Zprávy | Z archivu rubriky


Snahou druhého československého prezidenta Edvarda Beneše bylo prosazení a uhájení nezávislosti a svobody Československa, řekl na středečním pietním aktu k 60. výročí Benešova úmrtí v Sezimově Ústí prezident Václav Klaus. Podle něj sice Beneš nakonec nebyl schopný najít účinnou obranu a podlehl náporu dvou totalit 20. století, ale měl by zůstat v paměti jako velký státník, díky němuž bylo Československo dvě desetiletí suverénní zemí. "Zejména díky němu a jeho dílu dnes odevzdáváme Evropské unii významné součásti své státní suverenity jako nezpochybnitelná a respektovaná národní a státní entita," řekl Klaus, který je známým kritikem EU. Za velkého státníka považuje Beneše i premiér Mirek Topolánek (ODS), který o něm ve svém projevu hovořil jako o "pilném, vzdělaném a přemýšlivém politikovi". Dnešní doba podle Topolánka na politiky neklade takové nároky jako v Benešově období, a proto je prý třeba se ptát, kdo by na jeho místě obstál. Zdůraznil přitom, že dnešní Česko má na rozdíl od republiky za Beneše zajištěno pevné spojenectví.

Benešova vila v Sezimově Ústí zůstane vládní, ale víc se otevře veřejnosti. Nyní je v rekonstrukci, která je plánována do května příštího roku. Pak si ji budou moci lidé prohlédnout vždy o jednom víkendu v měsíci a zahrada bude veřejnosti otevřená trvale. Vila by už neměla sloužit k rekreaci členů vlády, kteří tam v minulých letech jezdili. Projekt rekonstrukce vily představil v Sezimově Ústí premiér Mirek Topolánek v den 60. výročí úmrtí Edvarda Beneše. Beneš strávil ve vile poslední chvíle svého života. Jezdil hlavně odpočívat, ale přijímal tam i významné návštěvy. Vilu odkázala Hana Benešová v roce 1974 státu, aby sloužila jako památník jejího manžela. Za socialismu však byla přestavěna na rekreační sídlo využívané ústavními činiteli. Až v roce 2005 vznikla v objektu pod vilou expozice, která seznamuje s Benešovým státnickým dílem i se soukromým životem manželů.

Rušením ztrátových 178 poboček České pošty a jejich nahrazováním motorizovaným doručováním se bude zabývat Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který na poštovní trh dohlíží. Pokud zjistí, že se úroveň obsluhy neúnosně snížila, bude od pošty požadovat, aby ke změně nepřistoupila. Úřad podle svého předsedy Pavla Dvořáka dohlíží podle zákona především na zajištění všeobecné dostupnosti základních poštovních služeb, jako je doručování obyčejných a doporučených zásilek, balíků a poukázek, za přijatelnou cenu. Do jeho kompetence naopak nespadají například služby Poštovní spořitelny či výplaty důchodů.

O rušení poboček v malých obcích chtěl ve čtvrtek jednat se zástupci České pošty a ministrem Ivanem Langrem (ODS) vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek, schůzka byla ale zrušena. "Volali z ministerstva vnitra, že kvůli časové tísni ministra se schůzka nemůže uskutečnit," informoval mluvčí lidovců Martin Horálek. Čunek podle něj na setkání trvá.

Pošta minulý týden oznámila, že činnost poboček v malých obcích ukončí ke konci roku. Roční ztrátu z jejich provozu vyčíslila na 32 milionů korun ročně. Se starosty dotčených obcí firma dál jedná. Nabídla jim například, že pobočky nezruší, pokud budou na provoz pošt obce přispívat. Roční příspěvek by se měl podle informací některých starostů pohybovat kolem 200.000 korun. Česká pošta provozuje 3387 pošt.