Zprávy | Z archivu rubriky


Nahrávka, podle níž brněnská stavební firma skrytě sponzorovala ODS, má před volbami zdiskreditovat lídra občanských demokratů Milana Venclíka. V reakci na sobotní reportáž televize Nova to v tiskovém prohlášení uvedla jihomoravská organizace ODS. Představitelé strany připomněli, že Venclík byl obviněn z korupce také těsně před volbami v roce 2004. Později se sice u soudu ukázalo, že obvinění byla nepodložená, nicméně ODS na jižní Moravě jako v jediném kraji nezískala křeslo hejtmana. "Udělám vše pro to, aby nás toto nařčení nepoškodilo a volby jsme přes tuto špinavou kampaň vyhráli," uvedl Venclík, jenž je nyní prvním náměstkem jihomoravského hejtmana.

Čtyři roky stará nahrávka zaznamenává rozhovor šéfa stavební firmy Přemysla Veselého a senátora ODS Vlastimila Sehnala. Podle Novy spolu mluvili o penězích, které prý Veselý dal předsedovi jihomoravské ODS Venclíkovi. Z hovoru podle televize vyplývá, že se mohlo jednat o provize za přidělení stavebních zakázek. Sehnal navíc podle nahrávky zřejmě naznačoval, že si Venclík peníze od podnikatele nechává a ODS je neodevzdává. Rozhovor s Veselým měl v roce 2004 údajně nahrát sám Sehnal, řekl televizi senátorův bývalý asistent. Senátor si na to ale nevzpomíná. Pokud by byl obsah nahrávky autentický, znamenalo by to podle právníků hned několik trestných činů. Mluvčí jihomoravské ODS Peter Šovčík v prohlášení uvedl, že se strana obrátí na právníky a pokusí se Venclíka očistit. "Zvláštní je i doba, kdy je rozhovor zveřejněn. Nahrávka je totiž údajně čtyři roky stará. Proč byla dána k dispozici až nyní, necelé dva měsíce před krajskými volbami, už nebylo v reportáži řečeno," uvedl Šovčík. Před čtyřmi lety zasáhla do volební kampaně před krajskými volbami skupina podnikatelů, podle nichž Venclík zpronevěřil sponzorské dary, které strana dostávala za různé protislužby. Před soudem však nakonec neskončil Venclík, ale čtyři z lidí, kteří na něj podali trestní oznámení. Dostali podmínky za křivé obvinění.

Lidé na jižní Moravě dostanou v příštích několika měsících příležitost poznat důkladněji kulturu svých jižních sousedů. Průběžný festival Česko-rakouský kulturní podzim přináší do Brna sérii koncertů, výstav, divadelních představení, autorských čtení a dalších akcí. Většina z nich se uskuteční díky podpoře Rakouského kulturního fóra. ČTK to řekli zástupce fóra Petr Buček a představitelé brněnských kulturních institucí. Patrně nejzářivější ozdobou programu česko-rakouského podzimu je klavírista Rudolf Buchbinder. S Filharmonií Brno odehraje v listopadu dva koncerty v Besedním domě. Podle programového manažera filharmonie Jana Žemly patří klavírista k nejužší světové špičce a bez finanční podpory kulturního fóra by v Brně nehrál. "Naše honorářové možnosti Buchbinder převyšuje asi osminásobně. To bychom si dovolit nemohli," podotkl Žemla. Virtuóz si pro své koncerty vybral díla Schuberta a Beethovena.

První akcí česko-rakouského podzimu bude úterní vernisáž fotografií dokumentujících dílo vídeňského architekta Otto Wagnera, průkopníka secese a rané moderny. Koná se v Rakouském institutu. Wagner jako učitel formoval názory dalších architektů, kteří pomáhali měnit tvář střední Evropy. Mezi jeho žáky byli například Plečnik, Kotěra a Josef Hoffmann. Další výstavy postupně představí právě Hoffmanna, mladé vídeňské architekty i Adolfa Loose, brněnského rodáka a klasika moderní architektury.

Rakouští spisovatelé přijedou na podzim do Brna číst ze svých děl. V říjnu dorazí Reinhard Kaiser-Mühlecker, v listopadu Andrea Winklerová, jež představí svou letošní románovou novinku Hanna a já. Zajímavý zážitek slibuje milovníkům literatury Dlouhá noc krátkých textů. Učitelé, studenti a Rakušané žijící v Brně budou v nočním maratonu předčítat ukázky ze svých oblíbených knih.

Česko-rakouský podzim zavítá i na divadelní prkna. Díky podpoře fóra se Brňané mohou na festivalu Janáček Brno 2008 seznámit s vídeňským pojetím opery Káťa Kabanová. Pražské Divadlo Komedie představí hru Světanápravce jednoho z nejslavnějších rakouských dramatiků Thomase Bernharda. Rakouská kultura by pro jižní Moravu neměla být žádným nečekaným zjevením. Historikové se shodují, že v minulosti mělo Brno k Vídni kulturně mnohdy blíže než k Praze.

