Zprávy | Z archivu rubriky


Nevládní sdružení Opona chce příští rok připomenout 20. výročí pádu železné opony multimediálním projektem Cirkus totality, který by měl od dubna do října putovat po deseti evropských městech. Součástí vzpomínkové kampaně by kromě dvou koncertů měl být také projekt Nezapomeň, ve kterém chce sdružení vyzvat lidi, aby na oslavu pádu komunistických režimů pořádali různé happeningy. Novináře o tom informovali představitelé organizace. Celkový rozpočet by měl činit několik desítek milionů korun. Prostředky pocházejí mimo jiné z grantových fondů EU a Česka. Organizátoři se při přípravě akcí soustředili zejména na mladou generaci. "Mladší lidé v podstatě o totalitě nevědí nic. Je to pro ně spíše látka z učebnice," řekl David Gaydečka ze sdružení Opona s tím, že jim chybí autentický zážitek.

Právě toto "manko" chce sdružení alespoň trochu dohnat pomocí projektu Cirkus totality. Bude ho tvořit několik lehkých mobilních staveb, které si bude návštěvník moci sám projít. V budovách by kromě výtvarných instalací a multimediálních prostorů s hudbou a filmy měl být také takzvaný trenažér totality. Návštěvník se při vstupu do něj pomyslně ocitne v realitě staré více než 20 let, kterou bude podle autorů tvořit několik "byrokratických totalitních kanceláří". "Na začátku každý návštěvník dostane fiktivní identitu nebo občanku, ve které bude uvedeno, do jaké rodiny se narodil," uvedl Marek Vocel ze sdružení Opona. Návštěvník se tak bude moci stát například "kulakem" nebo naopak dítětem člena stranického politbyra. Na základě svého třídního původu potom bude ve fiktivním životě činit některá rozhodnutí, která ovlivní jeho další kariéru i rodinu.

Prezident Václav Klaus ve svých názorech na gruzínsko-ruský konflikt opomenul odpovědnost Moskvy, prohlásil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Uvedl, že za dění na Kavkaze je vedle Gruzie odpovědné i Rusko, které v regionu provokovalo. Novinářům ministr řekl, že prezidentův "poněkud odlišný" názor na dění v oblasti respektuje, nicméně trvá na svém stanovisku. Podle ministra je škoda, že se ústavní činitelé před zveřejněním názorů na spor neporadili.

Prezident v Mladé frontě Dnes za rozpoutání konfliktu kritizoval Gruzii. V textu dal vinu za válku gruzínským politikům. "V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální," napsal Klaus. Šéf české diplomacie naopak již dříve prohlásil, že tím, kdo dlouho doutnající konflikt vyvolal, bylo Rusko. Schwarzenberg připustil, že útok Gruzínců na Jižní Osetii byla vážná chyba. Ministr ale současně upozornil, že nelze zapomínat na různé předchozí ruské provokace, které se v poslední době stupňovaly. Za nejvážnější považuje udělování ruského občanství lidem v Jižní Osetii a Abcházii: "Takovou 'rusifikaci' považuji za velmi vážnou provokaci."

Premiér Mirek Topolánek už po vypuknutí bojů řekl, že vidí paralelu mezi vpádem ruských vojáků do Osetie a invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Klaus toto přirovnání odmítl. Česká vláda bude situaci v Gruzii posuzovat ve středu a Schwarzenberg plánuje podat návrh na další humanitární pomoc této zemi. Ozbrojený konflikt mezi Moskvou a Tbilisi vznikl kvůli proruské provincii Jižní Osetie, kterou se pokusily dobýt gruzínské jednotky. Gruzínci se však střetli s ruskou armádou, která na ně zaútočila i mimo sporný region.