Zprávy | Z archivu rubriky


V příštím roce se v kinech objeví celovečerní dokument s hranými pasážemi Nickyho rodina, na kterém už dva roky pracuje scenárista, producent a režisér Matej Mináč. Snímek bude o tom, jak příklad jednoho člověka, konkrétně britského zachránce stovek československých židovských dětí Nicholase Wintona, může pozitivně ovlivnit svět především mladých lidí. Wintonovy přítomnosti v Česku Mináč minulý týden využil k natočení dalších záběrů. Winton sám na svůj čin nikdy neupozornil, jeho zásluhy pomohla až před 20 lety zveřejnit historička Elisabeth Maxwellová a pak i Mináč filmem Síla lidskosti, který před šesti lety získal cenu Emmy a další prestižní uznání.

"Zveřejnění Wintonova činu ovlivnilo mladé lidi na celém světě. Nadchl je, často se rozhodují podle jeho vzoru něco se světem udělat," řekl Mináč. Dosud má k dispozici 85 hodin natočeného materiálu. Snímek vzniká v angličtině, mezi zpovídanými byli bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, někdejší prezident Světové banky Paul Wolfowitz, nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel, exprezident Václav Havel i jeho nástupce Václav Klaus. "Před kamerou by se měli objevit i Steven Spielberg či Paul McCartney," dodal Mináč, v jehož seznamu jsou dále jména televizních moderátorů Oprah Winfreyové a Larryho Kinga, herců Angeliny Jolieové, Brada Pitta a Woodyho Harrelsona, prince Charlese a hudebníka Erika Claptona. Moderátorkou projektu bude hlavní reportérka stanice CNN Christiane Amanpourová, která prošla válečnými konflikty a viděla mnoho utrpení dětí.

Umělecká šéfka Státní opery Praha Ingeborg Žádná podala výpověď kvůli dlouhodobým rozdílným názorům s ředitelem Jaroslavem Vocelkou. Neshodli se především na uměleckém směřování operního domu. ČTK to řekla Žádná. Vocelka navíc neprodloužil smlouvu francouzskému šéfdirigentovi Guillaumovi Tourniairovi, který nastoupil k orchestru teprve loni v září. "Názor ohledně odchodu šéfdirigenta Tourniaira s panem Vocelkou rozhodně nesdílím. Smlouvu měl mít prodlouženou na příští sezonu. Jsem přesvědčená, že měl pro Státní operu svůj význam," uvedla. To, zda odejde i ona, se prý ukáže do konce srpna. Podle Vocelky nebyla Tourniairovi prodloužena smlouva na žádost umělecké rady opery. "Pan šéfdirigent teprve šest let dirigoval, nebyla to osobnost a leckteré opery se učil. Nastoupil na místo šéfdirigenta na rok a já jsem smlouvu neprodloužil," odůvodnil rozhodnutí. Podle něho byla situace v posledních týdnech v orchestru napjatá a hráči šéfdirigenta nerespektovali. Názoru Vocelky však oponuje Žádná. "Myslím, že většina členů orchestru žádný neklid nepociťovala. Tourniaire není žádný začátečník a debutoval již před mnoha lety," poznamenala. Podle Žádné orchestr a sbor vedení potřebuje již proto, že se musí neustále zvyšovat jeho kvalita. Vocelka zatím neví, zda vypíše nové výběrové řízení, nebo jmenuje nového šéfdirigenta či zda místo zůstane neobsazeno.

Armáda položením věnců u památníku československých zahraničních bojovníků padlých na bojištích druhé světové války v pražských Dejvicích oslavila Den ozbrojených sil. Politici i vojáci si již totiž několik let v tento den tradičně připomínají přísahu legionářů na sklonku první světové války, že budou bojovat za nezávislost Československa. Ministryně obrany Vlasta Parkanová uvedla, že v moderní armádě je třeba legionářské tradice hledat. "Hrdinství, statečnost, vlastenectví to nejsou ani prázdné ani patetické pojmy, mají hluboký obsah," uvedla Parkanová. Doplnila, že i v současnosti je třeba český stát hájit proti vnějšímu nebezpečí, i když se podoba hrozeb od dob bojů legionářských oddílů na různých frontách první světové světové války změnila. Válečný veterán z druhé světové války Tomáš Sedláček uvedl, že pro jeho vojenskou generaci byli legionáři vzorem. "My jsme je obdivovali. My jsme ty ideály přebírali," řekl ČTK. Podle něj tehdejší vojáci byli větší vlastenci, než často jsou příslušníci současné armády. "Byli ochotní svůj život za vlast obětovat," konstatoval. Legionářská tradice však podle něj byla přerušena v období komunistické totality. "Navázat na ty tradice je strašně těžké," uvedl.

Ve francouzském městečku Darney se 30. června 1918 shromáždily oba pluky československé střelecké brigády ve Francii, dohromady asi 6000 vojáků. Jejich členy byli dobrovolníci z Ruska, Rumunska, USA a Itálie, z francouzské cizinecké legie a zajatci ze Srbska. Na přehlídku tehdy přijela řada oficiálních hostů - budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Československé národní rady a francouzský prezident Raymond Poincaré. Následoval odchod brigády na frontu v severovýchodní Francii. V první světové válce padlo zhruba 150.000 českých vojáků, ve druhé světové válce jich bylo společně se Slováky kolem 8000.