR. "Návrh byl zamítnut z několika důvodů, není například jasné, kdo by hradil náklady kontrol," řekl ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. "Vždycky nám napíšou, proč to nejde, než aby udělali něco pro to, aby to šlo," řekl na to Homolka. Výskyt tuberkulózy v Česku rok od roku klesá a patří k nejnižším v EU. V průměru se s touto nemocí léčí osm lidí na 100.000 obyvatel. Loni lékaři zjistili tuberu u 871 lidí, 17,6 procenta z nich pocházelo z ciziny.

V ČR se proti tuberkulóze očkují novorozenci a starší děti. V dětském věku chrání před nebezpečnými formami choroby a poté zvyšuje odolnost proti náhodné nákaze. Očkování nicméně neposkytuje úplně stoprocentní ochranu proti nemoci. "Pokud byste s člověkem, který má otevřenou tuberkulózu, byli ve styku jako zaměstnanci nebo známí, tak tu tuberkulózu časem dostanete," řekl Homolka. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by zrušilo přeočkování starších dětí proti tuberkulóze. Očkování je prý zbytečné a měly by je podstupovat jen ohrožené děti. Shodne se na tom většina lékařů, ovšem kromě odborníků na plicní nemoci. Ti jsou přesvědčeni, že zvyšující se počet migrantů může být do budoucna pro českou populaci rizikem, před kterým by se měla chránit očkováním.