Skladba cizinců, kteří přijíždějí poznávat hlavní město, se za poslední čtyři roky změnila. V roce 2004 bylo v Praze nejčastěji vidět Brity, v roce 2007 převažovali Němci. Nejvyšší nárůst obliby má ale metropole u Rusů, kteří jezdí do Prahy stále častěji. Turistů jezdí do Prahy stále více, za uplynulé čtyři roky prozrazují statistiky nárůst o více než 600.000 návštěvníků.

Zatímco v roce 2005 do metropole zavítalo téměř 600.000 obyvatel britských ostrovů, o rok později jejich počet jen mírně přesáhl půl milionu. Pokles se kryje s platností zákona, který umožnil anglickým a velšským hostincům mít otevřeno i po 23. hodině a který začal platit na konci roku 2005. Britští muži často podle odborníků jezdili do Prahy právě kvůli alkoholu. Část z nich se také podle expertů přesunula kvůli levnému pití a sexuálním službám dále na východ.

Prahu stále častěji volí pro své cesty Rusové. Za uplynulé čtyři roky jich přibylo 100.000, v roce 2007 jich přijelo zhruba 200.000. Zdvojnásobil se také počet Bulharů nebo Estonců, metropole více láká i Poláky, Slováky nebo Turky. Zájem o metropoli mají také Češi, v roce 2007 jich přijelo o 80.000 více než v roce 2004.

V pražských hotelech a penzionech se v loňském roce ubytovalo 4,48 milionů turistů. K nelibosti hoteliérů však lidé v Praze tráví méně času než dříve. Návštěvníci v hlavním městě průměrně zůstávají 2,7 noci, to je méně než celorepublikový průměr, který činí 4,2 dne.

Letošní turistická sezona podle odborníků příznivé výsledky nepřinese. Podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury hlásí pražské hotely, obchody, restaurace a incomingové cestovní kanceláře za červenec propad v průměru o 30 procent, v srpnu bude podle něj trend pokračovat. Okamura uvedl, že jednou z příčin je sice silná koruna, ovšem hlavním důvodem je to, že v Praze není bezpečno, řádí v ní kapsáři a zloději a turisté to mají napsáno v každém průvodci.

Návštěvníci jezdí do Prahy kvůli památkám i kultuře. Nejnavštěvovanější pražskou i českou památkou je Pražský hrad, loni ho podle agentury CzechTourism navštívilo 1,42 milionu lidí. Druhým nejoblíbenějším pražským objektem byla zoo v Troji, která byla také nejčastěji navštívenou zoologickou zahradou v celé České republice.

Ministerstvo financí předloží vládě návrh věcného záměru nového zákona pro loterie a sázky do konce roku. Výstupy z veřejné diskuse obdrží úřad od společnosti Ernst & Young, která diskusi řídila, v pondělí 1. září. Do veřejné diskuse se zapojilo až 90 procent provozovatelů hazardních her a kolem 60 firem, sdružení, obcí, úřadů, odborníků i občanů. Ministerstvo financí vyjádřilo s projektem Ernst & Young spokojenost. Roli Ernst & Young jako nezávislého a nezaujatého odborníka při řízení veřejné diskuse o návrhu nového zákona pro loterie a sázení ale zpochybnila Asociace provozovatelů kurzových sázek.

K principům nové právní úpravy by podle podkladů Ernst & Young měly například patřit zpřísnění regulace her a zvýšení ochrany mladistvých a sociálně slabých skupin osob, posílení právní jistoty provozovatelů a hráčů a soulad s evropským právem. Účastníci diskuse vesměs podpořili i změnu stávajícího systému poplatků, zejména jeho zjednodušení a zpřehlednění. Podle jejich názoru by například místní poplatky by měly být zrušeny, s čímž nesouhlasí Svaz měst a obcí ČR. "Místní poplatky řeší negativní jevy s hazardem spojené, které nesou obce," poukázal zástupce svazu Pavel Drahovzal. Měla by být naopak vytvořena "daň z hazardu" stanovená jako procentní sazba z rozdílu mezi přijatými sázkami a výhrami.

Pokladny obcí a měst ve formě místních poplatků z provozování hracích automatů loni získaly přes 1,1 miliardy Kč. Na správních poplatcích a z poplatků na státní dozor, což jsou příjmy státního rozpočtu, bylo vybráno 2,74 miliardy Kč. Na veřejně prospěšné účely bylo odvedeno 2,4 miliardy Kč, z toho na sport směřovalo 1,5 miliardy korun.