Zprávy | Z archivu rubriky


Většinový podíl německé skupiny Verlagsgruppe Handelsblatt ve vydavatelství Economia, které vydává například Hospodářské noviny či týdeník Ekonom, koupil podnikatel Zdeněk Bakala. Informaci potvrdili obe strany ve společné tiskové zprávě. Vydavatelství Handelsblatt na jaře oznámilo, že opustí český trh a od té doby hledalo kupce. Do portfolia Economie patří vedle Hospodářských novin a Ekonomu časopis Marketing & Media, Obchodní věstník a řada odborných magazínů. Skupina provozuje také zpravodajský server iHned.cz. Transakce podléhá ještě schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Možnou změnu vlastníka provázely obavy, že by nakladatelský dům mohla ovládnout firma s nejasným vlastnickým pozadím.

Finančník Bakala, který již spoluvlastní týdeník Respekt. S novými vlastníky se chce vydavatelství Economia zaměřit na další posilování zavedených značek a na rozvoj online médií. Do budoucna lze prý také očekávat integraci vydavatelských aktivit Economie a společnosti Respekt Publishing, která vydává týdeník Respekt. Ovládnutím Economie se Bakala zařadí po bok podnikatelů, kteří stojí za některými ekonomickými tituly na domácím trhu. Například periodika Profit a Czech Business Weekly patří společnosti Stanford ze skupiny podnikatele Karla Komárka. Týdeník Euro prostřednictvím společnosti Euronews vydává PPF Investments, ve které menšinový podíl drží nejbohatší Čech Petr Kellner.

Prodej většinového podílu v Economii Bakalovi podle mediálního odborníka Milana Šmída z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nijak významně neovlivní český mediální trh. Tato transakce je podle něj navíc majetkově průhlednější než případný prodej do rukou nakladatelství Mladá fronta, o němž se v minulých týdnech spekulovalo jako o nejvážnějším zájemci. "K zásadní změně trhu nedojde, pokud by pan Bakala nechtěl začít budovat mediální impérium. K tomu ale podle mého názoru nesměřuje," řekl ČTK Šmíd. Podle něj to nijak neovlivní ani filozofii a činnost Hospodářských novin. "Nemyslím si, že by pan Bakala vydával instrukce," uvedl.

Návrh přímé volby prezidenta, který připravil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, počítá se třemi variantami. Hlava státu by se podle něj mohla volit v jednom, dvou či třech kolech. "Snaze zvolit výraznou a kvalitní osobnost odpovídá jednokolový většinový volební systém, neboť při jeho realizaci je mnohem méně uplatněno takzvané negativní hlasování," uvádí ministerstvo v předkládací zprávě. Podle této varianty by úspěšný kandidát musel obdržet nejméně 12,5 procenta hlasů. "Vzhledem k této skutečnosti se však zvyšuje riziko nezvolení prezidenta a opakování voleb," dodává ministerstvo. Pokud podle návrhu dostane více kandidátů stejný počet hlasů, volby se po dvou týdnech budou opakovat. V případě, že stejná situace nastane i podruhé, rozhodne o budoucí hlavě státu los.

Riziko nutnosti pořádat více voleb se podle ministerstva snižuje ve vícekolových systémech. Pospíšil proto připravil varianty, ve kterých by voliči hlasovali pro prezidenta ve dvou či třech kolech. Do druhého kola podle těchto návrhů postupují dva kandidáti, kteří získali v prvním kole nejvíce odevzdaných hlasů. Ten, kterého bude v druhém kole volit více lidí, se stane hlavou státu. Návrhy se liší v případě, že by oba kandidáti obdrželi v druhém kole stejný počet hlasů. Podle dvoukolové varianty vyhraje v případě rovnosti ten, který přesvědčil více voličů v prvním kole. Podle dalšího návrhu postupují oba do kola třetího.

Pospíšil již dříve uvedl, že novela ústavního zákona nebude obsahovat změny kompetencí hlavy státu. Vypracováním předlohy zákona pověřila Pospíšila na počátku července vláda. Koalice však není jednotná v otázce případného způsobu přímé volby ani v tom, zda má mít nově volený prezident i jiné kompetence než nyní. Lidovci si přejí zůstat u současných pravomocí prezidenta, ODS uvažuje o jejich rozšíření. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Čechů by přímou volbu hlavy státu přivítala.

Ministryně pro národnostní menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) se pokusila zmírnit pobouření, které mezi Romy údajně vyvolali členové vlády kritikou zdůvodňování žádostí o azyl v Kanadě. Příčinou zvýšení počtu romských žadatelů je například podle premiéra Mirka Topolánka spíše jejich ekonomická situace než porušování lidských práv. Podle ministryně, která chce věc řešit v Radě vlády pro záležitosti romské komunity, se kritika netýkala celé romské populace.

"Vyjádření ke konkrétním jedincům a rodinám žadatelů o azyl se v žádném případě netýká romského etnika jako celku," uvedla ve svém sobotním prohlášení Stehlíková. Ministryně podotkla, že její kritika zneužití institutu azylu se týká kteréhokoli českého občana, "který by na cestě za zlepšením životní úrovně čerpal sociální pomoc určenou uprchlíkům a pronásledovaným osobám". Uznala, že v oblasti odstraňování diskriminace kvůli etnickému původu je ještě mnoho práce. Zopakovala ale své přesvědčení, že v Česku nejsou Romové či kterékoli jiné skupiny obyvatelstva ze strany státu perzekvováni, a tudíž není důvod k masovým žádostem o azyl v jiné zemi.

S výkonným tajemníkem Grémia romských regionálních představitelů Ladislavem Bílým se ministryně dohodla na tom, že se problematikou zvýšení počtu romských žadatelů o azyl v Kanadě bude zabývat vládní rada pro romskou komunitu na zasedání 12. září. Bílý se má jednání zúčastnit jako host. Stehlíková má spolu s ministrem vnitra Ivanem Langrem (ODS) od kabinetu za úkol jednat o vzniklé situaci s kanadskými úřady. Pokud by znovu hrozilo zavedení kanadských víz, má Langer vypracovat materiál s návrhem, jak by se tomu dalo čelit.